Veřejné nabíjecí stanice elektromobilů se rozdělují na ty standardní a rychlonabíjecí. V naší mapě nabíjecích stanic jsou ty standardní, kterých je mnohem více, označeny zelenou barvou, ty rychlé pak oranžovou. Rozdíl mezi nimi lze poznat už z jejich názvu – ty rychlonabíjecí jsou samozřejmě rychlejší. Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, a zejména u těch standardních zdaleka nebudete vždy nabíjet takovou rychlostí, jaká je avizována. Proč? Vše vysvětlíme.
Rychlonabíjecí stanice: Jak fungují?
Rychlonabíjecí stanice poskytují elektromobilům stejnosměrný proud, který si mohou auta rovnou uložit do svých akumulátorů. Není tak potřeba žádných převodů, díky čemuž jsou rychlonabíječky oproti těm standardním několikanásobně rychlejší. V Česku je bohužel zatím limitem výkon 50 kW (nepočítáme-li Tesla Superchargery), který dokážou využít, až na výjimky, všechny běžné elektromobily. V zahraničí jsou ale už k vidění i rychlonabíječky s výkonem 100 kW i více, například ty patřící do sítě IONITY. Takovou rychlost ale dokáže zatím využít jen několik elektromobilů, například Tesly, Jaguar I-PACE nebo Audi e-tron.
Ostatní elektromobily, které mají podporu rychlonabíjení, dokáží většinou využít maximálně oněch zhruba 50 kW. Ale pozor, ne všechny takový výkon nabíjení podporují. Třeba Renault ZOE rychlonabíjecí konektor pro stejnosměrný proud vůbec nemá a musíte se spolehnout na pomalejší nabíjení střídavým proudem. Rychlonabíjení nepodporují ani hybridní auta.
Rychlonabíječky pracují s konektory CHAdeMO a CCS. Zatímco ten první používá z aktuálních elektromobilů jen Nissan, ostatní používají rozšířenější CCS (označované také jako DC Combo). Na tento konektor přechází také Tesla. Drtivá většina českých rychlonabíječek má oba konektory a nabíjecí kabely přímo tvoří součást stanice, takže si nemusíte vozit své vlastní. Funguje to tedy velmi podobně jako u čerpací stanice na pohonné hmoty, jen s tím rozdílem, že zde se identifikujete čipem nebo platíte mobilní aplikací. Jak to je s placením konkrétně vysvětlujeme v ostatních článcích našeho seriálu o nabíjení.
Při nabíjení na rychlonabíječce je nutné si uvědomit, že nad úrovní nabití kolem 80 % se nabíjení výrazně zpomaluje a poté probíhá už jen velmi pomalu. Pokud tedy chcete nabít co nejvíc za co nejkratší čas, nad tuto hodnotu už nabíjet nemusíte. Zároveň nemá smysl jezdit k rychlonabíječce s vidinou rychlého nabití, když máte nabito na 80 % nebo více.
Každá rychlonabíjecí stanice má rovněž konektor Mennekes Typ 2 pro pomalejší nabíjení střídavým proudem, což se hodí pro případ, kdy je rychlonabíjení na dané stanici obsazeno jiným elektromobilem, nebo když vaše auto rychlonabíjení vůbec nemá.
Standardní nabíjecí stanice: Na co si dát pozor?
Standardních nabíjecích stanic je a bude výrazně více než těch rychlonabíjecích. Nemají tak velké nároky na proud a většinou si vystačí se stávající infrastrukturou i kabely. Jsou rovněž výrazně menší a hodí se tak do center měst. Často je najdete i v obchodních centrech, u hotelů a obecně na místech, kde parkujete delší dobu, kterou využijete pro pomalejší nabíjení. To je mimochodem šetrnější vůči akumulátorům vašeho elektromobilu.
Pomalých nabíjecích stanic je mnoho druhů, avšak všechny mají v Česku a okolních státech stejný konektor, a sice Mennekes Typ 2. Ten pasuje do všech aktuálně prodávaných elektromobilů a hybridů.
U nabíjecích stanic vás pak bude v podstatě zajímat jen jejich nabíjecí výkon, který se u těch veřejných většinou pohybuje na úrovni 22 kW. Ale pozor – důležité je zapamatovat si, že nabíjecí výkon pomalé nabíjecí stanice neznamená skutečný výkon/rychlost nabíjení! Pomalé nabíjecí stanice totiž poskytují střídavý proud. Ten si poté musí palubní nabíječka daného auta převést na stejnosměrný, který lze uložit do akumulátorů. A v tom tkví zrada, kterou si většina řidičů neuvědomuje.
Palubní nabíječka má totiž – až na výjimky – nižší výkon, než jaký umí dodat samotná stanice. Rychlost nabíjení je tak ve skutečnosti závislá hlavně na výkonu palubní nabíječky vašeho auta, nikoliv na výkonu samotné nabíjecí stanice. Například nejnovější Tesla Model S má výkon palubní nabíječky 17 kW, Jaguar I-PACE nebo Volkswagen e-Golf jen 7 kW. S těmito auty tak na standardní nabíjecí stanici s výkonem 22 kW budete nabíjet třikrát pomaleji, než by bylo teoreticky možné, a to jen proto, že auto nemá tak silnou palubní nabíječku. Starší elektromobily mají často ještě slabší nabíječky, například jen 3,6 kW. Audi e-tron si ale naopak budete moci pořídit za příplatek i s 22kW palubní nabíječkou.
U pomalého nabíjení je rovněž nutné si zapamatovat, že nabíječky nejsou většinou vybaveny kabelem a je nutné mít svůj vlastní, navíc certifikovaný na správný výkon.
"V Česku je bohužel zatím limitem výkon 50 kW..."
Tento limit je zřejmě myšlen jen u veřejných nabíjecích stanic a ani tam není správný, neboť např. nabíjecí stanice v Moravské Třebové od p. Kaštovského dokáže nabíjet výkonem až 75kW (aspoň při testu to vykazovalo tuto hodnotu). Oficiálně dle informací zadaných do evmapy umí stanice max. 64kW (https://www.evmapa.cz/moravska-trebova-u-aquaparku)
+ samořejmě nabíjecí stanice od Tesly, které jsou limitovány na 120kW!
U neveřejných stanic není problém 150kW a několik jich už po ČR existuje.
Dále bych si dovolil upřesnit tento text:
"Rychlonabíjení nepodporují ani hybridní auta."
Taktéž se nejedná o zcela pravdivý text, co např. Mitsubishi Outlander PHEV?
Také bych rád upřesnil tento text:
"Rychlonabíječky pracují s konektory ChaDeMo a CCS. Zatímco ten první používá z aktuálních elektromobilů jen Nissan..."
Není pravda, konektor ChaDeMo z aktuálních elektoromobilů kromě Nissanu využívá i Kia Soul EV nebo trojčata (iMiev, Ion, C-zero). Dokonce i Tesla používá aktuálně pouze adapter na Chademo (v budoucnu bude adapter i na Combo 2).
Závěrem bych si dovolil upřesnit i tento text:
"Pomalých nabíjecích stanic je mnoho druhů, všechny ale mají v Česku a okolních státech stejný konektor – tedy Mennekes Typ2. Ten pasuje do všech aktuálně prodávaných elektromobilů a hybridů."
Opět dost zavádějící. Typ1 tzv. Yazaki má pořád dost vozů. Z elektromobilů, které se prodávají min. určitě Kia Soul + trojčata + starší model leafu - těchto aut je většina, proto ta informace je dost zavádějící. U hybridů bych opět zmínil např. Mitsubishi Outlander PHEV.
Omlouvám se, nechci, aby to vypadalo, že jen rýpu do autorů článků, ale bylo by fajn si něco zjistit (dostupná fakta), než začnou psát, co si myslí. Zbytečně tímto vytvářejí mýty o elektromobilitě.
Jen bych podotkl, že ani tvrzení v úvodu "Rychlonabíjecí stanice nemá smysl využívat při úrovni nabití nad 80 %" není správné a chtělo by to lepší formulaci, jelikož jsou auta která nabíjí až do 94% a umí to rychle. A obecně nabíjení každého elektromobilu na DC rychlonabíječce nad 80% je podstatně rychlejší než AC nabíjení.