Vojtěch Fried z PRE – rozhovor
Momentálně se nacházíme na pro rozhovor trochu netypickém místě, a to v podzemních garážích OC Stromovka v pražských Holešovicích, kde má PRE své Hyperchargery i AC nabíječky. Můžete mi sdělit kolik takových lokalit v současnosti je?
V současnosti provozujeme 98 dobíjecích stanic.
A kdy jich budete mít 100?
Myslím, že do konce roku 2020, ale kvůli koronaviru s výstavbou skončíme možná až na začátku příštího roku. S největší pravděpodobností otevřeme ještě 150kW DC dobíjecí stanici ve Fashion Aréně v Hostivaři (stanice byla v mezidobí již spuštěna – pozn. red.).
Kolik v budoucnu plánujete postavit dobíjecích stanic?
Do konce roku 2022 bychom rádi postavili 600 stanic. Zatím se snažíme pracovat tak, abychom každý rok zdvojnásobili velikost sítě. V roce 2019 jsme končili s 57 dobíjecími stanicemi, tento rok jich budeme mít 100 a očekávám, že v roce 2021 postavíme dalších 200 nových.
Je možné to v tomto tempu zvládnout? Vím, že plánování stavby dobíjecích stanic trvá dlouho a proces je komplikovaný.
Jsme v podstatě už velká stavební firma a akce, které se budou realizovat příští rok, jsou připravované dva roky dopředu, takže by to mělo vycházet.
Pokud chcete postavit 600 nabíjecích stanic, jaký bude poměr mezi rychlonabíjecími stanicemi a stanicemi s AC dobíjením? Jak vnímáte rozdíl mezi těmito technologiemi?
Pro nás je důležitější standardní dobíjení, protože stanice stavíme primárně pro Pražany. Poměr tedy budeme zachovávat na: 2/3 AC a 1/3 DC.
Tady ve Stromovce máte jak Hypercharger s výkonem 75 kW, tak AC stanice. Dává vám tedy smysl stavět rychlonabíječky i v obchodních centrech? Někteří lidé zastávají názor, že sem rychlonabíječky vůbec nepatří.
Já s tím jako běžný uživatel elektromobilu nesouhlasím. AC nabíjecí stanici zákazník používá na místě, kde bude dlouho. Tady máme jeden konektor DC a dva konektory AC. Specifické pro tyhle typy obchodních domů je to, že dobíjení je jak pro rezidenty, tak pro místní, kteří nemají čas nazbyt, potřebují si rychle dobít auto a jet dál.
A víte, která stanice je využívaná nejvíc?
Ano, DC stanice jsou používány spíše přes den, zatímco v noci se využívají AC stanice. Je to dáno specifickým režimem provozu pro rezidenty, kteří sem mohou vjet i přes noc.
Takže se potvrzuje to, že lidé přes den i v nákupních centrech využívají víc stanice s DC konektorem, i když mají možnost volby?
Ano.
Zajímá mě také osazování trafostanic wallboxy. Umisťujete je po celé Praze tak, aby se i na sídlištních lokalitách dala vybudovat dobíjecí místa. Můžete mi prozradit, kolik jich teď máte a kolik jich bude celkově?
Trafostanic je k dnešnímu dni postavených 47 a na konci příštího roku by jich mělo být 100, přičemž platí pravidlo: co trafostanice, to alespoň dva nabíjecí body. Atypické na nich je to, že je dokážeme postavit během jednoho dne, ale trvá nám roky, než získáme parkovací místo. Pravidla pro parkování totiž určuje město.
Existuje nějaký způsob, jak to zlepšit? Pro mě, jako pro elektormobilistu, je nejhorší, když přijedu k nabíjecí stanici, kterou blokuje člověk se spalovacím autem. Jestli říkáte, že po Praze budete budovat stovky nabíjecích stanic, jak se dá s tímto problémem bojovat?
Lidé si postupně začínají zvykat na to, jak dobíjecí stanice vypadá a ví, že je to veřejná služba. Praha je specifická v tom, že se dělí na 52 městských částí a každá k tomu přistupuje trochu jinak. My se snažíme zavést jednotný systém a hodně nám pomáhá to, že přibývají elektromobily. Když jich bylo míň, neměli jsme argument k vyžadování parkovacích míst.
To znamená, že řešením je rozšiřování elektromobilů?
Přesně tak.
Nemyslíte, že by pomohlo zavedení jednotných pravidel pro vyznačování těchto parkovacích míst, která by městské části musely respektovat?Myslím, že není třeba na městské části víc tlačit. Velmi ale pomáhá, pokud někdo shora řekne, jak vypadá standardní dobíjecí stanice, protože běžně řešíme to, že má každá městská část jiný přístup k věci.
Všiml jsem si, že se má parkovací místo označovat křížem, ale mě ten znak sám o sobě od parkování poměrně odrazuje. Co si o tom myslíte?
Když jsem tuhle normu uviděl, tak jsem reagoval podobně jako vy. Městská správa i policie ale argumentuje tím, že se vyhrazené parkovací stání značí křížem běžně.
Našel jsem si plány, které se týkají dvou projektů metropolitních sítí, a vidím, že v rámci druhé metropolitní sítě máte postavit 329 nabíjecích stanic. Velká část z nich má zahrnovat chytré lampy. Projekt chytrých lamp odstartoval na Vinohradech ve Slezské ulici, kde je postavených 16 lamp. Stále tam ale chybí technologie dobíjecích stanic. Máte nějaký odhad, kdy se můžeme těšit i na dobíječky?
Projekt je realizovaný firmou Technologie Hlavního města Prahy a samotnou Prahou, takže vám termín nedokážu říct.
Jsou pro vás tyto chytré lampy cestou, jak postavit nabíjecí stanice v centru Prahy?
Myslím si, že je to nejrychlejší, nejsystémovější a troufám si říct, že i nejlevnější cesta. Tato iniciativa totiž spojuje rozvoj sítě a rozvoj městského mobiliáře s přímou aktivitou hlavního města Prahy.
Vnímáte, že by tato cesta mohla lépe projít i u památkářů?
Mělo by to být jednodušší, protože o tomto projektu panuje obecná shoda.
Díky novele stavebního zákona nebude od nového roku potřeba stavební povolení pro stavbu AC dobíjecí stanice. Jak moc tato skutečnost zkrátí proces výstavby?
Já v tomto bohužel nejsem optimista a nemyslím si, že se to podstatně zkrátí. Úředníci byli zvyklí na určitý proces a bude komplikované to nyní přenastavit. Navíc postavit samotný sloupek je jednoduché, ale dostat do něj elektřinu je složitý proces, který tato novela neovlivní.
Podle čeho se rozhodujete, kde nabíjecí stanice postavíte?
Máme vícestupňový interakční přístup. V první fázi se díváme, kde jsou nepokrytá volná místa a poté se spojíme s místní samosprávou, které se ptáme na místní provoz a fungování obyvatel a zároveň tipy, kde by byla stanice nejužitečnější. Posledním krokem je inženýrská část, kde zjišťujeme, jestli je připojení technicky možné.
Chcete se primárně zaměřovat na obchodní, sportovní a kulturní centra, nebo se díváte i víc do široka?
My máme dva přístupy. V případě rezidenčního dobíjení se neohlížíme, jestli jsou kolem restaurace, kavárny nebo zábava. Jde nám jen o to, aby si člověk dobil přes noc auto někde blízko domova. To je například případ trafostanic, které jsou často v sídlištní zástavbě. V druhém případě se díváme, co je kolem, protože dobíjení není jako čerpání paliva. Elektromobilisté tam stráví více času a potřebují se nějak zabavit. To je zejména u DC stanic.
V posledních měsících působíte i mimo Prahu. Vyhráli jste jeden z TEN-T projektů pro stavbu rychlonabíjecích stanic napříč Českem a zároveň jste navázali partnerství s OMV, díky kterému vyrostou dobíjecí stanice PRE na více než 40 čerpacích stanicích. Plánujete se spojit i s jinými čerpacími stanicemi?
OMV je náš významný partner, ale spolupracujeme například i s Benzinou nebo se společností Čepro.
V rámci projektu s OMV si můžete vybírat lokality na daných páteřních komunikacích i podle regionů, nebo musíte rovnoměrně pokrýt celou Českou republiku?
Ministerstvo dopravy si stanovilo jasný cíl. V každém okrese v ČR bude alespoň jedna dobíjecí stanice, takže musíme vše rovnoměrně pokrýt.
Podle čeho se rozhodujete, jestli na dané lokalitě postavíte rychlonabíječku s výkonem 75 kW, nebo 150 kW?
Jeden z rozhodujících faktorů je provoz v okolí a jeho očekávaný nárůst, dále hraje roli také partner a samozřejmě místní možnosti připojení.
Kolik chcete v příštím roce postavit ultrarychlých nabíjecích stanic s výkonem nad 100 kW?
Pracujeme s číslem 5, ale chtěli bychom v ČR postavit dobíjecí huby o 4 až 6 ultrarychlých dobíjecích stanicích. Takové staví naše mateřská společnost v Německu, tedy už s nimi budeme mít zkušenosti, které chceme převést do Česka.
PRE není distributor elektrické energie v regionech, a tak jste tam často závislí na tom, kdy místní poskytovatel takříkajíc vykope přípojku a vaši nabíjecí stanici připojí do sítě. Brzdí vás to, nebo spolupráce s nimi probíhá hladce?
Spolupracuje se s nimi skvěle, distributoři musí přistupovat ke všem stejně. Občas samozřejmě vznikne nějaká úsměvná situace, ale jinak vše probíhá bez komplikací. Například v Berouně čekáme na připojení několik měsíců, ale to je extrém.
Zajímavá a unikátní je také vaše cenová politika. Zákazníci platí 3 Kč/kWh za AC, DC i za ultrarychlé nabíjení. Je tato cena dlouhodobě udržitelná?
Bohužel ne, momentálně připravujeme nový ceník. Ze začátku jsme nastavili stejnou cenu pro všechny rychlosti nabíjení, aby to pro zákazníky nebylo komplikované. Doba ale trochu pokročila a myslíme si, že zákazníci rozumí tomu, že provoz standardní AC dobíjecí stanice a ultrarychlé dobíjecí stanice stojí jiné peníze. Cenu za AC nabíjení se pokusíme udržet na stejném základu, tedy 3Kč za kWh včetně DPH, rychlé a ultrarychlé nabíjení bude o něco dražší a cenově odlišené.
Tedy vyšší sazba bude za DC a ještě vyšší za ultrarychlé nabíjení?
Ano, bude to tak.
Kdy nové ceny zavedete?
Po Novém roce.
Plánujete zachovat model platby za kWh, nebo jsou vám blízké tarify, v rámci kterých zákazníci platí poplatek za měsíční užívání?
Struktura ceny se bude zachovávat, tedy účtování čistě po kWh a k tomu malý paušál, jako máme teď. Ale pro naše zákazníky, kteří od PRE odebírají energii i doma, chystáme výhodu v podobě nižších cen. Chceme jim nabídnout jednoduchý paušál s určitým počtem využitelných kWh, ale nikoliv neomezené nabíjení.
Zatím vám chybí vlastní mobilní aplikace pro ovládání nabíjecích stanic, plánujete nějakou?
Ano, už od příštího roku. Dorazí společně s novými cenami.
Bude umět kromě ovládání nabíjení a přístupu k vlastnímu účtu něco speciálního?
My nad touto skutečností přemýšlíme tak, že si zákazníci nabíjejí auta i doma, takže naše aplikace bude s tímto faktorem spojená. Lidé si v ní budou moci spravovat i domácí nabíjení, a proto si myslíme, že v tomhle ohledu nebudeme mít konkurenci.
Aplikace tedy bude ovládat i domácí wallboxy?
Ano.
Stále více se začínají prosazovat nabíjecí karty automobilek, díky kterým lze velmi jednoduše nabíjet po celé Evropě za jednotných podmínek. Znamenají pro vás cestu, kterou se bude tento průmysl dál ubírat?
Nabíjecí karty v Česku spíše startují, ale třeba v Německu představují už standard. Lidé jsou na ně zvyklí a používají je.
Data vaší mateřské německé společnosti ukazují, že nabíjecí služby skrze karty jsou hodně používané?
Ano, karty jsou v ČR relativní novinkou, ale v Německu jsou významným hráčem, který určuje ceny na trhu, a jsou hodně používané.
Jistě platí, že jednou budete chtít na nabíjení elektromobilů vydělávat. Stavba jedné stanice je hodně drahá a náklady se při vašich momentálních nízkých cenách určitě nevrací. Máte představu, kdy nastane bod zlomu, u kterého si řeknete, že už to nechcete dál dotovat?
Naštěstí to takhle nefunguje. Dobíjecí infrastruktura je běh na dlouhou trať a naše obchodní záměry počítají s tím, že křivka peněžního toku jde dolů. Postupně se bude vyrovnávat a půjde nahoru, takže zákazníci mohou počítat s postupným, nikoliv skokovým nárůstem ceny.
Děkujeme za rozhovor.
