Toyota Prius Plug-in Hybrid

Najít deset lidí, kteří zcela upřímně řeknou, že se designového provedení Toyoty Prius nemůžou nabažit, bude velký oříšek. Prius mnoho krásy nepobral. A když vám chybí reprezentativní vzhled, vždycky se to dá dohnat ať už charizmatem, který však moc neovlivníte, nebo vaší pracovitostí. A právě pracovitost, lépe řečeno spotřeba, je něco, v čem díky Priusu budete jen těžko bude hledat přemožitele.

Na celou obrazovku

Spotřeba je něco, v čem díky Priusu budete jen těžko bude hledat přemožitele.

Plug-in hybridní Toyota Prius naším redakčním testem už prošla. Letos tomu bylo 20 let, kdy Toyota na trh uvedla první sériový model s hybridním pohonem. Aktuální generaci plug-in hybridní verze jsme si vzali na test proto, abychom spotřebu tohoto průkopníka otestovali opravdu podrobně. Už nyní vám můžeme prozradit, že tohle auto dává daleko větší smysl, než se může na první pohled zdát. Neodpustím si přirovnání, že Prius je vlastně podobný autům jako Nissan Navara nebo Mitsubishi L200. Nejde o designově krásná auta, ale poctivé pracanty. Na Prius toho sice tolik nenaložíte, ale vynahrazuje to co se nízkých provozních nákladů týká.

První cesta: z Prahy do Vysokého Mýta

První naše cesta vedla z pražských Vršovic do Vysokého Mýta. Po Praze jsme jeli čistě na elektřinu. Jakmile začala dálnice, tak přišel čas pro hybridní režim. Tempomat na 135 km/h a jelo se. Před kruhovým objezdem v Opatovicích nám palubní počítač ukazoval spotřebu 5,1 litrů. Po komunikacích v Hradci Králové ukazoval spotřebu 3,4 litru, ale celkem jsme přes Hradec Králové najeli 4,2 kilometru, takže nejde o moc vypovídající hodnotu, a proto ji ani nezmiňujeme v tabulce. Naopak cestou z Hradce do Vysokého Mýta, kterou jsme jeli maximální povolenou rychlostí, jsme urazili 36 kilometrů. Spotřeba? 3,5 litru na sto kilometrů a ještě 7,6 kilometru dojezd na elektrickou energii. Jen pro upřesnění: celou cestu jsme jeli na hybridní mód a veškeré údaje si můžete zkontrolovat i v naší galerii, kterou najdete níže.

Druhá cesta: z Vysokého Mýta do Budislavy U Litomyšle

Další putování vedlo na Budislav u Litomyšle. Cesta je víceméně pořád do kopce, takže spotřeba šla trošku nahoru. Celkem jsme urazili 20,3 kilometrů a spotřeba činila 5,7 litru na sto kilometrů. Rozhodně nejde o žádnou velkou tragédii, ba naopak.

Třetí cesta: z Budislavy U Litomyšle do Jihlavy

Na Budislav jsme automobil poprvé trošku nabili, a to na 19,1 kilometrů dojezdu čistě na elektřinu. Stačilo nám na to nechat automobil připojený k 230V zásuvce na necelé dvě hodiny. Poté jsme naložili dětskou sedačku, dva pasažéry a vyrazili směr Jihlava. Naše cesta vedla přes Proseč, Hlinsko, Chotěboř a Havlíčkův Brod až do cílové destinace. A výsledek? Po 97,9 kilometrech se spotřeba zastavila na 3,6 litru. I na této trase jako na všech ostatních jsme jeli čistě na hybridní mód, a to maximální povolenou rychlostí v každém úseku. Základem je předvídaní, lehká práce s plynem či rekuperací. Práce poté přináší výsledky, respektive dobrou spotřebu.

Čtvrtá cesta: z Jihlavy přes Budislav u Litomyšle do Vysokého Mýta

Cesta zpět vedla po stejné trase, tedy na Budislav u Litomyšle a poté do Vysokého Mýta. Zpáteční cesta už byla náročnější. Nejspíše i vlivem většího převýšení a jistě se na všem trochu podepsala i tma. Ve chvíli, kdy danou cestu neznáte, nemůžete tak dobře předvídat. Naopak velká část cesty do Vysokého Mýta je z kopce, takže spotřeba byla opravdu z říše laboratorních podmínek. Však se na to můžete podívat v tabulce níže.

Další cesty za volantem Toyoty Prius jsme absolvovali po městě a blízkých vesnicích. Celkově jsme tak najeli dalších 100 kilometrů navíc, a to opět bez nabíjení. Na těchto úsecích jsme spotřebu neměřili. Ve městě jde logicky spotřeba nahoru, zatímco na delších trasách dolů. Minimálně ve městě bychom byli schopni jezdit prakticky pouze na elektřinu.

Poslední cesta: z Vysokého Mýta do Prahy

Poslední cesta vedla z Vysokého Mýta do Prahy za účelem odevzdat tohoto průkopníka hybridního pohonu zapůjčiteli. Na trase o délce 158 kilometrů si vzal z nádrže 5,5 litrů.

Pojďme si to shrnout. Celkově jsme s Toyotou Prius najezdili přesně 701,1 kilometrů. Průměrná spotřeba se zastavila na 4,6 litrech. Ve chvíli, kdy bychom alespoň dvakrát sáhli po nabíjení, jistě by nebylo problém spotřebu srazit na čtyři a možná i méně litrů. Dojezd činil stále více jak 100 kilometrů. Pokud tedy občas Prius nabijete, pak na jednu nádrž urazíte i více jak tisíc kilometrů, a to je s nádrží, kam se vejde pouze 43 litrů, slušná hodnota.

Podle všeho jsme tedy spálili 32,2 litrů benzinu, což při ceně 31 korun za litr vychází na 998,2 Kč. Cena jednoho kilometru tedy činila 1,42 Kč. Pokud bychom na cesty ve městě Prius nabili, pak pomine-li ztráty, 9 kWh baterie by nás stála 36 korun při ceně 4 koruny za 1 kWh (ano, máme doma dražší tarif). Reálně se po městě dá urazit i více jak 40 kilometrů, takže ekonomika provozu by šla zase o něco vstříc vaší peněžence.

Pár faktů o Toyotě Prius

• baterie má kapacitu 9 kWh
• z 230V zásuvky nabíjení trvá 3 až 4 hodiny
• jde o druhou generaci plug-in hybridní varianty