Popovídali jsme si s Vojtěchem Friedem, který v PRE vede oddělení elektromobility

1
Popovídali jsme si s Vojtěchem Friedem, který v PRE vede oddělení elektromobility
  • Společnost PRE má v současnosti přes 70 nabíjecích stanic
  • V plánu je i výstavba nabíjecí stanice s výkonem 150 kW
  • Pro PRE jsou i nadále tématem chytré lampy

Martin Pultzner, fDrive.cz: Kolik stanic v současnosti provozujete?

Vojtěch Fried, vedoucí oddělení Elektromobilita a Smart City ve společnosti PRE: V současnosti něco málo přes 70. Najednou může být dobíjeno přibližně 110 elektromobilů, čímž se řadíme na pozici druhé nejrozšířenější dobíjecí sítě v Česku.

Máte nějakou statistiku, kolik aut u vás nejvíc nabíjelo současně?

Asi 35 aut. Nejvíce se u nás nabíjí v dopoledních a pak ve večerních hodinách, v týdnu je to nejvíce v pondělí a v pátek. Naše dobíjecí stanice v centru na Vinohradech jsou každý den nejvíce vytížené večer rezidenty. A naše rychlodobíječky jsou typicky na kraji Prahy.

Vojtěch Fried ze společnosti PRE

Máte nějakého rekordmana co se průtoku elektřiny týče?

Vždy to bývaly Holešovice. Nyní je to Penny Market v Uhříněvsi.

Kolik nabíječek chcete letos zprovoznit?

Letos chceme přidat 20 nových dobíjecích stanic. V současnosti realizujeme dva projekty, které získaly podporu Ministerstva dopravy v rámci Operačního programu doprava. Jeden, tzv. Páteřní síť PRE, zajistí, že napříč ČR vznikne síť veřejných rychlodobíjecích stanic zejména v TEN-T koridoru. V rámci této iniciativy vybudujeme 125 rychlodobíjecích stanic. Druhý projekt nese název Metropolitní síť, kdy postavíme 120 standardních dobíjecích stanic, a to zejména v Praze. Minulý rok jsme rozšiřovali počet stanic o deset dalších, letos chceme síť rozšiřovat o dvacet stanic a příští rok možná o padesát. Počty dobíjecích stanic budou růst skokově.

Když se podíváme na poměr standardních a rychlodobíjecích stanic, tak zejména v rámci koridoru TEN-T jsou to spíše rychlonabíječky, které převažují. Jakým směrem se chcete ubírat vy: spíše rychlé, nebo standardní?

Jsme městská organizace, takže chceme primárně stavět ty standardní. A jedna desetina bude představovat rychlodobíjecí stanice. Máme pravidlo, že na deset bloků připadá jedna rychlodobíjecí stanice a na blok alespoň jedna standardní stanice se dvěma dobíjecími body. V rámci našeho plánu je klíčový počet obyvatel. Nepracujeme tedy při plánování sítě dobíjecích stanic pouze s počtem budov a bytových jednotek, ale především s počtem obyvatel.

V rámci zmíněného metropolitního plánu to je výběrové řízení, které dělá město Praha? Město zajistí podstavce a dělá výběrové řízení na provozovatele, který v podstatě ty lokality připraví, nebo jde ještě o něco jiného?

Pokud vím, tak tato iniciativa existuje dál, ale nevím, jestli nějak rychle pokračuje. Praha momentálně obecně reviduje přístup k elektromobilní infrastruktuře a zpracovává studii rozvoje veřejné dobíjecí infrastruktury a obecně přístupu k alternativním formám dopravy, a proto si nejsem jistý, jestli je koncept typu „základna a nájem služby“ nyní prioritní.

Metropolitní síť dobíjecích stanic, to je čistě vaše aktivita, nebo zde probíhá kooperace s městem Praha?

Projekt metropolitní sítě je samostatná iniciativa Pražské energetiky, ale z logiky věci jsme informovali Prahu, že něco takového vzniká. Proto jsme oslovili dotčené odbory Prahy. Hlavním partnerem je pak PREdistribuce, která nám poskytla pronájem některých pozemků.

V současnosti chystáme obdobný projekt. Říkáme si, že když se v současnosti projekt metropolitní sítě pěkně rozjíždí, tak není důvod to nezreplikovat a neposílit síť standardních dobíjecích stanic v Praze. Očekáváme nárůst zájmu a už v současnosti se setkáváme s kapacitními limity.

Těch 120 stanic v rámci metropolitní sítě je de facto 60 trafostanic krát dvě?

Ano, 60 trafostanic. A pak tam máme partnery, jako je například Alza.cz nebo další obchodní centra a developery, a to nejen v Praze.

Jak to řešíte s označováním stanic? Častokrát se někde postaví stanice a poté trvá velmi dlouho, než se tam dá vodorovné a svislé dopravní značení. Řešíte s Prahou, jak zajistit přístup k nabíjecím stanicím?

Řešíme tento problém dnes a denně. Zatím nejsme tak daleko, že by se uvažovalo o nějakém znemožnění přístupu nebo tvrdém vyhrazení stání. To, co požadujeme po Praze, je vytvoření metodického přístupu, aby vůbec existovalo něco jako parkovací místo určené pro dobíjení. Trvá to ale dlouho, protože co městská část, to názor na to, jak má vypadat parkovací místo pro dobíjení. Jsme však na dobré cestě a brzy bychom se mohli dočkat jednotného přístupu, který určí, jak má vypadat parkovací stání a jak se má užívat.

Za vás je tedy ideální prozatím doplnit svislé značení značkou pro zákaz zastavení a poté může být případně restrikce tvrdší?

Ano, přesně tak. Pokud je tam tato značka, lze bez problémů nechat odtáhnout spalovací auto, pokud tam stojí.

Celkem zajímavé jsou chytré lampy nebo ochytřování současných lamp, kterých jsou tisíce. Existuje vize, že by na nich mohl být umístěn konektor pro nabíjení elektromobilů, takže by se mohly velice snadno budovat nabíjecí místa hned vedle silnice. Jak se na tuto vizi díváte?

Pro nás je tato vize určitě řešením, protože infrastruktura už existuje a nemusíte město zahlcovat novými sloupky. My jsme takto realizovali pilotní projekt na Praze 2. Postavilo se šest chytrých lamp a potvrdilo se, že je to možné. Představa, že bychom vyměnili všechny lampy veřejného osvětlení, ale za mě osobně není úplně ta správná cesta. Jednotlivé instalace však dávají smysl. Myslíme si, že je to schůdné řešení. Chystá se další pilotní provoz na Praze 2. Zatím jsme ve fázi diskuzí o infrastruktuře, která ještě nejde vidět.

Takže projekt chytrých lamp SMIGHT je v současné podobě spíš utlumený a řeší se co dál, nebo budou přibývat další chytré lampy v té současné podobě, jako například z Karlova náměstí?

Neřekl bych, že je utlumený, ale budeme mluvit o jednotkách kusů. Na skladě máme v současnosti 5 kusů, které máme připravené k instalaci.

Můžete prozradit, kolik jedna taková chytrá lampa stojí?

Včetně práce a realizace jsme na nějakých 250 tisících korunách. Jde o robustní a komplexní řešení, kdy máme veřejnou dobíjecí stanici a lampu veřejného osvětlení, která je ještě obohacená o síť Wi-Fi a monitoring stavu životního prostředí (hluk, prach, …).

Vím že probíhaly nějaké diskuze o tom, aby se monitoring napojil na Golemio a do datové platformy se tak dostala data, která lampy měří, jako například hluk nebo nečistoty ve vzduchu. Proběhlo něco takového?

To se stále řeší a nyní probíhají testy. My zatím máme pro naše partnery zřízený druhý portál Chytré město PRE, kde se tato data sdílí. Jsou zde i data o dobíjení.

Stanice se zatím stavěly hlavně na území Prahy. Jak se na to díváte do budoucna? Chcete spíš zůstat městským stavitelem, nebo se chcete pustit do celorepublikového stavění mimo ten jeden diskutovaný projekt, který je celočeský?

Ano, máme ambice být na více místech. PRE je z jedné půlky německou a z druhé půlky pražskou firmou. To hlavní se bude odehrávat v Praze, ale děláme i panevropské projekty. Máme také hodně zahraničních zákazníků. Naše dobíjecí stanice jsou viditelné ve všech elektromobilech a přes aplikaci Hubject i všem zahraničním uživatelům, takže nám přibyl nový zákaznicky segment.

Plánujete vlastní aplikaci na nabíjení, nebo chcete jít německou cestou?

Spíš si vezmeme německou aplikaci, ale budeme dělat úpravu pro lokální potřeby. Zvolíme hybridní model, protože v Praze jsou aplikace přímo pro Pražany.

Teď je možné platit za nabíjení na PRE stanicích Lítačkou. Objeví se například v aplikaci Lítačka místa nabíjecích stanic?

Přesně tak. Začali jsme s plastovou kartičkou, teď pracujeme s Lítačkou a chceme to rozvíjet dál.

Česko se často porovnává s Německem, oproti kterému v počtu nabíjecích stanic hodně zaostáváme. Čím je to způsobené? Malá podpora od státu, složitý stavební proces, málo elektromobilů, nebo snad kombinace všech těchto faktorů?

Asi kombinace všeho, ale je to taky strukturou vozového parku a vztahem k vozidlu. Český řidič je podle mě daleko konzervativnější než ten holandský nebo francouzský. Tam chtějí ty nejnovější auta. U nás je to nejlépe prověřené auto, které má dobré jméno. A když má najeto pod 200 tisíc, tak je ještě nezajeté. (smích)

Když jste zmiňoval partnerství, zmiňoval jste Alzu, ale i Penny Market. Budeme se u obchodů Penny postupně setkávat s více nabíječkami?

Ano, v plánu je 25 dobíjecích stanic, ale připravujeme i rozšíření spolupráce.

Jak se na to dívají partneři, třeba ten Penny Market? Vnímají to jako benefit pro zákazníky, který chtějí dávat po určitou dobu zdarma, nebo je to o tom, že vám poskytnou pozemek, kde si v rámci vašich komerčních aktivit postavíte nabíječku?

Penny Market to skutečně vnímá jako něco navíc pro své zákazníky. Je tam zvýhodněný model a na dobíječkách u Penny Marketu je rok dobíjení zdarma. Penny Market je hodně zeleně orientovaný, takže s nimi diskutujeme i fotovoltaiku a zelené obnovitelné zdroje obecně.

Bavili jsme se o pomalých nabíjecích stanicích. Stále jsou nejčastěji vidět letitá „Ensta“. Plánujete větší obměnu?

Už se mění a probíhá obnova. Hodně nyní spolupracujeme s německým výrobcem ABL, se kterým máme celkem dobrou zkušenost. „Ensta“ s námi byla na začátku elektromobility. Je to prověřená technologie a rozhodně má jejich řešení naši důvěru, ale hledáme i další partnery, kteří mají zkušenosti s rozvinutými trhy. Primárně nyní řešíme možnosti technologie v oblasti IT, co se týče komunikace s automobilem a podobně.

U rychlonabíječek máte momentálně ABB a v testovacím provozu Siemens. Máte už pro projekt koridorů v rámci TEN-T vybraného dodavatele? S jakými stanicemi se tam budeme potkávat?

Ještě nemáme dotendrováno, ale rýsuje se, že tam budou celkem čtyři partneři, z toho dva celkem známí. Pak je tam zajímavá upgradovatelná technologie, která začíná na 75 kW a může se rozšířit až na výkon 150 kW.

Pokud se nemýlím, tak ty dotační podmínky byly nastaveny na 50 kW, takže to, že tam dáváte vyšší výkon, je aktivita, která vám nebude proplacena. Je to čistě vaše rozhodnutí a váš vnos?

Ano, přesně tak. Obecně Pražská energetika k dnešnímu dni dělá 100 % svých dobíjecích stanic bez dotace. Ty, co nově vzniknou, jsou s dotací. Podpora ze strany příslušných ministerstvech je pro nás signál, že elektromobilitě věří a že jdeme správným směrem. Proto naplňujeme na jednu stranu podmínku dotačního titulu, ale také pracujeme s vyšším dobíjecím standardem, abychom naplnili očekávání trhu.

Takže většina nabíjecích stanic bude s výkonem 50 kW, ale budou i 75kW, které bude možné rozšířit?

Ano, přesně tak.

Plánujete i nějakou 150kW nabíjecí stanici?

Ano, máme v přípravě dvě lokality na hranicích Prahy.

Kdy se na ně můžeme těšit?

Snad již na podzim tohoto roku.

PRE má dlouhodobě hybridní obchodní model účtování za odebranou kWh a minuty, ke kterému dle svých slov směřují i další hráči. Jak se vám tento model osvědčil? A chystáte nějakou změnu?

Tento model se nám osvědčil a potvrzují to i konkurenti, kteří se k němu přiklánějí. Ale připomínám, že jsme také mezinárodní hráč, takže možná zavedeme nový model. Je také možné, že se na trhu objeví hráči, se kterými v partnerství upravíme cenovku a budeme možná účtovat jednosložkově, například za odebranou kWh.

Nebudou tím ale nějak penalizování ti, kteří na stanici stojí třeba 5 hodin a nabíjí třeba 50 kWh namísto někoho, kdo je schopný auto nabít za 2 hodiny?

Máme pravidlo, že 2 hodiny jsou zdarma a pak je účtována nějaká částka. To bychom chtěli zachovat jako jistou formu gentlemanské dohody mezi uživateli elektromobilů a námi. Pouze ta forma provádění plateb by mohla být jiná, ale to je v diskuzích. Bavíme se o tom i s hráči ze zahraničí.

Co se týče čipů a jednorázové platby, máte nějakou statistiku, jaké je procento uživatelů, kteří platí čipem, a jaké je procento těch, kteří platí přes Hubject?

Naprostá většina uživatelů přijede s čipem, ale přibývá uživatelů, kteří platí přes Hubject. Jednorázovou platbu většinou využívají uživatelé, kteří mají elektromobil pouze zapůjčený na test, nebo turisté, kteří chtějí přímou platbu. Přímé platby podle nás také mají budoucnost pro svou jednoduchost.

Jak to vypadá s ozeleňováním vozového parku společnosti PRE?

Máme fleetové pravidlo, že menší vozidla typu Fabie budou elektrická. A už tomu tak částečně je. Máme v provozu 60 elektromobilů e-up! od Volkswagenu. Vozy e-Golf máme pouze v carsharingu. U aut s vyšším nájezdem jsou diskuze s našim centrálním nákupem, jestli půjdeme cestou hybridů, nebo jestli koupíme rovnou elektromobily. Budeme nakupovat i menší užitková vozidla, která by také měla být elektrická.

Zmiňoval jste carsharing, kde PRE působí jako partner. Jak na tom jste co se týče přímého prodeje nebo zprostředkování prodeje? Nechystáte se elektromobily přímo prodávat či pronajímat?

Pro firemní zákazníky tuto službu již nabízíme, ale jde spíše jen o test, protože dodací lhůty elektromobilů jsou delší než standard. Jedná se tedy o produkt na míru. Pak máme standardní produkt, což je dlouhodobá zápůjčka elektromobilů, tedy například e-Golf a e-up! v partnerském módu. Carsharing je pro nás také způsobem, jak lidem umožnit zažít si elektromobil. V současnosti máme pro naše zákazníky akci: až 8 hodin jízdy v carsharingu zdarma v rámci CAR4WAY. Vychází to asi na 40 minut měsíčně.

Velkým tématem je rovněž budování nabíjecích stanic nebo wallboxů ve společných prostorách, ať už ve firmách nebo společných domech. Vím že jste řešili nějaký komplexní produkt nebo balíček, který by toto měl zjednodušit pro SVJ. Je už na světě?

Ano, v pilotu jsou asi dvě SVJ. Investice do infrastruktury tohoto rázu se splácí z provozu této stanice a PRE tam vstupuje jako mediátor. SVJ je specifická. V podstatě funguje jako firma, akorát ta exekutiva tam není tak vlivná. Řešení je dedikované na jedno místo, akorát garáže jsou typicky společné prostory. Aby proto nedocházelo k tomu, že si dobíjecí místo vyhrazuje jeden konkrétní vlastník, musí dojít ke kolektivnímu rozhodnutí, že je povoleno místo používat tomu či onomu uživateli ve společném prostoru.

V jakém stavu je partnerství PRE s CAR4WAY?

Pro nás je to, jestli budeme, anebo nebudeme pokračovat, dané strukturou vztahů. Můžu ale potvrdit, že budeme provozovatelem nabíjecích služeb. V tuto chvíli je CAR4WAY partnerem, protože s nimi máme dobrou zkušenost. CAR4WAY začal se dvěma e-upy! a teď provozují vysoké desítky e-Golfů.

Vyplatí se takový nákup e-Golfů do carsharingu i přes výrazně vyšší investici do elektromobilů?

Ano, zájem o e-Golfy je enormní i přesto, že jsou dražší než třeba Octavie. Je otázkou, jestli je to pouze „fun factor“, ale dle mého jsme se už posunuli a je to stabilní prvek flotily CAR4WAY. Může to být i kvůli parkování na modré. A je to trošku vyšší standard obecně.

Nedávno proběhlo éterem, že se chystá pražský e-carsharing. Mluvilo se také o tom, že se řada současných taxi stanovišť předělá na určité huby, kde se auta budou sdílet. Víte jak to nyní vypadá?

Tato iniciativa nás aktivně zajímá, ale je na světě teprve krátce.

Děkujeme za rozhovor.

Diskuze ke článku
Vâclav Dragoun
Dobrý den ,jak nabîjet v soukromém objektu ?

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze