Motoristické dění v roce 2018 pohledem Jiřího Paroubka

Motoristické dění v roce 2018 pohledem Jiřího Paroubka
  • Rok 2018 pro mě byl převratný, především ve změně pohledu na elektromobily a hybridy
  • Připravil jsem krátký seznam vozů a motorek, se kterými mám vlastní zkušenost a oslovily mě
  • Závěrem jsem vypíchl letošní nesmazatelné úspěchy Porsche 919 Hybrid Evo a Volkswagenu I.D. R Pikes Peak

Do začátku tohoto roku jsem měl pouze jednu zkušenost s elektrifikovaným vozem. Byla negativní a prožil jsem ji v Toyotě Prius 2. generace. Odmala jsem byl zanícený „petrolhead“, nedal jsem dopustit na americké musclecars a jako tapetu v notebooku nebo mobilu jsem musel mít pokaždé něco aspoň s desetiválcem. Moje první auto bylo Dodge RAM z roku 1999 s pořádným 6litrovým big blockem V8 pod kapotou a nádherně voněl po benzínu. Rok 2018 pro mě byl v tomto směru velice zásadní – ze zaníceného „petrolheada“ odsuzujícího elektromobily a hybridy se ze mě stal jejich příznivce, velice jsem si je oblíbil a do mé vysněné garáže přibyl nejeden elektromobil. V tomto článku bych se s vámi rád podělil o to nejdůležitější jak v rovině osobních zážitků, tak v rovině zpráv ze světa.

Za volantem a řídítky

Díky spolupráci fDrive.cz s Asociací pro elektromobilitu ČR jsem se letos dostal za volant téměř všech elektromobilů i mnoha hybridů a za řídítka pár elektrických motorek, co jsou v ČR k dostání. Za zmínku stojí téměř všechno, ale vyberu to nejdůležitější a vezmu to sestupně. V BMW i8 jsem se svezl sice jen krátce, ale dokonale si mě podmanilo. Oslovila mě nejen technologie, ale také výkon a jízdní vlastnosti. Zprvu jsem i8 podcenil a neočekával od 1,5litrového tříválce žádné zázraky, ale v kombinaci s elektromotorem jsem se nestačil divit, když jsem sešlápl plyn až na podlahu. Díky nízkému těžišti a rovnoměrnému rozložení váhy s ním bylo projíždění zatáček opravdovou radostí.

BMW i8 Coupe

Dále bych chtěl zmínit, možná trošku nečekaně, jízdu v Hyundai Kona Electric. S nabízenými vlastnostmi, jako je třeba dojezd přes 450 kilometrů, adaptabilní tempomat a systém držení v pruzích, kterým Tesla říká Autopilot, head-up displej, vkusný a prostorný interiér, pokročilý infotainment či velký zavazadlový prostor, bych čekal cenovku okolo 2,5 milionu a výš, ale ona začíná na 900 tisících Kč! A když připočtu fakt, že je navíc Kona Electric opravdu velice hbitá a rychlá, tak si místo v mém seznamu určitě zaslouží.

Hyundai Kona Electric

Další věcí, které se chci v této kapitole věnovat, je moje zkušenost s Teslou. Letos jsem seděl ve více než dvou desítkách Tesel, přesedal jsem mezi všemi provedeními Modelu X i Modelu S a najezdil s nimi téměř 15 tisíc kilometrů za volantem. A já to auto chci! Pravděpodobně bych upřednostnil Model S. Ať si říká kdo chce co chce, tak za mě jsou Tesly opravdu dobré. Máte na výběr ze 3 režimů jízdy, 2 stupňů rekuperace, 3 stupňů řízení nebo 4 úrovní výšky podvozku, takže se vůz pokaždé chová jinak a v podstatě je to několik aut schovaných v jednom. Infotainment vám jde ve všem dokonale naproti a to nemluvím o Autopilotovi. Do toho je Tesla taky správně střelená díky svým easter eggům a hlavně akceleraci. Ten plynulý zátah v kombinaci s tichostí je šílený zážitek, který se neomrzí.

Tesla Model X a Model S

A nakonec má zkušenost s elektrickými motorkami, předně s KTM Freeride E-XC. Miluji enduro biky a zprvu jsem se malinko obával, jestli mě E-XC nezklame, ale bylo tomu právě naopak. Jak jsem se vyjádřil v testu, KTM se tento model velmi povedl. Díky vychytané originální rychlonabíječce se na něm dá jezdit téměř pořád.

KTM Freeride E-XC

Dále se mi na výstavě e-SALON poštěstilo se krátce projet na modelech FX a S od společnost Zero Motorcycles a okamžitě se mi to zalíbilo. Snad je v příštím roce podrobím detailnějšímu testování.

Porsche 919 Hybrid Evo

Že Porsche opravdu umí zacházet s hybridním pohonem, to už jsme věděli díky modelům 918 Spider a také 911 GT3 Hybrid, ale 919 Hybrid Evo překonal veškerá očekávání. Tři vítězství v řadě při vytrvalostním závodě 24 hodin v Le Mans a třikrát v řadě titul mistra světa v seriálu vytrvalostních závodů FIA World Endurance Championship v hodnoceních jezdců i konstruktérů – to jsou bezesporu úžasné výsledky. Mě si ale 919ka získala především výkonem z 29. června na Severní smyčce Nürburgringu neboli v Zeleném pekle.

Porsche 956 C řízené Stefanem Bellofem drželo na Nordschleife rekord s časem 6:11,13 dlouhých 35 let. Porsche si letos pojistilo prvenství ne o tisíciny nebo desetiny vteřiny, ale hned o desítky vteřin, a to je absolutně nevídaný výkon. 919 Hybrid Evo rozkrojilo Nürburgring za neuvěřitelný čas 5:19,55, což je skoro o minutu méně. V technických pasážích tratě, kde se obyčejně jezdí maximálně 120 km/h, se 919 řítilo klidně 180 a více. Maximální dosažená rychlost byla 369 km/h a průměrná rychlost na celý okruh činila – a teď se podržte – neuvěřitelných 233,9 km/h! Pro porovnání, nejrychlejším produkčním vozem na trati bylo Lamborghini Aventador LP 770-4 SVJ s časem 6:44,97 a průměrnou rychlostí 184 km/h.

Technice 919 dominuje upravené hybridní ústrojí s baterií o kapacitě 1,5 kWh a čtyřválcovým spalovacím motorem o objemu 2 litry. Výkon spalovacího motoru byl zvýšen z 500 na 720 koní. Také elektromotor měl upravený výkon – zvýšil se z původních 400 na 440 koní. Celkový výkon soustavy tedy činil 1 160 koní. Bylo toho dosaženo především unikátním systémem aktivní aerodynamiky a také technickým řešením rekuperace a dobíjení baterie. To probíhá jak pomocí klasické rekuperace na přední nápravě, tak také pomocí turbíny, kterou pohání výfukové plyny ze spalovacího motoru. Ta je nezávislá na turbodmychadle a je schopna pracovat až ve 130 tisících otáčkách za minutu. Lopatky rotoru dosahují rychlosti zvuku. Díky variabilní geometrii funguje turbína i při relativně nízkých rychlostech.

Unikátní je také elektrická soustava o napětí 800 voltů. Pro tuto úroveň napětí nebyly na trhu dostupné téměř žádné komponenty, které by byly schopné vydržet závodní tempo. Porsche si je tedy vyvinulo samo. Hmotnost auta byla snížena o 39 kg oproti specifikaci pro Le Mans na pouhých 849 kilogramů.

Volkswagen I.D. R Pikes Peak

Volkswagen I.D. R Pikes Peak byl letos vyhlášen závodním vozem roku, a to jak britským motoristickým časopisem BBC Top Gear, tak i německým odborným časopisem Auto Bild Motorsport, jehož zástupci předali ocenění řediteli oddělení Volkswagen Motorsport Stenovi Smeetsovi v rámci výstavy Essen Motor Show, kde jsem se na vůz osobně podíval i já. A musím říct, že mě naživo zaskočil – je obrovský!

Stejně jako byl I.D. R dvakrát zvolen závodním vozem roku, tak také dvakrát obhájil první pozici ve velkých závodech sezóny. Jak už z názvu vozu vyplývá, byl sestaven především pro získání titulu při závodě do vrchu Pikes Peak. „Se závodním vozem I.D. R jsme chtěli dosáhnout dvou cílů: stanovit nový rekord na Pikes Peaku a navíc ukázat, jak dynamická, emocionální a výkonná může být elektrická mobilita,“ prohlásil Smeets. Jeho výrok se 26. května potvrdil, když Romain Dumas s I.D. R protnul cílovou čáru Pikes Peaku v čase 7 minut 57 vteřin, což bylo o necelých 16 vteřin méně než veškeré dosavadní časy.

Dalším z významných motoristických svátků je sprint do vrchu na Festivalu rychlosti v Goodwoodu v Anglii a i na této události obhájil I.D. R prvenství s časem 43,86 z finálového kola. Očekávalo se, že Volkswagen zde zaútočí na celkové prvenství tratě, což tak po první kvalifikační jízdě s časem 43,05 sekund i vypadalo – tímto časem byl stanoven 3. nejrychlejší čas v historii závodů. Při první finálové jízdě ale vyletěl Dumas z tratě a téměř zázrakem se vyhnul kolizi s bariérou. Tento nepříjemný okamžik neblaze ovlivnil jeho další jízdu, tak se těšme, co předvede v příštím roce.

I.D. R má výkon 680 koní a 650 Nm točivého momentu. Baterie o kapacitě 43 kWh pohání pomocí elektromotorů na každé nápravě všechna čtyři kola. Speciál váží méně než 1 100 kilogramů a zrychlení z 0 na 100 zabere pouze 2,25 vteřiny.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze