V osmdesátých letech se ve Spolkové republice Německo prodávaly osobní automobily běžných typů se spalovacím motorem v rozsahu cen 10 až 15 tisíc tehdejších marek. Úhledný elektromobil Pöhlmann EL, který počátkem osmdesátých let vytvořil inženýr Erich Pöhlmann za spolupráce a finanční podpory od elektrárenské společnosti RWE (Rheinisch-Westfälische Elektrizitätswerk AG, Essen), byl neobyčejně moderní a úhledný dopravní prostředek. Měl však jednu vadu, tou byla prodejní cena 78 000 DM včetně DPH, za niž by se v roce 1984 dalo pořídit pět vozů Opel Kadett v základní verzi, či jeden Mercedes-Benz S-Klasse v provedení s pětilitrovým osmiválcem. A to rozhodlo, přestože výrobce zdůrazňoval náklady pouhých šest marek na ujetí stovky kilometrů...
Dobrý nápad, ale...
Erich Pöhlmann odpočátku konstruoval svůj osobní vůz jako elektromobil, tomu podřídil celou konstrukci. Podobně jako u dnešní řady Volkswagen ID.3 až ID.5, i zde byl základem pohon zadní nápravy, ovšem s dvojicí elektromotorů, z nichž každý poháněl jedno zadní kolo redukčním převodem využívajícím ozubeného řemenu. Vůz postrádal diferenciál, jeho funkci nahrazovaly odlišné otáčky každého z trakčních elektromotorů s tyristorovou regulací. Byly to stejnosměrné stroje o trvalém výkonu 2× 7 kW při 2 000 ot/min, krátkodobě dosahovaly maximálního výkonu 2× 13 kW. Největší otáčky motorů byly 4 000 za minutu a největší točivý moment 2× 28 Nm. Výrobce uváděl, že jde o první malý osobní elektromobil s největší rychlostí 115 km/h a velmi svižnou akcelerací (0 – 50 km/h za 11 s, 0 – 80 km/h pak za 27 s). Trakční olověný akumulátor Varta 90 V o kapacitě 195 Ah měl automatickou regulaci hladiny elektrolytu Varta Aquamatic s centrálním plněním a už tehdy dostal teplotní regulaci na 35 až 45 °C pro optimální provozní podmínky (kapalinové chlazení či vyhřívání).
Dvousedadlovka z laminátu
Prakticky šlo o dvousedadlové kupé pro městský a příměstský provoz, přestože výrobce uváděl uspořádání sedadel 2+2 (zadní jen nouzová, vhodná pro děti). Podle tehdejších norem byl dojezd 105 km při trvalé rychlosti 60 km/h (a 85 km při 80 km/h), resp. 60 km v městském provozu podle normy DIN 70030. Laminátová karoserie se vzhůru výklopnými křídlovými dveřmi na každém boku vykazovala velmi nízký součinitel odporu vzduchu 0,30, spodek byl zakrytován a vnější povrch zcela hladký, vystupovala z něho jen aerodynamicky tvarovaná zpětná zrcátka. Vůz dokonce prošel nárazovým testem ECE rychlostí 50 km/h do betonového bloku, jenž prokázal účinnost deformačních zón na přídi a simuloval srážku vozidel při rychlosti 70 až 80 km/h (pevná zeď vůz okamžitě zastaví, při silniční kolizi se však vozy většinou odrazí a pokračují v pohybu). Laminátová karoserie představovala levnější opravy než ocelová/hliníková, byla upevněna na pevném rámu ze dvou podélných profilů a příček, uprostřed uložené akumulátory a motor vzadu nedošly při čelním nárazovém testu újmy. Všechna kola byla zavěšena nezávisle, vpředu na příčných (vinuté pružiny) a vzadu na vlečených ramenech (torzní tyče), řízení bylo hřebenové a přední brzdy kotoučové. Vlastní hmotnost vozu činila 1 380 kg, z čehož plných 580 kg připadlo na akumulátory (kromě trakčního měl vůz ještě pomocný 12V o kapacitě 28 Ah pro napájení příslušenství), užitečná hmotnost byla 260 kg.
Pöhlmann to nakonec vzdal...
Nemožnost snížit prodejní cenu při malosériové výrobě vedla k odbytu asi tří desítek vozů, německá společnost Pöhlmann KG z Kulmbachu to nakonec asi po pěti letech vzdala (vývoj prototypu od roku 1981, nabídka vylepšené verze od roku 1984, definitivní konec v roce 1988). Jedno je však jisté, Pöhlmann předstihl dobu a je jedním z mála konstruktérů, kteří ve své době vytvořili elegantní elektromobil moderního střihu (nechybělo ani vzhůru výklopné víko zádě). Na závěr ještě několik čísel: celkové rozměry 3 770 × 1 620 × 1 300 mm, rozvor náprav 2 270 mm, rozchod kol P/Z 1 250/1 350 mm, pneumatiky 165/65 R 14 vpředu a 175/65 R 14 vzadu. Německé Museum AutoVision v Altlussheimu zaměřené na kuriozity uchovává také Pöhlmann EL Solar s polepem karoserie fotovoltaickými články, jež vylepšují energetickou bilanci provozu dobíjením akumulátoru.
