Toyota zveřejnila odpovědi na nejčastější mýty o vodíkovém modelu Mirai

16
Toyota zveřejnila odpovědi na nejčastější mýty o vodíkovém modelu Mirai
Fotografie: Toyota
  • Celkem se objevuje šest mýtů ohledně vodíkové Toyoty
  • Velkou obavy vzbuzuje například nedostatek čerpacích stanic na vodík
  • Také bezpečnost vodíkového pohonu je na vysoké úrovni

Vodíková Toyota Mirai, která se v Německu nebo ve Francii už běžně používá, protože je tam široká síť vodíkových čerpacích stanic, budí v Česku rozruch a spoustu otázek. Pojďme zodpovědět ty nejčastější a zároveň vyvrátit rozšířené mýty. Prvním mýtem je to, že vodíkové auto není v Česku kde plnit, protože tu nejsou čerpací stanice. Jenže již na konci tohoto léta má vzniknout první veřejná čerpací stanice na vodík v Česku – v Praze na Barrandově. Postupně se budou přidávat další místa po celé republice. „V tuhle chvíli ale neuvádíme jen vodíkové auto, ale celou novou technologii. Ta má obrovský potenciál pro veškerou dopravu i průmysl, protože možností, kde všude lze vodík využít, je celá řada,“ vysvětluje kontext nové technologie produktový manažer Toyoty Václav Zikmund.

Už v tuto chvíli se ve světe používají vodíkové vysokozdvižné vozíky, drony, lodě a autobusy. V přístavu v Los Angeles se testují vodíková nákladní auta a vlaky na vodík už dokonce zahájily svůj provoz v sousedním Německu. Přemýšlí se o vodíkových elektro kolech a pracuje se dokonce i na vývoji vodíkových motorů pro dopravní letadla. Druhým mýtem je myšlenka spousty lidí, že vodíkové auto je nebezpečné, protože vodík je hořlavá látka. Ano, to je sice pravda, ovšem aby vytvořil výbušnou směs, potřebuje kyslík.

„Vodíkové nádrže Toyoty Mirai prošly opravdu náročnými testy, během nichž se do nich zkoušelo střílet, zapalovat je, vyhazovat je do vzduchu, ale všem těmto pokusům nádrže bez problémů odolaly. Kdyby přece jen došlo k úniku vodíku, po celém autě jsou senzory, které okamžitě zajistí uzavření přívodu vodíku. Pokud by došlo například k nehodě a auto začalo hořet, automaticky naopak dojde k povolení ventilu, aby došlo ke kontrolovanému hoření a nikoli k výbuchu,“ popisuje Zikmund.

Třetí mýtus se týká opět vodíku, kdy se objevuje myšlenka, že může z nádrží nekontrolovatelně samovolně unikat. Pravdou je, že vodík je vysoce těkavá látka, která dokáže unikat i velmi malou skulinou. Z toho důvodu je však model Mirai vybaven hi-tech nádržemi, které zajišťují maximální těsnost, pevnost a odolnost. Musí také vydržet obrovský tlak při tankování. Rozhodně se tedy nestane, že vůz natankujete a za pár dní palivo jen tak zmizí. Naopak vodíkový pohon má oproti klasickému elektromobilu výhodu, že se z něj energie neztrácí ani v mínus třiceti stupních Celsia. Vodík energii uchovává konstantně a nepodléhá extrémním výkyvům teplot.

Čtvrtý mýtus je z hlavy některých „vychytralých znalců“ a pokládá otázku, proč rovnou nevyužít elektřinu, než nejdříve vyrobit vodík a teprve z něj elektřinu. Vodík se vyrábí několika různými způsoby a je častým vedlejším produktem petrochemického průmyslu. Tento vedlejší produkt, který by se zbytečně spálil, je možné odpovídajícím způsobem vyčistit a využít pro automobilový průmysl. Jde tedy o krásnou ukázku recyklace. V zemích, kde hodně fouká, se vyrábí takzvaný čistý vodík z větrných elektráren. Při silném větru se totiž vyrobí elektřiny až příliš mnoho, přičemž se nedá skladovat, nelze ji poslat do elektrické sítě, protože by se přetížila, a tak se využije při elektrolýze vody, klidně i mořské, při níž se vyrábí vodík. Různými cisternami nebo třeba potrubími se pak pošle vodík tam, kde je potřeba. Pátý mýtus pak hovoří o tom, že provoz vodíkového vozu je dražší než benzínového. Plná nádrž vodíku vyjde v tuto chvíli zhruba na stejnou částku jako nádrž benzínu, tedy asi na 1 500 Kč. Řada prognóz však uvádí, že s rozvojem světové vodíkové infrastruktury by cena vodíku měla postupně klesat.

Poslední mýtus se pak týká samotné ceny nové generace Toyoty Mirai. V Česku je prý Mirai o něco dražší než v jiných evropských zemích. Jenže ve skutečnosti tomu tak není. Vůz musí stát všude úplně stejně. Při přepočtu může záležet na aktuálním kurzu, ale evropské země musí mít jednotnou ceníkovou cenu v eurech. U ostatních modelů se ceny mohou v závislosti na trhu lišit, aby v dané zemi byly schopné konkurovat. V případě Mirai ale jde ale o unikátní technologii, proto se uvádí se stejnou cenou.

Technické parametry Toyota Mirai (2020)

Kompletní specifikace
Konstrukcesedan, 4 975 × 1 885 × 1 470 mm, 1 920 kg
PohonVodík, hnaná náprava: zadní
Výkon134 kW, 182 koní
Nádrž6 kg
SpotřebaKombinovaná: 0,8 kg / 100 km
Cena od1 700 000 Kč
Související články
Diskuze ke článku
Josef L
Josef L
Naposledy upraveno: 21. 5. 17:05
To jsou tedy argumenty, raději nenabíjejme přebytkem elektřiny baterie a vyrábějme vodík který tak bude 6x dražší palivo než přimá elektřina, opravdu skvělý nápad. Pak postavíme 100 vodíkových stanic za 5 miliard, jejich údržba bude dražší, než co se dá vydělat na prodeji vodíku, další skvělý business. Všechno uděláme z dotací, které nedáme lidem na ekologické topení v zimě, pro ně je to škoda. Pak budou brázdit republiku desítky Mirai, každé v ceně dvou BEV :)
Jaroslav Charvát
Jaroslav Charvát
Mýtus: vodíkové auto není v Česku kde plnit, protože tu nejsou čerpací stanice
Realita: počet veřejných vodíkových čerpacích stanic: 0
...
..
.
¯\_(ツ)_/¯
Stanislav Vondraš
Stanislav Vondraš
To chce mít hodně silný žaludek zastupovat v ČR Toyotu. Povahu asi jako Ovčáček.
T h o m s n
T h o m s n
Takže kolik % unikne u nádrže naplněné vodíkem za měsíc?
Pochybuji, že to bude pod 5% a už vůbec ne 3%.
Proč se někdo taky nezamyslí nad těmi stále opakujícími se cisternami.
Mnohem lepší je v případě nadbytku eletřiny energii poslat po drátech na místo spotřeby
a tam z ní tedy vyrobit vodík, když už. Ztráty El. vedení budou vždy menší, než převážení.
Kolik má plná nádrž vodíku? 5Kg? :))

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze