Tesla Model 3 Standard Range

Tesla Model 3 je auto, které v Evropě už dávno není žádnou exotikou. Naopak, trojku dnes potkáváme na každém rohu a pro mnoho lidí se stala symbolem dostupnější elektromobility. My jsme faceliftovaný model testovali již před dvěma lety, neunikl nám ani nejvýkonnější model Performance. Jenže s novou verzí Standard se Tesla dostává na úplně opačný konec cenového spektra. Tedy výrazně níže. Nový Model 3 totiž nově koupíte za 899 990 Kč, tedy pod hranicí 900 tisíc korun, a na první pohled přitom vůbec nevypadá jako nějaká výrazně osekaná základní verze.

Tohle se povedlo! Tesla Model 3 za 900 tisíc Kč má nejlepší poměr ceny a výkonu

To je na něm možná vůbec nejzajímavější. U nejlevnějšího Modelu Y jsme nedávno viděli, že Tesla šetřila i na věcech, které jsou vidět okamžitě. Chybějící světelný pás, jednodušší přední světlomety, absence skleněné střechy nebo jednodušší přední kufr z něj dělaly auto, u kterého člověk velmi rychle poznal, že jde o levnější provedení. U Modelu 3 Standard Range na to Tesla šla jinak. Některé kompromisy tu samozřejmě jsou, ale většina toho, co dělá Teslu Teslou, zůstala.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

Tesla Model 3 (facelift 2023) Standard

Rozměry	4 720 × 1 850 × 1 440 mm, 1 772 kg
Výkon	208 kW
Baterie	?, CCS Combo, Mennekes
Dojezd	534 km (WLTP)

Design: kde je rozdíl?

Zvenku byste rozdíl mezi základní a dražší verzí Modelu 3 hledali jen velmi těžko. Karoserie je u všech verzí prakticky totožná, stejný je přední i zadní světelný podpis a auto si zachovává moderní, jednoduchý a stále poměrně prémiově působící vzhled. Nechybí ani matrixová světla, což je u auta za 900 tisíc korun velmi příjemné překvapení. Tesla tady tedy nešetřila na tom, co zákazník uvidí jako první.

Na celou obrazovku

Jediným opravdu spolehlivým poznávacím znakem základní verze jsou kola. Standard jezdí na 18palcových discích s aerodynamickými kryty, zatímco dražší verze Premium mají jiný design kol bez poklic a případně i sportovnější devatenáctky. Jinak ale nejlevnější Model 3 nepůsobí jako auto, které by se mělo za svoji cenu schovávat. Naopak, právě v tomhle směru Tesla odvedla velmi dobrou práci.

Technika: základ, který je lepší než prémie u konkurence

Technické rozdíly už jsou výraznější, stále nám ale Tesla nabídne parametry, za které by se u konkurence už hodně připlácelo. Základní verze Standard Range má pohon zadních kol a výkon 208 kW. V základu! Zrychlení z 0 na 100 km/h činí 6,2 sekundy. To není hodnota, která by z Modelu 3 dělala sportovní auto, ale v běžném provozu je dynamika naprosto dostatečná. Je zároveň dobré připomenout, že jde pořád o auto výkonnější než třeba vrcholná Škoda Octavia RS, která je přitom dražší, stojí totiž výrazně přes milion korun. V tomto kontextu začíná cena základní Tesly dávat opravdu velký smysl.

Pod podlahou se nachází LFP baterie s využitelnou kapacitou 60 kWh a dojezdem 534 km podle WLTP. Právě chemie LFP je pro základní verzi důležitá. Má sice nižší energetickou hustotu než NMC akumulátory ve verzích Long Range, ale naopak ji můžete bez větších obav pravidelně nabíjet na 100 %. Pro každodenní používání je to praktická výhoda, protože majitel nemusí tolik řešit, zda má auto nechávat jen na 80 nebo 90 procentech a využívá běžně mnohem větší kapacitu baterie.

Je ale potřeba dodat, že pokud často jezdíte dlouhé dálniční trasy, verze Premium Long Range s větší NMC baterií bude pořád pochopitelně lepší volba. Nabídne delší dojezd, vyšší výkon a svižnější projev hlavně při předjíždění. Základní Model 3 Standard Range je tedy nejzajímavější hlavně pro ty, kdo chtějí co nejlepší poměr ceny, dojezdu, techniky a každodenní použitelnosti.

Interiér: méně prémiový, ale pořád plnohodnotná Tesla

Po usednutí dovnitř je jasné, že Tesla u Modelu 3 Standard nešla cestou dramatického vylevnění. Stále tu máme velkou panoramatickou prosklenou střechu, která se táhne až dozadu a plynule navazuje na zadní sklo. Není zatmavovací ani zatahovací, takže v létě pravděpodobně přijde vhod příslušenství v podobě stínění, ale opticky dělá interiér vzdušnější a hodnotnější. U nejlevnější verze Modelu Y přitom právě skleněná střecha chybí.

Zůstává také klasický teslovský layout s minimalistickou palubní deskou, velkým 15,4palcovým centrálním displejem a velmi čistým ovládáním. Infotainment je pořád jednou z nejsilnějších stránek Tesly. Grafika je výborná, reakce jsou rychlé, nabídka funkcí široká a ekosystém vozu působí celkově dotaženěji než u většiny konkurence. V našem případě se ale displej krátce po nastoupení zasekl a bylo nutné jej restartovat. I to je tak trochu Tesla se vším všudy. Skvělý software, ale občas také okamžik, kdy připomene, že zdaleka není dokonalá a s chybami v softwaru se u ní musí počítat.

Volič směru jízdy u volantu Model 3 z důvodu šetření nemá, směr jízdy se volí na displeji. Ale když infotainment nefungoval, rozsvítila se nouzová dotyková tlačítka u osvětlení na stropě a bylo možno s vozem i tak jet. Naštěstí se vrátila klasická páčka směrových světel, což je v běžném provozu jednoznačně lepší řešení.

Na celou obrazovku

Rozdíly proti dražším verzím najdeme hlavně v detailech. Sedadla už nejsou celá potažená umělou kůží, ale mají textilní střední část. Subjektivně to nepovažujeme za nevýhodu. Naopak. Umělá kůže Tesly nikdy nepůsobila luxusně a látkový střed je na dotek příjemnější. Pro rodiče s malými dětmi ale bude méně praktický, protože se hůř čistí. Změny jsou vidět také ve dveřích, kde je ve spodních částech obyčejnější tvrdý plast. V autě za 900 tisíc korun to ale nepůsobí jako problém, zvlášť když konkurence podobné materiály často používá i u dražších modelů.

Výraznější rozdíl je v ambientním osvětlení. Dražší Model 3 má výrazný barevný světelný pás, který se táhne přes palubní desku až do dveří. Základní Standard Range jej nemá a spoléhá jen na jednodušší bílé ambientní světlo v prostoru pro nohy. Ve dne to nevadí, ale v noci kabina působí temněji, chladněji a méně útulně. Kdo má rád efektní večerní atmosféru v interiéru, ten to pozná.

Další kompromis je audio. Tesla byla dlouho známá velmi dobrým ozvučením, zejména ve vyšších verzích s více reproduktory a subwooferem. Základní Model 3 má jednodušší audiosystém se 7 reproduktory a bez subwooferu. Rozdíl je slyšet hlavně v basech a celkové prostorovosti zvuku. Na druhou stranu, pro běžný poslech je audio stále slušné a v kontextu ceny rozhodně nepůsobí špatně. Jen už to není ten nadprůměrný teslovský zážitek, který známe z dražších verzí.

Zadní sedadla a kufr: hodně místa, ale sedan má své limity

Vzadu se z hlediska prostoru nic zásadního nezměnilo. Model 3 nabízí velmi dobré místo na nohy, rovnou podlahu a uprostřed se dá díky absenci tunelu sedět poměrně snesitelně. Pro vyšší cestující ale zůstává typický problém této karoserie. Podlaha je vysoko, sedák nízko a stehna nejsou ideálně podepřená. Po faceliftu Highland je situace lepší než dříve, ale pořád to není auto, ve kterém by vyšší pasažéři seděli vzadu pohodlně na dlouhé trase.

Materiály vzadu odpovídají tomu, co vidíme vpředu. Ve spodní části dveří je tvrdší plast, ale horní partie jsou měkčené a nechybí ani čalounění. Potěší také loketní opěrka s držáky nápojů. Naopak chybí zadní 8palcový displej pro ovládání klimatizace a multimédií, který mají dražší verze. Místo něj jsou tu pouze dvě USB-C zásuvky a manuálně nastavitelné výdechy ventilace. Zamrzí i absence kapes na zadní straně předních sedadel. To je malý detail, ale u rodinného používání se počítá.

Na celou obrazovku

Zadní opěradla lze sklopit v poměru jedna ku dvěma třetinám, ale chybí průvlak na lyže. Samotný kufr Tesla uvádí s objemem 682 litrů, jenže nejde o klasickou metodiku VDA používanou většinou evropské konkurence. V praxi působí hlavní zavazadlový prostor spíše jako dobrý, nikoli obří. Velkou výhodou je ale hluboká vana pod podlahou, do které se vejde i menší kabinové zavazadlo. Využitelnost je tedy velmi dobrá, jen je škoda, že Model 3 nemá výklopné páté dveře. Právě omezený vstup do kufru může být pro některé zájemce důvodem, proč nakonec sáhnou po větším Modelu Y.

Velkou pochvalu si zaslouží přední kufr. Tesla jej u Modelu 3 Standard Range nezjednodušila tak jako u nejlevnějšího Modelu Y. Frunk má slušný objem, je dobře utěsněný a prakticky použitelný. V této cenové kategorii jde pořád o věc, kterou většina konkurentů nenabízí vůbec, nebo má frunk výrazně menší.

Infotainment: pořád jedna z nejsilnějších stránek auta

Tesla je i v základní verzi hlavně softwarové auto. Centrální displej je rychlý, přehledný a nabízí obrovské množství funkcí. Navigace, plánování tras přes nabíječky, zábava, nastavení vozu, bezpečnostní funkce, kamery, Sentry Mode i mobilní aplikace tvoří dohromady ekosystém, který je stále jedním z nejpropracovanějších na trhu. A důležité je, že základní Model 3 o většinu těchto věcí nepřichází.

Stejná zůstala také kamerová výbava. Auto má kompletní sadu kamer včetně přední kamery, kterou Tesla přidala při faceliftu. Překlady v českém prostředí stále občas působí úsměvně a Tesla má v některých detailech svůj vlastní svět, ale z hlediska funkčnosti jde pořád o velmi silný systém.

V základu je adaptivní tempomat a běžné asistenční funkce, pokročilejší Autopilot a funkce autonomního řízení si můžete připlatit. Důležité je, že hardware pro tyto funkce základní verze má. To je jeden z hlavních rozdílů proti některým konkurentům, kde nižší výbavy často znamenají i omezenou senzorovou nebo výpočetní výbavu. U Tesly dostáváte základní auto, ale pořád s technologickým základem, který automobilka používá i u dražších verzí.

V praxi asistenti fungují velmi dobře. Auto přesně čte okolí, plynule drží pruh, dobře pracuje s adaptivním tempomatem a dokáže samo zastavit i na červenou, pokud máte příslušnou funkci aktivní. Není to už tak výjimečné jako před lety, protože podobné schopnosti postupně přicházejí i do levnějších elektromobilů evropských značek, ale v autě pod milion korun je tahle kombinace pořád vynikající.

Jízdní dojmy: levná Tesla rozhodně není líná

O základním Modelu 3 se občas mluví jako o líné Tesle. Po svezení je ale potřeba říct, že to jednoduše není pravda. Ano, proti Long Range nebo Performance je Standard Range výrazně klidnější, ale 208 kW a zrychlení na stovku za 6,2 sekundy v běžném provozu bohatě stačí. Reakce na plyn jsou okamžité, rozjezdy velmi svižné a předjíždění mimo dálnici nevyvolává pocit, že by autu výkon chyběl. Naopak.

Velmi dobře funguje také jednopedálové ovládání. Tesla umí plynule zpomalovat až do úplného zastavení a v městském provozu se s autem jezdí přirozeně. Není potřeba pořád přecházet mezi plynem a brzdou, regulace je jemná a čitelná. V tomto směru zůstává Model 3 jedním z nejpříjemnějších elektromobilů pro každodenní ježdění. Na druhou stranu rekuperaci nelze promptně regulovat třeba pádly pod volantem nebo zkratkou.

Přečtěte si také

Test Tesla Model 3 Performance – Zábavná paráda

Největší technickou změnou z hlediska podvozku jsou pasivní tlumiče. Dražší verze Modelu 3 mají pokročilejší řešení, základní Standard Range nikoliv. Rozdíl poznat je, ale není tak dramatický, jak by se mohlo zdát. Auto je stále naladěné spíše komfortně a proti původnímu Modelu 3 před faceliftem je to obrovský posun. Starší trojka působila tvrdě a uskákaně zejména na rozbitějších silnicích. Nová základní verze je ve srovnání s ní mnohem kultivovanější.

Reálný test je tady. Jak doopravdy funguje automatické parkování Tesly?

Na horším povrchu je ale znát, že kola občas více odskakují a tlumení není tak jemné jako u dražších verzí. Většině řidičů to pravděpodobně vadit nebude, protože celkový komfort je pořád velmi slušný. Pokud ale přesednete přímo z vyšší verze, rozdíl v odfiltrování nerovností zaznamenáte. Není to zásadní nedostatek, spíše jedna z mála oblastí, kde je úspora cítit.

Co zůstává slabinou, je rejd. Model 3 má na svoji velikost překvapivě velký poloměr otáčení a při manévrování ve městě nebo v garážích je to znát. Na auto této třídy bychom čekali obratnější projev. Není to nic, co by každodenní používání zásadně kazilo, ale patří to k věcem, které u Tesly Model 3 dlouhodobě kritizujeme.

Nabíjení: nižší výkon, ale pořád velmi dobrá použitelnost

Základní Model 3 Standard Range nabíjí maximálním výkonem 175 kW. To je méně než u verzí s větší NMC baterií, které umí až 250 kW, ale v cenové třídě pod milion korun jde pořád o velmi slušnou hodnotu. Tesla uvádí nabití z 10 na 80 % přibližně za 24 minut, což je mírně nadprůměrná hodnota a v praxi na dlouhých cestách je i toto rychlonabíjení dobře použitelné.

Důležité je ale nedívat se jen na samotný nabíjecí výkon, ale i na efektivitu auta. A tady Tesla boduje. Model 3 patří dlouhodobě mezi nejúspornější elektromobily své velikosti, takže i nižší nabíjecí výkon v praxi neznamená pomalé dobíjení, naopak nabíjí velkou porci reálných kilometrů.

Při našem pokusu jsme původně chtěli využít Supercharger, jenže ten byl plný a před stojany se tvořila fronta. Nakonec jsme tedy nabíjeli u jiné veřejné stanice, kde bylo volno. I to ukazuje jednu praktickou stránku dnešní Tesly. Síť Superchargerů tady sice je, reálně ale už dlouho výhodou není a často je praktičtější nabíjet na stanicích třetích stran. Tam však u Tesly narazíte na nutnost zřizovat si karty, čipy a tarify, protože Tesla nemá žádnou univerzální nabíjecí službu pro všechny stanice tak, jako konkurence.

Verdikt a konkurence: cena a dojezd hrají ve prospěch Tesly

Když se podíváme na konkurenci na českém trhu, Model 3 Standard Range vychází velmi silně hlavně kombinací ceny, dojezdu a techniky. Za necelých 900 tisíc korun nabízí dojezd přes 500 km WLTP, velmi dobrý výkon, špičkový infotainment, kompletní softwarový ekosystém, panoramatickou střechu, matrix světla, praktický frunk a výbornou efektivitu. To je balíček, který se v této ceně hledá velmi těžko.

Nejblíže může být například Renault Mégane E-Tech, který je cenově relativně blízko, ale jde o menší auto s kratším dojezdem. Kia EV4 bude bodovat výbavou a praktičtější karoserií, jenže je dražší. Hyundai Ioniq 6 přidává 800V architekturu a rychlejší nabíjení, ale cenově už je také výš. BMW i4 nebo Volkswagen ID.7 jsou dospělejší a v některých ohledech hodnotnější auta, ale pohybují se úplně jinde cenou. V přímém porovnání poměru cena, dojezd a výkon tak vychází Tesla špičkově.

Je fér říct, že Model 3 Standard Range není auto bez kompromisů. Interiér působí méně útulně než u dražších verzí, audio je jednodušší, vzadu chybí displej, materiály ve spodních částech dveří jsou obyčejnější a sedanová karoserie není tak praktická jako liftback nebo SUV. Také rejd by mohl být lepší a některé typicky teslovské věci, včetně občasných softwarových zvláštností nebo ovládání téměř všeho přes displej, nemusí sednout každému.

Jenže to hlavní Tesla trefila výborně. Základní Model 3 nepůsobí jako chudá verze pro ty, kdo si nemohli dovolit dražší provedení. Naopak, působí jako chytře poskládaný elektromobil, u kterého Tesla šetřila hlavně tam, kde to většina zákazníků dokáže přijmout. Tesla Model 3 Standard Range je tak jedno z nejzajímavějších elektrických aut pod milion korun.

Přečtěte si také

Test Tesla Model 3 (facelift Highland) – Chce opět změnit svět