Kia Niro Plug-in Hybrid

Je tomu několik měsíců, co do Česka dorazila celá trojice Hyundaiů Ioniq, která si rozdělila funkce na hybrid, plug-in hybrid a čistý elektromobil. Kia si řekla, že to není vůbec špatný nápad, a hned od začátku Kiu Niro vybavila hybridním pohonem. Netrvalo dlouho a přibyl i plug-in hybrid, který dneska proklepneme. Korejská automobilka plánuje také čistý elektromobil, který již testuje, na něj si ale budeme muset počkat.

Design: hlavně nenápadně

Jak už jsem říkal v úvodu, mezi hlavní výhody patří, že nepoznáte ekologii hned při prvním pohledu. Podobně jako například Volkswagen e-Golf se totiž za svou úspornost trošku stydí. Velkou baterii prozrazuje především konektor na nabíjení v levém předním blatníku, pár nenápadných modrých doplňků v nárazníku a samozřejmě nápis plug-in hybrid.

O otázce vzhledu jako takového jsem tápal celou dobu testování. Z některých úhlů se mi auto vyloženě líbí, jindy se mi zdá podivně zdrclé a na crossover mohutné. Ošklivé auto to ale rozhodně není a při vzhledu se myslelo také na spotřebu. Pěkných detailů na nárazníku nebo střešní spoiler si nakonec vysloužili součinitel odporu vzduchu jen 0,29 – na zvýšenou karoserii velice dobrá čísla. A když už jsme u těch čísel, pojďme se podívat na rozměry. Na délku Niru naměříte 4 355, na šířku 1 805 a na výšku 1 545 milimetrů, hmotnost je pak o 94 kilogramů větší než u klasického hybridu. Pořád ale jde o nijak tragických 1 594 kilogramů.

Mnou testované dvojče trpí něčím jako ADHD – má nadbytek energie.

Technika a výbava: v jednoduchosti je krása

U navýšení hmotnosti o 94 kilogramů bychom ještě mohli zůstat, jde totiž o zajímavější hodnotu, než by se mohlo na první pohled zdát. Kia Niro Plug-in Hybrid totiž nabízí stejný 1,6litrový atmosférický benzinový čtyřválec jako klasický hybrid a stejný elektromotor i převodovku. Celkově jsou auta jako dvojčata. Mnou testované dvojče má však něco jako ADHD, „trpí“ tedy nadbytkem energie. Oněch 94 kilogramů navíc je samozřejmě proto, že plug-in hybrid s sebou nosí 8,9kWh baterii (hybrid má pouze 1,56 kWh), která vydrží na 55 elektrických kilometrů.

Na celou obrazovku

Zbytek techniky a data celkově jsou pak hodně podobná. Benzinový motor umí vyprodukovat 103 koní a elektromotor přidá dalších 43. Celkově pak soustava umí předvést 141 koní a 265 newtonmetrů točivého momentu. Maximální rychlost je 162 kilometrů v hodině, když jsem ale měl přejít ke zrychlení, něco mi nesedělo. O 94 kilogramů těžší plug-in hybrid je se stejným výkonem i maximální rychlostí o 0,7 vteřiny rychlejší. Na otázku „Proč?“ nám nedokázala odpovědět ani samotná Kia a my snad obě auta budeme muset postavit na startovní čáru.

Co se týče výbavy, tak nejvíce nás asi zaujalo, že vůz neměl ani jeden prvek připlacený. Připlácet se dá pouze za paket Convenience za 35 tisíc korun, který nabídne elektricky nastavitelné odvětrávané sedadlo řidiče i spolujezdce nebo umělou kůži.

Německá auta si nedovolí vás okřiknout, kdežto tady si přijdete jak na korejském tržišti.

V základní výbavě nechybí sledování únavy řidiče, asistent pro jízdu v jízdním pruhu, sledování slepého úhlu, adaptivní tempomat nebo nouzové brzdění. Skutečně skvělá věc je autonomní nouzové brzdění, senzor na předním nárazníku a kamera na čelním okně pečlivě střeží každý váš krok. Také asistent pro jízdu v jízdním pruhu a sledování mrtvých úhlů funguje dobře, tedy kdyby nebylo tak ukřičené. Německá auta by si nedovolila vás okřiknout, kdežto tady si přijdete jak na korejském tržišti. Po několikátém opravdu otravném pípání u většiny majitelů pravděpodobně dojde k vypnutí a je to škoda, protože jinak by systémy fungovaly opravdu dobře.

Interiér: korejská skoroprémiovka

První, co vás při posezu překvapí, je kvalita zpracování, která se opravdu zlepšuje každým dalším rokem. Druhé překvapení je ve výbavě, která by u Němců znamenala příplatek desítek, možná i stovek tisíc korun. Nechybí například bezdrátové nabíjení telefonu, vyhřívaný volant i sedačky a samozřejmě také infotainment s navigací. Za volantem se cítíte hned jako doma a sedí se trošku výš, což ocení především dámy. Na všechny strany je dobře vidět a člověk jakoby hned věděl, jak přesně velké auto je.

Na celou obrazovku

Někoho možná překvapí nožní parkovací brzda. Nejspíš to nebude to nejlepší řešení, ale nepohodlné používání lze vyřešit jejím ignorováním. I ve velkém kopci stačí zařadit „P“ a nožní brzda není potřeba. Jediné, co jsem uvnitř vozu postrádal, byla bytelnost. Těžko se to popisuje, ale překvapilo mě již první zavření lehkých dveří nebo víka zavazadelníku. Vše navíc bylo umocněno přestupem z extrémně bezpečného Volva XC60. Jde ale jenom o pocit, protože Kia v testu NCAP vybojovala ve verzi s nouzovým brzděním 5 hvězdiček.

Místa je zde všude naprostý dostatek a dokážu si tady v klidu představit čtyřčlennou rodinku. I pro dospělé se vzadu místo najde a cestující na zadní lavici dokonce budou mít své místečko vyhřívané. Velká baterie si však vzala svou daň v kufru. Nenajdete zde naštěstí žádné schody jako například v Mercedesu, ale zkušené oko pozná, že pár litrů ubylo. Objem kufru u plug-in hybridu je nyní 324 litrů, což je přesně o 103 litrů méně než u klasického hybridu. V reálu však jde pouze o mělčí dno, které při denním využívání vůbec nepocítíte a při výletu do Budapeště ve dvou jsem neměl absolutně žádný problém.

Chytré systémy a funkce: nic se nesmí přehánět

V kapličce přístrojů na vás nečeká žádné překvapení. Vlevo je „siloměr“ ukazující využitý potenciál vozu, vpravo rychloměr a uprostřed rozměrný 7palcový displej ukazující zbytek důležitých informací. Pomocí tlačítek na volantu se rychle naučíte ovládat palubní počítač i asistenční systémy, tady funguje Kia na výbornou. Pokud přetáhnete volič automatické převodovky do režimu sport, všechny údaje na palubním počítači zmizí a ukáže se supersportovní otáčkoměr s rudým okolím. Jak se ale dozvíte v další kapitole, je to dost zbytečné.

Středový displej na palubní desce toho umí mnohem více, a navíc to umí hezky ukázat na 8palcové obrazovce. V souvislosti s plug-in hybridním pohonem přibyla možnost zobrazení toků energie nebo seznam nabíjecích stanic. Skvělá je možnost plánovaného nabíjení přes noc a taktéž časovač pro vyhřátí vozu před jízdou. Navigace je dneska s fungujícím Apple CarPlay i Android Auto trošku zbytečná, funguje však dobře a navíc ví o již zmiňovaných nabíjecích stanicích.

Na celou obrazovku

Díky Kia Connected Services můžete zjistit informace o omezení rychlosti, počasí, dopravě a mnoho dalších údajů. Potřebujete ale chytrý telefon s datovým tarifem – vlastní SIMku Kia nemá. Navigační systém zahrnuje aktualizace mapových podkladů od firmy HERE a podporu ostatních služeb po dobu sedmi let. Líbila se mi audiosoustava JBL, která částečně pomůže s vyšším hlukem na dálnici. Na svou kategorii vůz hraje parádně, navíc je vybaven technologií Clari Fi, která obnovuje ztracené výšky i basy a zvyšuje kvalitu hudby.

Jízdní vlastnosti: rodinná pohoda

No, všichni víme, že kvůli jízdním vlastnostem si Kiu Niro kupovat nikdo nebude. Musím ale říct, že zatáčky zvládá s přehledem a při setkání s kanálem neodskočí ani o píď. Na svoje výkonové parametry je podvozek naprosto v pořádku, slušně tlumí rázy od kol, a to i po hlukové stránce. Pojďme se ale přesunout k výkonu, který činí 141 koní. Spolu se zrychlením za 10,8 vteřiny vyvstane mnoho otázek, jestli to není moc málo. Já ale zastávám názor, že na typ auta je to hodnota velmi solidní. Doby, kdy si kdejaký frajírek v Octavii 1,9 TDI 66 kW myslel, že má sporťák, nejsou zas tak daleko.

Přečtěte si také

Test Škoda Octavia RS 245 – Zaostřeno na technologie

Díky elektromotoru vůz reaguje na pedál slušně a když začíná elektromotor dosluhovat, na řadu jde atmosférický čtyřválec, který vládne ve vyšším spektru otáček. Každý chvilku tahá Niro a celek funguje parádně. Překvapila mě i funkce automatické šestistupňové převodovky s dvěma spojkami. Ta umí s dvojicí motorů pracovat velice slušně a zapojení spalovacího motoru doprovází téměř neznatelné škubnutí, kterého si běžný uživatel nejspíš nevšimne.

Nechci věštit budoucnost, ale nakonec pravděpodobně stejně skončíte u poklidného rodinného tempa. Rekuperace totiž funguje skvěle a baterie opravdu viditelně dobíjí, z delšího kopce vám klidně můžou přibýt i dvě „čárečky“ kapacity. Vůz umí především ve městě s energií skvěle pracovat a pokud mu jdete pod ruku, společně dokážete skutečné „spotřební“ divy.

Dojezd, nabíjení a spotřeba: i v reálném světě je krásně

Kia Niro je prosím pěkně rekordman ve spotřebě, a to ne jen ledajaký. V technické dokumentaci má napsáno 1,3 litru na 100 kilometrů, reálná spotřeba i bez nabíjení je však pro nás ještě zajímavější. S klasickým hybridem se dva dobrodruzi vydali přes celou Severní Ameriku a na druhém konci pevniny měli průměr úctyhodných 3,7 litrů na sto kilometrů. My máme ale plug-in hybrid, a když budete využívat jeho potencionálu, máte vyhráno úplně. Prvních 80 kilometrů je při nabití vždy otázkou 1,3 až 1,8 litru paliva, což je vlastně potvrzením teoretické hodnoty. Na elektřinu ujede auto zhruba 50 kilometrů, ale čistý údaj dojezdu se špatně měří, protože si Kia často ráda nejdřív pomůže spalovacím motorem pro zahřátí interiéru.

Na celou obrazovku

Ani po ukončení nabíjení vás ale nečekají dramatické chvilky u benzinové pumpy. Ve městě se bez problému dá jezdit kolem 4 litrů klidným tempem a na okrskách je spotřeba zhruba o půl litru větší. Pokud vás zajímá spotřeba na dálnici, určitě se podívejte na záznam z cesty do Budapeště. Za celou cestu dlouhou téměř 1 200 kilometrů jsem ani jednou nenabíjel a cestou zpět jsem tancoval na hranici maximální povolené rychlosti, i tak ale byla spotřeba ukázková.

Niro můžete obšťastnit externí dávkou energie z klasické zásuvky za 2,25 hodiny nebo čas zkrátit rychlejším Mennekesem. Nabíjecí konektor najdete za levým blatníkem a prostor nabíjení je prakticky podsvícen. My jsme ale měli s nabíjením potíže a vůz se nabíjel, jen když se mu chtělo. xxxxxx

Galerie

Na celou obrazovku

Zhodnocení: skvělé, ale zvažte slovíčko plug-in

Kia Niro funguje naprosto skvěle jako celek. Jde o vůz tak akorát velký, aby zastoupil funkci jedničky na rodinných výletech a přitom se s ním každý den dalo proplétat uličkami měst. V jednoduchosti je krása a Niro to ukazuje na každodenní využitelnosti i prostornosti kabiny. Na Niru se mi líbil vcelku všední vzhled uspokojující většinu populace i nekomplikovaný a dle mého i vysoce spolehlivý pohon. Základní výbava je exkluzivní, ale zároveň už nepříjemně brousí bájnou hranici milionu korun.

Přečtěte si také

Test Kia Niro Plug-in Hybrid – Dálniční spotřeba přes 4 státy

Nyní ale přichází na řadu otázka plug-in hybridu. Dost totiž záleží na možnosti nabíjet – klasický hybrid vše výše zmíněné totiž umí stejně dobře. Pokud Niro nemůžete nabíjet každý den přes noc, na rovinu vám poradím, ať sáhnete po klasickém hybridu. Pokud ale v garážovém stání zásuvku máte, plug-in hybrid nejen přidá 50 kilometrů s minimálními náklady, ale navíc bude umět před jízdou pěkně vyhřát kabinu. Pomoci v rozhodování by vám také mohlo pomoci nejméně 275 tisíc, které obě verze v podobné výbavě dělí.

Konkurence: každý pes, jiná ves

Začít můžeme bratrovraždou ze strany zmíněného Nira Hybrid, které vyjma nabíjení umí vše stejně. Díky tomu, že se dá koupit i bez adaptivního tempomatu nebo nouzového brzdění, začíná již na 614 980 Kč. Pokračovat můžeme přes vraždu bratrance, který si říká Hyundai Ioniq plug-in hybrid. Prostředí z trojice Ioniqů slibuje na jedno nabití dojezd až 63 kilometrů, má podobný výkon jako Niro a cenově začíná od 879 990 Kč. Niro ale umí nabídnout zvýšenou karoserii a větší vnitřní prostor. Z asijského kontinentu ještě může zaútočit legendární Prius plug-in hybrid. Ten umí být extrémně úsporný a na jedno nabití ujede 50 kilometrů. Jeho výhodou a zároveň největší nevýhodou je extravagantní vzhled působící jako UFO.

Mezi crossovery moc nabíjení neuvidíte. Volkswagen ukázal svůj Tiguan GTE, jeho sériová verze se k nám však pořád nedostala. V klasických hybridech jasně hraje prim Toyota s odvážným modelem C-HR, která se nám moc líbila, však nabíjet nejde. Když jsem ale koukal po cenách, vyloupl se Niru další konkurent, kterého Kia určitě nečekala. Je jím ostřílené Mitsubishi Outlander PHEV, které ujede na jedno nabití až 53 kilometrů. Mezi jeho jasné výhody patří pohon všech kol a slušná prostupnost terénem. Aktuální cena Outlanderu vás také nevystraší – podle českého ceníku přijde na 1 079 900 korun, tedy pouze o 105 tisíc dráže než Niro.