Kolik dobíjecích stanic v současnosti E.ON provozuje?
Aktuálně máme 45 veřejných dobíjecích stanic v provozu s tím, že jedna je ultrarychlá, 39 je rychlodobíjecích a zbytek AC stanice o výkonu 22 kW. Dalších 7 momentálně čeká na zprovoznění – tzn. jsou stavebně dokončené a čekáme na osazení elektroměrem. Většina by měla být otevřena v průběhu března.
Letos byste chtěli dosáhnout jakého čísla otevřených stanic?
Letos bychom chtěli otevřít okolo 60 stanic, takže naším cílem pro tento rok je překonat číslo 100 veřejných stanic. Bude se jednat o kombinace všech typů stanic – běžné AC stanice, rychlodobíjecí stanice a také další 3 ultrarychlé dobíjecí stanice.
A co rok 2021, jaké máte plány?
Podařilo se nám získat projekty v rámci dotačních titulů, takže určitě dalších sto. V roce 2021 bychom se tedy měli pohybovat okolo čísla 200 dobíjecích stanic. Samozřejmě to ale není jen o stanicích. V rámci elektromobility poskytujeme mnohem více služeb. Ať už se jedná o samotný prodej dobíjecích stanic či umožnění zákazníkovi, aby byla jeho stanice veřejnou. Každý si u nás jistě vybere.
Máte statistiku, která ze stanic je nejvytíženější?
Ano máme. Je to Globus Brno, potom Vystrkov, tam to bereme součtově, protože je tam stanic pět, a potom České Budějovice u Globusu. V Brně jsou to pro představu 3 MWh za měsíc. Stanice v Českých Budějovicích se drží na třetím místě i přesto, že od listopadu minulého roku bylo dobíjení zpoplatněno.
V rámci Operačního programu Doprava jste získali dotace hned na dva projekty. Kolik stanic v nich musíte postavit a kdy?
První projekt je na výstavbu AC stanic o výkonu 22 kW. Tam jde o 50 dobíječek a pak je projekt na rychlodobíječky, těch je 125. To znamená, že do konce roku 2022 postavíme 175 dobíječek v rámci těchto projektů. Je potřeba podotknout, že projekty sice začaly, ale tím, že se jedná o veřejné finance, tak hardware i veškeré práce spojené s výstavbou, musíme veřejně soutěžit.
Dosavadní postavené stanice jste budovali z vlastních investic?
Co se týče stanic umístěných u hypermarketů Globus, tak ty jsou převážně postavené z vlastních investic a veškeré náklady na provoz stanic, včetně elektřiny, hradíme my. U těchto stanic jsme se s Globusem dohodli, že bude dobíjení na první rok provozu zdarma. Co se týká dalších stanic, tak ty jsou z většiny postavené v rámci evropských projektů. Prvních 15 rychlodobíječek vyrostlo z projektu FAST-E, který byl ukončen v roce 2018. Teď dokončujeme dalších 15 stanic, a to z projektu EAST-E. Na většině stanic mohou již řidiči dobíjet, další vyrostou například v Břeclavi, Mikulově, Praze či Ostravě. Zároveň končíme projekt NEXT-E a v rámci tohoto projektu stavíme kromě 10 rychlondobíječek také 4 ultrarychlé stanice.
V Břeclavi to bude rychlá 50kW nabíječka s bateriovým úložištěm?
Ano. Spuštění je plánováno na červen tohoto roku.
Jaká je kapacita bateriového úložiště?
110 kWh.
Baterie slouží jako vyrovnávač, protože je v lokalitě nedostatečný příkon, nebo je to test samotné technologie?
Je to obojí, musíme být připojeni do konce projektu, což je červen 2020, tedy výstavba této technologie probíhá i z kapacitních důvodů. Danou technologii si chceme ale především také otestovat a osahat.
Jak vlastně přicházíte na to, kde dobíjecí stanice postavit?
V rámci jednotlivých projektů jsou poměrně přísné podmínky, kde je možné stanice postavit. Jednak máme podmínky od ministerstva dopravy v rámci národních projektů, které říkají, kolik má být v každém regionu postaveno stanic. Evropské projekty zase podporují výstavbu podél hlavních silničních tahů. Zároveň máme aplikace od E.ONu, tzv. heatmapy, kde si oskóruji danou lokalitu z hlediska parkovacích míst v okolí, restaurací a dalších služeb v okolí a podobně, podle čehož získám představu, jak je lokalita atraktivní.
Proč tedy máme dobíjecí stanice někde, kde skoro nic není? Například v Ostrovačících u Brna?
Podmínky dotací jsou poměrně přísné a někdy je obtížné najít lokality dle našich představ tak, abychom splnili termíny a podmínky umístění v projektech. Navíc v té době, kdy se například stanice v Ostrovačicích stavěla, jsme heatmapy neměli. Nyní se snažíme vybírat lokality tak, aby byly pro elektromobilisty co nejvhodnější.
Plánujete nějaké uživatelské hlasování nebo způsob, jak by vám lidé mohli říct, kde dobíječky chybí?
Ty tipy nám už hodně intenzivně chodí, na Facebooku, na našem webu. I mě osobně přes LinkedIn lidé kontaktují. Každopádně nový nástroj neplánujeme, o lokalitách máme z našich zdrojů a zmiňovaných tipů dobré povědomí.
Co se týče technologií na stanicích, tak momentálně jste hodně věrní u rychlodobíjecích stanic společnosti ABB. Jak to vypadá s technologií na nové stanice? Půjde opět o značku ABB?
Víceméně všechny stanice stavíme z dotačních titulů, takže je podmínkou veřejné tendrování. V předchozích letech byla výhercem firma ABB, se kterou jsme spokojeni. S novými projekty ale přichází nová výběrová řízení a kdo vyhraje, se uvidí. Je to stylem cena vyhrává.
Cena je jediné kritérium?
Jsou tam také technické požadavky, takže pokud uchazeč ve výběrovém řízení nesplní tyto požadavky, vypadává. Nicméně poté je rozhodujícím kritérium právě již zmíněná cena.
Co se týče AC stanic, je jaká situace?
Tam nemusíme dělat veřejné výběrové řízení, ale i tak podmínky dotace udávají postup, dle kterého musíme dodavatele vybrat. Výhoda je, že můžeme oslovit firmy, které chceme a nemusíme soutěžit veřejně.
Můžete říct svého osobního favorita?
Mně je to víceméně jedno, firmy s AC stanicemi nabízejí podobné řešení, důležité je pro mě servisní zastoupení. Alfa a omega je rychlý servisní zásah.
Jak často se stanice porouchají?
Zrovna u ABB máme uptime 98 %, tedy procento, kdy je stanice živá v daném měsíci. Což je velmi vysoké číslo. Například naši kolegové se drží kolem 75 %. Je to dáno i tím, že máme 24h telefonickou podporu pro naše zákazníky.
Co je důvodem poruch?
Softwarový problém, výpadky komunikace. My to díky našemu systému okamžitě vidíme a ihned reagujeme, 24/7.
Co se týče ultrarychlých dobíjecích stanic, kdy se můžeme těšit na další kromě té u Humpolce?
Další ultrarychlé stanice rozhodně postavíme v tomto roce, o lokalitách je víceméně jasno. Nejblíže realizaci je v tuto chvíli Vyškov, který bychom chtěli spustit do konce dubna.
Jaký typ stanice vám dává smysl principiálně stavět? Protože těch ultrarychlých bude pravděpodobně málo. Dává za vás smysl investovat do rychlejší dobíjecí technologie, aby se mohlo nabít více aut rychleji, nebo vám dává smysl spíš 50 kW nebo pomalé AC nabíjení?
Za mě dává smysl mix. AC stanice by měly tvořit kvalitní základní sít a na transitních lokalitách by měly být ultrarychlé nebo rychlé dobíječky. Co se týče těch ultrarychlých, tak za A stanice je extrémně finančně náročná a za B, má extrémní nároky na připojení. Najít lokalitu pro ultrarychlou dobíjecí stanici je opravdu velký problém a kombinovat ji s bateriovým úložištěm je neekonomické a návratnost tam jednoduše není. Všechno je to samozřejmě o investicích, takže já to vidím tak, že by se měly 50kW stavět i nadále. Ideálně samozřejmě s modulární architekturou, aby bylo možno případně danou stanici upgradovat na rychlejší.
Ve všech výběrových řízeních je kritérium, aby to řešení bylo modulární?
Ne, protože je to příliš diskriminační, vyhovovalo by to pouze jednomu výrobci.
Vy máte spočítáno, že pokud postavíte za současných podmínek ultrarychlé stanice od ABB, tak se vám investice finančně nevrátí?
Ne, nevrátí, jedna dobíječka stojí 2,5 až 3 miliony korun a samozřejmě jsou tam pak náklady za připojení, dražší revize, projektové náklady…
Pokud se bavíme o ultrarychlé dobíječce na Vystrkově, která je již v provozu, tak pokud bychom spočítali úplně všechny náklady na stavbu plus 5 let provozu, tak jsme na jaké částce?
Tak jsme na 4 milionech korun. S ohledem na to, jak jsou dnes nastavené ceny za dobíjení, tam neexistuje návratnost. Nehledě na to, že je stanice umístěna na našem pozemku, takže odpadají například náklady za nájem.
Máte spočítáno, při jaké ceně by to dávalo ekonomický smysl?
Máme, ale to nebudu říkat (smích). Je to zhruba cena na našich stanicích u neregistrovaných zákazníků. Pokud se podíváte na Slovensko, tam můžete vidět tržní cenu.
Ano, ceny u ZSE, což je vaše sesterská společnost, jsou zhruba o 20 % vyšší.
Ano, my jsme jediná výjimka v Evropě, kde to tak není. I Rumunsko má vyšší ceny než my. Chápu ty nářky běžných uživatelů, na druhou stranu nikde není řečeno, že elektromobilita má být levná. Elektromobilita má být primárně o úspoře emisí, nikoliv o tom, že má být energie levnější. Na druhou stranu, i když se na to podíváme byznysově, tak vždycky budeme levnější, než náklady na benzín i na naftu, a to i když nasadíme tržní cenu.
Takže se bude cena elektřiny u dobíječek bude přibližovat cenám klasických PHM?
Ano, určitě se to bude přibližovat, protože nákladů, které do výstavby a provozu stanic vstupují a které lidi nevidí, je celá řada. Jen pro příklad: neustále nám někdo na stanicích shazuje AC konektory. Ty se vylomí a v ten moment, kdy se vylomí, je konektor poškozen, takže jej auto neuzamkne. Výměna stojí 20 000 korun, pojištění se na to nevztahuje. A vezměte si, že to je při současných cenách dobíjení značný náklad navíc.
Plus vám občas někdo zboří celou rychlodobíjecí stanici, jako třeba řidič kamionu na dálnici D1…
Ano a opravdu jen díky velkému štěstí a úsilí se podařilo najít viníka.
U těch AC a běžných DC stanic je ta návratnost investice zhruba podobná? Pokud by ty ceny byly o 20 % vyšší, tak byste se dostali za dobu životnosti stanice na nulu?
Tam ano, pokud by to tak bylo a předpokládali jsme 15letou životnost, tak bychom se snad dostali na nulu.
A to je mimochodem životnost, kterou vidíte jako reálnou?
Ano, u ABB určitě, ty mají nezávislé moduly, takže když jeden přestane být funkční, tak jej vyměníme.
Můžete ty stanice zrychlit výměnou modulů třeba alespoň na 75 kW?
To bohužel nejde.
A souběžné dobíjení aut třeba 50kW výkonem?
Podle výrobce to není možné.
Kapacitní problém v těch nejvytíženějších lokalitách vnímáte a chcete ho nějak řešit?
Určitě, pokud stavíme stanice v atraktivnějších lokalitách, tak to rovnou dimenzujeme tak, abychom mohli osadit další rychlodobíječku.
Jak řešíte nebo bojujete s označováním parkovacích míst pro elektromobily?
Víte, oficiální značení místa je bílý nástřik a na něm nápis EKO. To znamená, že lidé si toho de facto nevšimnou a vjedou tam. My třeba děláme červený nástřik, který je velmi dobře vidět.
A co svislé značení? Je tam možnost dát zákaz zastavení nebo zákaz parkování a stání?
S postupující dobou se značení vyvíjí a značky, co momentálně umisťujeme, jsou podle platné legislativy. Máme tam rezervé s dodatkovým symbolem pro elektromobil. Pokud tam elektromobil parkuje, tak je vše v pořádku, pokud „spalovák“, tak lze bez problémů zavolat policii a ta ho musí odtáhnout. U stanic, které náhodou tyto značky neobsahují, je doplňujeme.
A pokud tam parkuje elektromobil a nenabíjí se?
Tak nelze dělat nic, to bohužel nemá řešení. Samozřejmě můžeme dát čidla a senzory a vidět, že tam nějaký automobil stojí, my to třeba můžeme i minutově zpoplatnit, na druhou stranu by ten systém šel obejít. Máme tam dodatkovou tabulku pouze po dobu nabíjení.
Zpátky ke stavbě. Máte nějakou představu, jak dlouho zabere stavba dobíječek?
Stavba samotná trvá zhruba 5 dní, tam není co řešit. Co je největší problém, je získání územního souhlasu. Projekt jako takový máme namalován během měsíce, ale martýrium je získat již zmíněné povolení. V Praze jsme se třeba setkali s tím, že bylo požadováno 42 „vyjadřovaček“. Třeba, že nenarušíte ptačí oblasti. Úřady mají na vyjádření lhůtu 30 dní, ale mnohdy ji nedodržují. Pro představu, v Českých Budějovicích jsme podepsali smlouvu v lednu a stanice stála v listopadu. To je sice extrém, ale pod šest měsíců se nedostaneme.
Myslíte, že by to novela stavebního zákona mohla vyřešit?
Určitě. Novela se nám líbila, my jsme ji i připomínkovali, na druhou stranu byla shozena ze stolu, takže uvidíme, jak to dopadne. Největší problém je čas vyjadřování a výčet. Například nepochopím, proč by se ke stavbě nabíjecí stanice měla vyjadřovat hygiena.
Při budování stanic řešíte příkon připojení a musíte řešit infrastrukturu. Říkal jste, že ultrarychlé dobíjecí stanice je často problém připojit. U těch klasických 50kW řešíte jak často problém s připojením, jak často narážíte na nějaké limity místního příkonu? Tohle je často argument odpůrců elektromobility, že není možné tu energii ke stanici dostat.
Pokud se stanice postaví, tak tomu předchází žádost o připojení. To je první dokument, který děláme, než s někým uzavřeme smlouvu. To znamená, že otázka typu, že síť bude přetížená v dané lokalitě, je naprosto irelevantní. Nemůže se stát, že v dané lokalitě nastane blackout. Pokud by takové riziko hrozilo, tak povolení na základě žádosti ani nedostaneme. Samozřejmě narážíme na lokality, kde nám vypadává připojení, v průměru je to tak 10 až 15 procent.
A jak se to potom řeší? Je možnost kofinancování, že byste v rámci distributora přispěli na posílení kapacity?
Ano, je tam možnost, takovou situaci jsme nedávno řešili. Ale nejenže samotný kabel na připojení by stál 400 000 Kč, ale v tomto případě vedl přes pozemky osmi majitelů. Takže v takovém případě od toho musíme odstoupit, protože se jedná o velkou investici a ještě nutnost vyjednávat s tolika majiteli.
Jak je to u AC stanic? Tam jsou náklady asi nižší, že?
Jsou nižší a tam je připojitelnost 100 %. Hodně je stavíme ve spolupráci s městy a v rámci měst už dopředu vytipováváme lokality, kde je výstavba možná z hlediska připojení.
Česko v počtu dobíjecích stanic ve srovnání s dalšími zeměmi zaostává. Co je problém? Zaspali jsme?
Problém je, že tady nejsou auta, nelze to srovnávat s Holandskem, Německem a tak dále a nelze do toho masivně investovat, když auta tady zkrátka a dobře nejsou. Investice do infrastruktury ale budou probíhat a budeme doufat, že se naplní všechny předpoklady a budou se zvyšovat i počty aut. Podle mě tady budeme mít do dvou let velmi kvalitní páteřní síť, a to hlavně díky dotacím z Operačního programu Doprava.
Nedávno jste zvyšovali ceny, které jsou, jak jste říkal, stále pod úrovní toho, co by bylo komerční, tedy za tyto ceny se vám nevrátí investice. Neuvažujete jít cestou ZSE nebo třeba ČEZu a kombinovat je s paušálem či formou tarifů?
Určitě o tom neuvažujeme. Po diskuzi s kolegy ze severských zemí nám to bylo výrazně nedoporučováno. Přináší to více problémů než výhod. Máme styl běžných čerpacích stanic, takže opravdu platíte za to, co si odeberete. Samozřejmě někdo, kdo třeba provozuje taxislužbu, se může nějakým způsobem cítit znevýhodněn, ale my věříme, že takto to funguje ve světě paliv a bude fungovat i tady.
Takže neuvažujete o tom, co bude spouštět ČEZ, že čím víc dobíjíte, tím levnější máte kWh?
Ne, podle mě to nedává smysl, akorát to nabádá k nějakému obcházení. Nehledě na to, že to zvyšuje administrativní náklady, které jsou u následné fakturace.
Na Slovensku funguje částečně i rezervace nabíjecích stanic, plánujete to umožnit i v Česku?
My tuto funkcionalitu máme, řešili jsme to, ale nezavedli jsme z toho důvodu, že místa pro dobíjení neustále blokují spalováky. To je problém. Protože v momentě, když byste přijel na rezervované místo a stál tam spalovák, tak my nejsme schopni to ověřit a poplatek za rezervaci propadá. Takže danou funkcionalitu můžeme snadno aktivovat, ale nechceme.
Uživatelé by také ocenili integraci vašich dobíječek do infotainmentů aut. Plánujete něco takového, jako má už nyní v Česku PRE?
Určitě, toto je věc, kde jsme závislí na poskytovateli backendu, což je společnost z Finska. V tuto chvíli jsme ve fází implementace roamingové platformy Hubjectu, takže si myslím, že bychom během dvou měsíců mohli mít hotovo a potom následně to prokomunikovat s Yellowmap, abychom měli dynamická data a mohli je dostat do aut.
V ČR jste spustili možnost veřejného dobití na soukromých stanicích. Jak to funguje, jaká je zde vaše strategie?
Vycházíme od kolegů ze Švédska. Jedná se o partnerský model, kdy kdokoliv, kdo si od nás koupí nabíječku, ji může otevřít jako veřejnou. Samozřejmě, pokud chce. Pokud se připojíte do naší sítě, tak jste schopen tu vaši investici v řádu tisíců korun monetizovat. Majitelem je vždy investor, my děláme revizi, nasazujeme platební systém a podobně, on se nemusí o nic starat.
To platí pouze u 50 kW, nebo to platí i pro 24kW, které máte v nabídce?
Ano, jsme schopni zapojit jakýkoliv hardware, který je kompatibilní s našich softwarem. Záleží vždy na požadavcích klienta. Jen na první kvartál budeme mít takto spuštěno kolem deseti stanic.
Čím jezdíte?
Teď jezdím e–Golfem, ale mám objednanou Kiu e-Niro.
Je to pro vás ideální vůz, co se týče ceny a dojezdu?
Poměr cena/výkon/rodina. Vzhledem k tomu, že mám dvě děti a občas se vyskytne nějaká ta dovolená, hrál dojezd a pohodlí při rozhodování významnou roli. Kia splnila všechny tyto požadavky a současně i za rozumnou cenu.
Jaká je momentální dodací doba?
V autosalonu mi bylo řečeno přes rok, ale snad bych měl mít auto v březnu nebo dubnu. Od dealerů víme, že zákazníků chodí relativně dost, ale auta bohužel na českém trhu nejsou.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho šťastných elektrických kilometrů.
