Dobíjecí stanice v ČR neprovozuje jen ČEZ, PRE a E.ON, ale celkem 54 subjektů

1
Dobíjecí stanice v ČR neprovozuje jen ČEZ, PRE a E.ON, ale celkem 54 subjektů
Fotografie: Martin Pultzner, fDrive.cz
  • Na 5 BEV připadá v České republice 1 dobíjecí bod
  • ČEZ, PRE a E.ON v součtu provozují 71 % stanic

22. února 2021 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu seznam veřejných dobíjecích stanic z Evidence dobíjecích stanic zveřejněný podle § 6 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, stav k 31. 12. 2020. Oficiálně tak v České republice bylo na 734 dobíjecích stanicích evidováno 1 516 dobíjecích bodů. „V souvislosti s rozvojem veřejné dobíjecí infrastruktury se nejčastěji hovoří o 3 energetických skupinách: ČEZ, PRE a E.ON, které v součtu provozují 71 % stanic. Více než třetinu (35 %) stanic provozuje ČEZ, 26 % PRE a 10 % E.ON. Nejvíce DC stanic, celkem 195, provozuje ČEZ, 69 PRE, 51 E.ON a 22 MOL. MPO evidovalo k 31. 12. 2020 celkem 54 subjektů provozujících veřejné dobíjecí stanice v České republice. V Centrálním registru vozidel bylo k 31. 12. 2020 evidováno 7 109 bateriových elektrických vozidel kategorie M1, z toho 3 488 bylo registrováno v roce 2020, tj. 49 %. Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 4,7 vozidel,“, uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Kompletní informace z registru vozidel k vozidlům z Národního akčního plánu čisté mobility budou zveřejněny v průběhu měsíce března.

Veřejné dobíjecí stanice v ČR

Databáze EAFO

Při srovnání počtu dobíjecích bodů v rámci zemí EU je často používána databáze EAFO (European Alternative Fuels Observatory), kterou však nelze považovat za zcela reprezentativní. Například MPO uvádí 1 516 dobíjecích bodů, EAFO pouze 1 200 a obsahuje mj. informace od zájmových sdružení a asociací. Na druhou stranu (na rozdíl od MPO, které zveřejňovalo oficiální seznam veřejných dobíjecích stanic nepravidelně) je databáze zajímavá z pohledu časových řad. Pro srovnání vývoje dobíjecích bodů s počtem registrovaných nových osobních bateriových elektrických vozidel (BEV) zjistíme, že na 5 BEV připadá v České republice 1 dobíjecí bod. „Poměr pět ku jedné je v podstatě obdobný jako průměr v rámci zemí EU,“ říká Ing. Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Například v Německu, které v uplynulých 4 letech registrovalo 319 tisíc nových osobních BEV, je tento poměr 8:1, ve Francii 6:1 (210 tisíc BEV), v Holandsku pak 3:1 (169 tisíc BEV). Toto srovnání vychází z dat EAFO a registrací nových osobních vozidel. Data však nezohledňují například dovozy a registrace starších vozidel, v Česku podle posledních dostupných informací z registru vozidel tvoří tzv. sekundární trh BEV cca pětinu vozidel (18 %). Pokud tedy vezmeme v potaz všechna reálně registrovaná BEV v ČR a porovnáme s oficiálním počtem dobíjecích bodů dle MPO, dojdeme k závěru, že poměr 5 vozidel na 1 bod v podstatě odráží českou realitu.

Veřejné dobíjecí stanice v ČR

Využití dobíjecích stanic

Data o využití jednotlivých dobíjecích stanic jsou neveřejná. Často je v souvislosti s uživatelským chováním uživatelů vozidel s externím dobíjením zmiňovaná studie z Norska, která byla publikovaná v IEA – Global EV Outlook 2017. Většina uživatelů těchto vozidel preferuje nabíjení doma, následuje dobíjení na pracovišti. Obě uvedené varianty spadají mimo veřejnou dobíjecí infrastrukturu. Veřejná dobíjecí stanice pak označuje AC dobíjení s výkonem do 22 kW, komerční dobíjecí stanice pak nejčastěji v případech parkovacích stáních v obchodních domech apod. Rychlé dobíjecí stanice označují v daném případě stanice s výkonem nad 22 kW. Celkem 95 % respondentů v uvedeném průzkumu mělo přístup k nabíjení doma.

Veřejné dobíjecí stanice v ČR

Cena dobíjení, lze jezdit i zadarmo

Jak nejlevněji provozovat automobil s externím dobíjením? Kombinace fotovoltaické elektrárny a BEV či PHEV dává řadě lidí smysl. Pomineme-li investice jak do vozidla, tak do elektrárny, energie vyrobená ze slunce je čistá a zdarma. Pokud domácnost/firma nemá k dispozici fotovoltaickou elektrárnu, ale disponuje vozidlem s externím dobíjením, má nárok na zvýhodněnou distribuční sazbu. Výhodou domácího dobíjení je jeho cena, na druhou stranu nelze vozidlo dobít rychlostí veřejné DC stanice. Pokud provozovatel vozidla s externím dobíjením vlastní nemovitost, kde může dobíjet, využívá síť veřejných dobíjecích stanic jako zálohu, nejčastěji v případě delších cest.

Veřejné dobíjecí stanice v ČR

Veřejné dobíjení je dražší, zpravidla však nesrovnatelně rychlejší. Cenu veřejného dobíjení si určuje každý provozovatel, zpravidla je v cenících odlišeno pomalejší AC dobíjení a rychlejší DC. Řada provozovatelů nabízí zvýhodněnou cenu/balíčky registrovaným zákazníkům. Obecně platí, že čím rychlejší dobíjení, tím vyšší cena. A tady je potřeba vnímat fakt, že veřejné dobíjení nemůže být z principu cenově srovnatelné s dobíjením domácím či firemním – náklady na výstavbu dobíjecí infrastruktury, rezervaci příkonu, nájemní smlouvy související s nemovitostmi apod. se v ceně dobíjení musí projevit. Ceníky veřejného dobíjení jsou zpravidla k dispozici na webových stránkách provozovatelů.

Veřejné dobíjecí stanice v ČR
Související články
Diskuze ke článku
Radovan Burkovič
Radovan Burkovič
Je to krásné a stále to roste. Obrovské rezervy jsou v nabíjení na pracovištích pomalými 3,6 kW 230V 16A zásuvkami. Když se podíváte přes mapy.cz třeba na velkého veřejného zaměstnavatele v Ostravě, Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu, tak drtivá většina parkovacích míst v obrovském kampusu sousedí s budovou přímo nebo přes pruh trávníku. či chodník. A na střechách jsou fotovoltaiky a dokonce tu máme i větrník.
Zaměstnanci a studenti stojí v areálu obvykle v pracovní dny 6-10 hodin, takže si nabíjí 21 - 36 kWh do baterie svého vozu. Ty náročnější na spotřebu by musely ujet hodně přes 100 km denně, aby to vypotřebovaly, ty úspornější přes 300 km. A to samozřejmě pomíjíme fakt, že většina může pomalu nabíjet i doma přes noc.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze