Pražská energetika je v poslední době velmi aktivní v budování nabíjecích stanic, nejen v Praze. Buduje celorepublikovou síť rychlonabíjecích stanic, ale i tzv. Metropolitní síť. Proto jsme vyzpovídali Vojtěcha Frieda, vedoucího oddělení elektromobility v PRE.
Stanice stojí, parkování až za rok - rozhovor o nabíječkách PRE
Od 1. 4. se spustil nový koncept placení za nabíjení, nově už to není jednotná cena za kWh, ale je to odstupňováno mezi AC, DC a UFC. Zároveň tam jsou dva ceníky, jeden pro nezákazníky PRE a druhý pro zákazníky PRE. Proč?
Ten rozdíl je o korunu a platí tam politika, že když jste zákazníkem PRE a máte nějakou smlouvu na energetický produkt, tak máte zvýhodnění. Protože našich zákazníků si vážíme, a tím pádem mají nárok na to zvýhodnění. Náš původní ceník byl nastaven v roce 2016 a byl jenom zaváděcí. Hledali jsme ten správný model a za těch pár let jsme dospěli do roku 2021, kdy je naše síť pětinásobná, víme jak se chovají zákazníci a vidíme, že je potřeba to regulovat. Jednak to, jestli někdo stojí příliš dlouho na rychlonabíjecí stanici a také jde o to, že kilowatthodina na různých typech technologie stojí různě, což se musí zohlednit v ceně. Pro zákazníky PRE je tam i speciální produkt. Jsou to většinou rezidenti hlavního města Prahy, a mají tedy paušál, díky kterému nemusí řešit, jak dlouho stojí na standardní dobíjecí stanici. Mohou večer po návratu z práce auto připojit a ráno odpojit a nemusí řešit, jestli už uplynuly dvě hodiny.
Pokud to správně chápu, tak kdo měl před 1. 4. 2021 doma elektřinu od PRE, nebo měl před tím datem nabíjecí čip PRE, je automaticky považován za zákazníka PRE a platí pro něj výhodnější ceník. Jak je to ale, když jsem třeba čerstvý elektromobilista a rozhodnu se pro pořízení čipu PRE teď?
Pokud neodebíráte elektřinu od PRE, nebo jste si nepořídil například elektrokotel od firmy ze skupiny PRE, nejste zákazníkem PRE, a tedy byste neměl mít nárok na toto zvýhodnění.
Stále se přes mobilní aplikaci nedá spustit dobíjení, případně spravovat zákaznický účet. Máte nějakou informaci, kdy by toto mělo fungovat?
Když jsme nasazovali tuto aplikaci, tak jsme mysleli, že první zpětná vazba, kterou dostaneme, bude „jak to, že se tam nedá podepsat smlouva“ a podobně. Ale nepotvrdilo se nám to. Naopak jsme dostali zpětnou vazbu „super, máte konečně navigaci a aplikaci, kde vidím, jestli nabíjecí stanice je dostupná.“ Proto se soustředíme na tyto dvě funkcionality, chceme tam mít hezky nafocené a popsané lokality, personalizované prostředí máme v plánu na druhou polovinu tohoto roku.
To znamená, že zatím je možné nabíjet přes čip/QR kód na stanici, jako to bylo možné dosud?
Přesně tak. Tam je zajímavé, že ti zákazníci nám už reagovali „vždyť já přece už čip mám.“
Kolik máte teď v provozu stanic?
Nyní to roste skokově, takže k dnešnímu dni máme v provozu asi 245 stanic a oproti únorovému setkání je tam nárůst asi o 40 kusů dobíjecích stanic.
Ke konci letošního roku jich chcete mít kolik?
Měli bychom mít hotový projekt Páteřní síť, což je 125 dobíjecích stanic, teď máme hotovou asi půlku, takže počítejte, že tak 70 rychlých stanic ještě přibude. A u těch standardních rezidenčních stanic rozhodně stovku překonáme, takže to bude ještě +100.
To znamená zhruba půl na půl stanice v Praze a mimo Prahu?
Přesně tak.
Jak to vypadá v Praze s budováním projektu metropolitní sítě?
Hlavní město Praha se stále drží strategického záměru, že do roku 2025 chtějí mít přes 3 tisíce lamp připravených pro elektromobilitu. Tam vidíme, že se ten projekt rozbíhá. Za nás, jako Pražskou energetiku, je tam závazek osadit 80 lamp do roku 2022. Máme nějaké memorandum s hlavním městem, kde se hovoří o 82 lampách veřejného osvětlení. Metropolitní síť čítá celkem 441 dobíjecích stanic, z toho je něco přes stovku trafostanic, pak tam jsou stojanové dobíjecí stanice s městskými částmi a komerčními partnery. A pak je tam prostor pro ty lampy, kde my s respektem k hlavnímu městu a jeho strategickému plánu čekáme na instrukce. Vznikne přibližně 100 trafaček, k tomu okolo 200 stojanových stanic, tak jak je známe třeba z Andělu. Třeba na Ostrčilově náměstí je typická výstavba z metropolitní sítě, jakou uvidíte.
Pokud se podíváme na trafostanice, které se spustily nyní ve větším množství, tak u nich nejsou vyhrazená místa. Jak dlouho to bude trvat, než se u těch trafostanic objeví místa pro elektromobily, aby je neblokovala spalovací auta?
Myslím si, že to bude tak rok až rok a půl, protože je to složitý proces. Potvrzuji, že je problém s parkováním, ale každá městská část má jiný přístup k parkování, takže se nedá nějaký postup zobecnit. Například na Praze 11 máme trafostanici, před kterou stojí vrak. My sice máme vyhrazené místo před ní, ale řešíme odstranění vraku. Chtěli jsme co nejdříve dodat tu službu, aby si lidé na tu technologii zvykli, ale paralelně s tím nám běží ta papírová válka. Problém je i s označováním, protože policie má nějakou představu, jak to má vypadat, a za existenci projektu Metropolitní síť (od roku 2019) jsme zažili tři změny toho, jak se to má označovat a jaké tam máme dávat obrázky. Ale věřím, že s koncem roku 2022 to bude narovnané a všichni se sžijí s tou technologií. Pořád se potkáváme s úřady, které neslyšely, že existuje značka „vyhrazeno pro dobíjení.“
Trafostanice na sídlištích umožňují i mnohem vyšší odběr, mohlo by tam tedy AC stanic být mnohem více. Máte nějaká vytipovaná místa, kde byste to rozšířili?
Máme, a to je přesně to, co stálo u zrodu této myšlenky. Prostě trafostanice na sídlišti je místo, kde je výkon vždy a bude. A máme to zamýšlené tak, že odtud by se dala elektromobilita rozvíjet. Že byste měl „dobíjecí hnízdo“ nedaleko svého panelového domu, kde bydlíte.
Takže to bude pozvolné AC dobíjení a nemáte v plánu u trafostanic stavět třeba rychlonabíječku?
To nemáme v úmyslu, protože rychlodobíjení generuje provoz a dopravu a myslíme si, že v těchto místech by se to nemělo tak dít. Ale otevřeně říkám, že místní samosprávy městských částí mají plány, že by chtěly kombinovat typ dobíjení. Mít dobíjení pro rezidenty i rychlodobíjení. A tam pracujeme na nějakých projektech.
Jak to vypadá s výstavbou 150kW nabíjecích stanic, jako je třeba Hypercharger na Pankráci?
Tento rok počítejte s tím, že v Praze budeme pracovat na posílení výkonu. Po roce provozu celorepublikové sítě vyhodnotíme, které 75kW stanice by bylo potřeba posílit. Typicky v krajských městech u dálničních tahů dojde k upgradu.
Také jste v minulosti naznačoval možnost dobíjecích HUBů.
Naše mateřská společnost dělá projekt HyperNet EnBW, což je vlastně koncept čerpacích stanic. V Čechách můžete vidět toto řešení v mikro-variantě – náš holešovický dobíjecí HUB. V Německu a v DACH-regionu (Německo, Rakousko, Švýcarsko) už se pracuje s osmi dobíjecími stanicemi o výkonu 300 kW. My se k tomuto projektu HyperNets připojujeme a budeme připravovat zejména v Praze a na výpadech z Prahy obdobný projekt.
Tak to se těšíme na novinky v blízké době, děkuji za rozhovor a přeji hodně nabitých kilowatthodin.
Já moc děkuji za pozvání a přeji hodně šťastných ujetých elektrokilometrů.
