Na konferenci Fórum elektromobilita 2023 se otázkou využití vodíku či baterií zabýval ředitel českého zastoupení značek Toyota a Lexus Martin Peleška. „Celá doprava nyní míří k elektrifikaci, a to nejen ta automobilová. My jsme dnes ve stavu, kdy se snažíme různě diverzifikovat nízkoemisní pohony. Toyota jde touto cestou od konce devadesátých let, kdy jsme v roce 1997 uvedli na trh full hybrid Toyotu Prius se spalovacím motorem kombinovaným s elektromotorem a baterií dobíjenou rekuperací. Následně pak přišel plug-in hybrid umožňující externí dobíjení baterie. Dnes jsou již k dispozici bateriová auta různých výrobců. My v tuto dobu však přicházíme s další možností čisté dopravy, kdy u našeho vozu Toyota Mirai využíváme k pohonu vodík a vyrábíme si elektřinu pomocí palivového článku,“ řekl na začátku své prezentace Martin Peleška.
Podíváme-li se na stav současného vozového parku v České republice, zjistíme, že z více jak 6 miliónů registrovaných vozidel s průměrným stářím 16 let je bateriových vozidel kolem 20 tisíc. Od začátku letošního roku do srpna bylo registrováno celkem 164 tisíc nových nízkoemisních vozidel, z toho 22 400 hybridních, 3 600 plug-in hybridních a 4 047 bateriových. Celkově se na trhu objevuje 39 značek a 160 modelů hybridních vozidel. V případě bateriových vozidel je na trhu 29 značek a 80 různých modelů. Z dat z roku 2022 vychází, že jsme v počtu registrovaných elektromobilů skončili na předposledním místě z 24 zemí Evropy, kdy je za námi pouze Slovensko. Tento žalostný stav ale není způsoben tím, že by dojezd elektromobilů byl nedostatečný nebo byl nízký počet dobíjecích stanic. Dokonce to není ani pořizovací cenou, jelikož 77 % elektromobilů je vlastněno firmami a leasingové společnosti nabízejí zajímavé ceny.
Vodíkové technologie jsou na tom oproti bateriovým elektromobilům o poznání hůře, jelikož jsou nyní k dispozici pouze tři veřejné vodíkové plnící stanice a další tři jsou ve výstavbě. Celkově je v České republice registrováno 17 vodíkových automobilů. Hlavním důvodem, proč jsou Češi zdrženlivý vůči pořizování nízkoemisních automobilů, je podle Martina Pelešky od začátku špatný způsob komunikace a zastrašování občanů České republiky tím, že se jedná o diktát z Evropské unie. Než se tohoto strachu zbavíme, bude to nějakou dobu trvat. Hnacím elementem k rozvoji technologií je podle Martina Pelešky poptávka, která určuje, jaká z technologií se bude rozvíjet. „Představte si, jaké to bylo na začátku s mobilními telefony. Pořizovací cena prvních kufříkových mobilních telefonů byla okolo 100 tisíc korun. Aktivace vycházela na 50 tisíc korun. Náklady na volání pro příchozí a odchozí hovory byly 20 Kč/min. Průměrná mzda tehdy v roce 1992 byla 4 664 Kč. Baterie mobilního telefonu vydržela půl hodiny. Hmotnost kufříkového mobilního telefonu byla 4,5 kg. Vzhledem k uživatelským vlastnostem a schopnostem jsme se propracovali tam, kde dnes jsme. Nyní se podívejte, jak vypadá váš současný mobilní telefon,“ přirovnává vývoj mobilních telefonů k vývoji nízkoemisních automobilů Peleška.
Vodíkové technologie je dnes v podstatě možné použít jak na pohon osobních a nákladních automobilů, vlaků, lodí, letadel, tak i techniky, jako jsou vysokozdvižné vozíky a stavební stroje. „Využití vodíku v budoucnosti bude velice široké a já osobně odhaduji, že v dopravě bude využito zhruba tak 10 % z celkové výroby vodíku, která jinak bude směrována do energetiky, metalurgie a víceméně všech oblastí, kde bude potřeba energie,“ uvádí Peleška. Vodík lze použít dnes díky palivovým článkům jako stacionární zdroj energie. Z tohoto důvodu také Toyota staví tzv. Tkané město určené k bydlení pro 2 000 obyvatel. Nachází se pod horou Fuji v místě, kde byla dříve stará hala. Dokončení města je plánované na rok 2025. Zdrojem energie v celém městě bude vodík uchovávaný v unifikovaných zásobnících o velikosti 40 cm, průměru 18 cm a hmotnosti 5 kg umožňující snadnou manipulaci.
Význam vodíku je zřetelný i tím, že vznikají organizace seskupující technologické firmy provádějící vývoj. Jednou z nich je například Hydrogen Council založený v lednu 2017 a v současnosti sdružující celkem 143 členů. Důležitým aspektem pro rozvoj vodíku je neřešit jeho původ, zda se jedná o šedivý, hnědý, černý, modrý nebo zelený vodík. Je to podobné, jako se neřešil původ elektřiny u elektromobilů. Ve výsledku se koncový uživatel nedozví, odkud elektřina pochází, když přichází z distribuční sítě. Na závěr je nutní říci, že není jednoznačně možné stanovit, zda vyhrají vodíkové technologie, či technologie využívající k uskladnění energie baterie. O výsledku rozhodne zákazník a poptávka na trhu.
Neříkám že se to nemůže stát, ale.
Ale teď a tady je jasné že baterie válcuje vodík na plné čáře. Podobaly už nemají šanci.
A začíná ho válcovat i v segmentu, kterého se vodíkáři chytají jak tonoucí stébla.
Nákladní doprava, vlaky, nebo i ta letadla.
Náklaďáky na baterky začíná prodávat stále víc a víc firem - Scania, Volvo, Mercedes, Tesla, MAN, atd.
A největší legrace pro vodík je výsledek asi 3-leteho zkušebního testu vodíkových vlaků v Německu. Zjistili že neee. A místo toho koupili hádejte co?
No bateriové vlaky!
U letadel by měl vodík šanci, kdyby se stal zázrak a zrušili jeho negativní vlastnosti. Proto nejsou zadaná vodíková letadla, ale místo toho se už objevují hybridní případně plně elektrická malá letadla pro už 9 lidí. Dřív to bylo jen 2 místný letadelka. Není těžké věštit do budoucnosti, že vodík to nebude.
To jen v Toyotě si stále myslí že když jim to nevyšlo před 20 lety, že to vyjde dnes. Jak říkám museli by vymýšlet zázrak aby snížili nebezpečnost manipulace s vodítkem, jeho neefektivitu skladování, a využití.
Za mnou to byl jen sci-fi na které se dobře koukali ve filmu, ale ne všechno co se vidí na plátně kin je pak v budoucnu skutečnost. Velmi mnoho věcí z filmů jsou v budoucnosti jen úsměvné historky.
A to je případ i vodíkových palivových článků.
Rozdil je v tom, ze diky efektivite el. motoru, i kdybych dobil baterku sveho ev elektrinou vyrobenou pouze z uhli, stejne bych jezdil s mensi uhlikovou stopou nez na ropu.
Zatimco sedy vodik pri te brutalni neefektivite jeho vyroby a premeny na elektrinu v palivovem clanku je na tom mnohem hur nez ty spalovaci motory na ropu…
Ti Japonci jsou stale stejni. Bitva i cela valka je davno prohrana a oni to stale nehodlaji akceptovat. Dokud jim i tahle atomovka nebouchne pod zadkem tak budou neunavne bojovat dal.