Není příliš známé, že se v zemích tzv. socialistického tábora vyráběly elektromobily sériově už od roku 1970 a produkce polského Melexu dosahovala až deseti tisíc vozů ročně! Není však divu, zpočátku totiž byly polské výrobky z Mielce určeny jen pro export do USA jako golfové vozíky za účelem získání potřebných valut pro polské hospodářství! Jejich produkci zahájil polský letecký průmysl PZL (Pezetel) na základě poptávky amerického partnera, který v sedmdesátých letech odebíral opravdu velké série Melexů. Když došlo ke změnám na americkém trhu a odbyt povážlivě klesl, výroba pokračovala i pro jiné účely, než byla přeprava golfistů. Polský Melex vyvinul další typy, osobní i užitkové, které v polském Mielci vyrábí dodnes, ovšem už pod taktovkou nového amerického majitele Club Car.
Jak se Melex zrodil?
Velký strojírenský podnik v Mielci, jenž působil pod zkratkami PZL (Polskie Zaklady Lotnicze) nebo WSK (Wytwórnia Sprzetu Komunikacyjnego), tedy Polské letecké závody či Výrobce dopravních prostředků, se zrodil těsně před vypuknutím druhé světové války a v roce 1939 vyrobil první bombardovací letoun ve spolupráci s mateřskou firmou PZL z Varšavy. Po válce značně rozšířil výrobní program i mimo oblast letectví, vyráběl ledničky, pustil se do automobilů (malý Mikrus) a v roce 1967 získal licenci na britské vznětové motory Leyland. Nadále však vyráběl letadla, která exportoval na západní trhy, a tehdy došlo ke kontaktu s americkým partnerem Stanem Siedleckim (samozřejmě polského původu), jenž sháněl golfové vozíky. Ve vývojovém oddělení Zaklad Doświadcalny WSK v Mielci se hned pustili do konstrukce. Pod vedením Janusze Zygadlewicze vznikl jednoduchý elektrický vozík Melex, jehož výroba se rozběhla v nově vybudovaném křídle letecké továrny v Mielci.
Úspěch za dumpingové ceny
Poláci od roku 1971 uspěli na americkém trhu především nižší cenou, což se stalo trnem v oku představitelům tradičních výrobců. Dva z nich dokonce vlastní výrobu vzdali, ale jiní začali protestovat. Z objemu trhu 55 tisíc golfových vozíků ročně jich až osm tisíc dodával Melex, který založil dceřinou společnost Melex USA v New York City, jenže domácí firmy Cushman (OMC), průkopník golfových vozíků od roku 1961, AMF Harley-Davidson a další začaly podávat žaloby. Došlo to tak daleko, že americká komise navštívila závod v Mielci, aby prověřila, že nízké prodejní ceny jsou odůvodnitelné. Nejprve Poláci dostali kompenzační daň 150 dolarů za prodaný vozík, když bylo potvrzeno, že byl účelově vytvořen jen pro USA a jinde se neprodává, jenže to Cushmana nezachránilo, výrobu golfových vozíků po roce 1975 jako neprofitabilní ukončil (ale pokračuje s jinými elektromobily dodnes). Poláky na čas zachránilo další spojení s Američany v letecké výrobě s United Technologies (licenční produkce letounu Piper Seneca II v Polsku) a General Motors Allison (turbíny pro polské vrtulníky). Nakonec však stejně byli donuceni z amerického trhu odejít, jenže to už měli nové verze elektrického Melexu pro jiné použití, jež se po mnoha modifikacích vyrábějí dodnes.
Melex Classic a další modely mířily mimo golf
Po výrobě téměř 50 tisíc golfových vozíků do konce 70. let připravil Melex další typy pro přepravu 2 až 8 osob, dvoumístné verze nákladní a různé speciály. Na autosalonu IAA 1973 byl dokonce představen prototyp osobního elektromobilu Melex, ale jeho sériová výroba nebyla zahájena. Vozíky původních tvarů nesly i po privatizaci jméno Melex Classic, faceliftované se zaoblenou přídí pak označení Melex N.Car a N.Truck. V roce 1993 se Melex oddělil od PZL, po nové privatizaci nesl od roku 2004 firemní název Melex A&D Tyskiewicz (podle majitelů Andrzeje a Doroty Tyskiewiczových), než se změnil na společnost Melex s ručením omezeným (Melex Sp.z o.o.). Ve výrobním programu zůstaly osobní verze pro 4, 6 a 8 cestujících, hotelové vozíky (přeprava hostů a jejich zavazadel v resortech) a nákladní s užitečnou hmotností podle typu 250 až 1 250 kg. V rámci koncentrace v listopadu 2021 koupila Melex dánská společnost Garia A/S, aby se pak firmy společně od loňského roku staly součástí někdejšího amerického konkurenta Club Car, kterého vlastní investiční společnost Platinum Equity. Firma Club Car tak rozšířila nabídku o typy, které sama nevyrábí, a polský Melex byl zachráněn. V létě jsme v polských přímořských letoviscích viděli v provozu mnoho elektrických vozíků Melex, a to jak pro přepravu osob, tak nákladů.
Melex Classic (model 1977)
Elektromotor: stejnosměrný 36 V, výkon až 4,4 kW (6 k), uložený vzadu pro pohon zadní nápravy s hypoidní rozvodovkou; čtyři regulační stupně pro jízdu vpřed i vzad; šest olověných akumulátorů 6 V, 150 A.h; šnekové řízení jednoho nebo dvou předních kol. Největší rychlost 25 km/h.
Vozidlo: dvě sedadla + 150 kg nákladu, anebo čtyři sedadla; rozvor náprav 1 630 mm; rozchod kol 990 mm; celkové rozměry 2 760 × 1 190 × 1 270 mm (otevřená verze); pohotovostní hmotnost od 346 kg. Kapalinové brzdové bubny, bezdušové pneumatiky 18 × 8. Poloměr otáčení 2,5 – 2,9 metru (tříkolový, resp. čtyřkolový).
