Elektromobil, auto na vodík, nebo auto na CNG?

Diskuze o tom, který pohon je lepší, probíhají v teoretické rovině. Proto jsme se rozhodli porovnat tyto pohony v reálném testu na trase Praha – Ostrava – Praha. Účastníci naší jízdy jsou následující: elektromobily zastupuje Hyundai Ioniq 6, který má výkon 168 kW, auta na vodík pak Toyota Mirai o výkonu 134 kW a CNG nejběžnější flotilové auto na tento pohon u nás, tedy Škoda Octavia G-TEC, která má 96 kW, což je z této trojice nejméně.

Hyundai Ioniq 6, Toyota Mirai a Škoda Octavia G-TEC

Hyundai Ioniq 6 a Toyota Mirai jsou podobně velké sedany, oba s pohonem zadních kol. Jeden ale jezdí na elektřinu z baterie, druhý využívá elektřinu z palivového článku a tankuje vodík. Nejvýkonnější auto naší trojice je Hyundai a nejslabší Škoda Octavia G-TEC. Ta spaluje CNG a velikostí patří oficiálně o třídu níže. Třeba velikostí zavazadlového prostoru ale oba překoná a ani v interiéru výrazně nezaostává. Má ale bezkonkurenčně nejnižší výkon, oproti Ioniqu dokonce téměř poloviční. Ten ale v tomto testu nebude důležitý.

Závod na dálkové trase. Je rychlejší elektromobil, vodíkové auto, nebo auto na CNG?

Pravidla jsou jednoduchá. Start je v Praze na Letné, tedy blízko centra, kde je možnost natočit auta pohromadě. Cíl v centru Ostravy u Nové Radnice, kde mají posádky za úkol auto vyfotit. Pojedeme všichni stejnou trasou, po D1 přes Brno a následně D46 a D35 okolo Olomouce a poté opět D1 až do Ostravy. Nebudeme překračovat rychlostní limity a pro kontrolu rychlostí i zaznamenávání časů máme v autech GPS jednotky. Hlavní kritérium bude čas potřebný ke zvládnutí trasy, druhým parametrem pak náklady na cestu. Pro zajímavost pak vyhodnotíme i časy zastávek. Které auto s alternativním pohonem se s trasou popasuje nejlépe?

Na celou obrazovku

Než vyrazíme, představme si posádky. Elektromobilem pojedou zkušení elektromobilisté Ondra Hunčovský s Mírou Tomíškem, oba mají s elektromobily najety stovky tisíc kilometrů. Vodíkovým autem zkušení „plynaři“ Marek Tomíšek s Martinem Kozelkou. Marek je ale i zkušený elektromobilista a vodíkové auto je vlastně něco mezi plynovým a elektrickým, například tankování je podobné jako u CNG, jízda zase jako u elektromobilu. Ostatně i s vodíkem má Marek největší zkušenosti z celé redakce. Plynovou Octavií pojede Pavel Matoušek a Marek Bako z firmy Innogy, tedy také zkušení „plynaři“. Startujeme všichni současně z Letné v 9:46.

Prahou projíždíme všichni společně

Prahou projíždíme přes magistrálu. Provoz je poměrně hustý, ale tuto část trasy jedeme všichni spolu. Kameraman Míra, který pojede v Hyundai a Ioniq 6, teď jede v doprovodném voze aby natočil všechna auta. Máme domluvenou společnou zastávku u čerpací stanice Pumpa v Průhonicích, kde jsi Míra přesedne do Ioniqu a můžeme vyrazit. Tím zároveň eliminujeme různý čas strávený v provozu při průjezdu Prahou.

Na celou obrazovku

Z čerpací stanice vyráží Škoda Octavia a za ní v těsném závěsu u Hyundai Ioniq 6. Naše posádka s vozem Toyota Mirai vyráží o pár minut později kvůli tomu, že si potřebujeme odskočit a koupit svačinu. Je nám totiž jasné, že dříve než v Ostravě zastavovat nebudeme, protože bychom nemohli využít zastávku k natankování vodíku. Časově nejefektivnější je tedy tyto potřeby vyřešit na pumpě. Těchto pár minut ale nakonec odečteme, protože by to nebylo vůči Toyotě Mirai férové. Nikdo zde nenabíjel ani netankoval.

Zpočátku tedy jedeme jako poslední s odstupem necelých 10 minut a s napětím sledujeme, jak se vyvíjí dojezd na palubním počítači. Na počátku trasy nemáme velkou rezervu, zdá se, že budeme rádi, když do Ostravy dojedeme s dojezdem cca 15 až 20 kilometrů. Je to ale pravděpodobně způsobeno tím, že před námi jezdil s Toyotou někdo ostřeji a auto počítá s vyšší spotřebou, než reálně máme při rychlosti 130 km/h. Nejdříve sice uvažujeme o tom, že budeme muset zpomalit, ale po překonání nejvyššího bodu trasy na Vysočině se začíná naše rezerva zvětšovat. Je nám tedy jasné, že do Ostravy dojedeme v pohodě a pokud to je možné, držíme maximálně povolenou rychlost 130 km/h.

Jelikož Škoda Octavia G-TEC zastavuje na tankování a 15minutovou přestávku u Devíti Křížů, předjíždí ji jak Hyundai Ioniq 6, tak i my s Toyotou Mirai. Do čela se tedy dostává Ioniq 6, který je následovaný námi s odstupem cca 10 minut. Za Brnem přichází větší množství dopravních omezení, takže se nám ani nedaří jet maximální povolenou rychlostí 130 km/h. Zároveň za Olomoucí zpomaluje Ioniq ještě trochu více než my. Ondra s Mírou se rozhodli, že se pokusí dojet k dílčímu cíli, kterým je ostravská Nová radnice, bez nabíjení a nabíjet budou až cestou zpět v Olomouci, kde je 300kW stanice PRE. Aby toto mohli uskutečnit, musí ovšem mírně zpomalit. Proto je začínáme mírně dojíždět.

Přesto ale Ioniq 6 dojíždí do Ostravy jako první a až druhou posádkou jsme my. Škoda Octavia G-TEC přijíždí cca 5 minut po nás. Toto pořadí na sice těší, ale není rozhodující, protože rozhodující bude až čas příjezdu do cíle, který je opět v Praze na Letné. Zatímco posádky obou zbývajících vozu se u radnice otáčí a míří zpět na Olomouc a Brno, my musíme zajet do Vítkovic k čerpací stanici na vodík.

Na tankování vodíku v Ostravě je nutné se objednat

Zde je objednávkový systém a my jsme byli objednání na 14. hodinu. Z toho důvodu jsme jeli nejprve k radnici a mohli si užít dílčího druhého místa, protože se nám podařilo do Ostravy přijet dříve, než jsme původně plánovali. Zároveň jsme měli informaci, že před námi je na plnicí stanici jiná Toyota Mirai, takže kdybychom přijeli dříve, museli bychom stejně čekat. Proto bylo efektivnější to udělat v tomto pořadí. Dalším důvodem je, že tato stanice nemá dostatečně velké zásobníky a plnění na 100 % kapacity nádrží trvá cca 40 minut, ale pokud před tím plní jiné auto, kapacita zásobníku se vyčerpá a plnění může trvat až hodinu. Z tohoto důvodu je lepší, když bude odstup od předchozího auta co největší. Doufáme tedy, že se mezitím zásobníky stihly doplnit.

Na celou obrazovku

Od obsluhy stanice se dozvídáme, že auto před námi odjelo cca 20 až 25 minut před naším příjezdem, takže by se teoreticky zásobníky mohly naplnit. Doufáme, že to je pravda, ale při plnění se ukazuje, že se pravděpodobně naplnit nestihly. Zpočátku se obáváme, že nebudeme moci využít čas zde strávený ani na toaletu a ztratíme nějaký čas po cestě zpět. Nakonec ale zjišťujeme, že cca 5 minut chůze odtud je Gong, kde je kromě přednáškového sálu i zázemí s kantýnou a toaletami. Během plnění tedy zvládáme svačinu, oběd i odskočit si na toaletu. Když se vracíme k autu, nádrže ještě nejsou plné a vypadá to, že plnění bude trvat opravdu celou hodinu. To se nakonec potvrzuje, takže i s časem připojení a odpojení auta na plnící stanici trvá zastávka hodinu a 3 minuty. Platbu se nám naštěstí podařilo vyřešit během plnění, takže po dokončení plnění můžeme okamžitě odjet.

Přečtěte si také

Vodíková plnicí stanice na Barrandově už je otevřena

Zajímavé je to s cenou plnění. Kromě toho, že tato stanice nemá potřebný objem zásobníku, nemá ani měřidlo natankovaného množství. Platí se tedy paušální cena, která je 200 € (4 350 Kč). My tedy platíme v korunách, což znamená, že cesta do Ostravy vyšla na více než 10 Kč za kilometr. Je tedy jasné, že z hlediska nákladů vodíkový pohon určitě nevyhraje. Ani s časem to ale nevypadá dobře. Nejenže jsme ztratili hodinu plněním, ale mezitím přišel začátek odpolední špičky v Ostravě. Nějaký čas jsme ztratili i zajížděním k vodíkové stanici, která není úplně na naší trase. Další čas tedy ztrácíme projížděním hustším provozem zpět k dálnici.

Toyota Mirai má navíc komplikaci v podobě dopravní špičky

Naštěstí dopravní špička teprve začíná, takže Ostrava ještě není úplně ucpaná. Přesto ale z Ostravy vyjíždíme přibližně ve chvíli, kdy posádka vozu Hyundai Ioniq 6 vyjíždí z Olomouce. Posádka Octavie je již za Olomoucí a projíždí místem, kde se stala dopravní nehoda. Podařilo se jí to projet s minimálním zdržením, zatímco Míra s Ondrou chytili největší špičku. Nebýt zdržení pomalejší jízdou kvůli úspoře energie a zajíždění k nabíjecí stanici v Olomouci, pravděpodobně by projeli podobně jako Octavia. Takto ale nabírají větší ztrátu a ani následná 15minutová zastávka, opět u Devíti Křížů, nezdrží Octavii natolik, aby ji elektromobil předjel. Do Prahy tedy přijíždí jako první Octavia na CNG, v těsném závěsu je elektromobil Hyundai Ioniq 6 a my přijíždíme cca s hodinovou ztrátou. Naše celková ztráta je o něco větší, ale i po odečtení zbytečných zastávek, které byly jenom kvůli biologickým potřebám a nikoliv kvůli tankování, máme ztrátu přes hodinu.

Celou trasu tedy nejrychleji zvládla Škoda Octavia G-TEC, které to od startu do cíle trvalo 7 hodin a 52 minut i se dvěma 15minutovými zastávkami na tankování CNG, během kterých si posádka stihla i odskočit a občerstvit se. V docela těsném závěsu dorazil Hyundai Ioniq 6, kterému celá trasa trvala 8 hodin a 17 minut, ze kterých strávila posádka u nabíjecí stanice 21 minut. Třetí pak byla v cíli posádka vodíkové Toyoty Mirai, které cesta i s tankováním zabrala 9 hodin a 18 minut.

Elektromobil brzdila infrastruktura

Ukázalo se ale, že více než samotná technologie pohonu do celkového času promluvil stav infrastruktury. Od Pávova směrem k Ostravě totiž chybí ultrarychlé nabíjecí stanice přímo u dálnice. Zatímco posádka Octavie v pohodě natankovala u Devíti Křížů cestou tam i zpět, tedy u čerpacích stanic přímo u dálnice, posádka Ioniqu řešila, kdy nabít, aby ztratila co nejméně času. Ideální by byla ultrarychlá stanice u dálnice mezi Olomoucí a Ostravou, v podstatě jedno, ve kterém směru. Tam ale žádná není. Ondra s Mírou tedy řešili, zda nabít na pomalejší stanici v Ostravě, kde by ztratili cca dalších 10 minut zajížděním ke stanici a od ní, nebo nabíjet až v Olomouci cestou zpět.

Zajížďka vyšla na 16 minut

Nakonec se rozhodli pro druhou variantu, protože v Olomouci je 300kW Hypercharger PRE, kde Ioniq 6 naplno využije svůj potenciál. Zajížďka k němu navíc vycházela na pouhých 5 minut. Dalších 11 minut ale posádka oproti Octavii ztratila, když musela na dálnici mezi Olomoucí a Ostravou i následně v opačném směru zvolnit na cca 110 km/h, aby jim vyšel dojezd až do Olomouce. Ultrarychlá stanice u dálnice by jim tedy ušetřila minimálně 16 minut.

Přečtěte si také

Víme, kde letos PRE spustí další ultrarychlé nabíjecí huby

Samostatnou kapitolou pak je vodíková infrastruktura. Ostravská stanice totiž nesplňuje běžné standardy, takže tankování zde trvá opravdu dlouho. Údajně to je v ideálním případě 40 minut, dle obsluhy. Jelikož však 20 minut před námi odjela od stanice jiná Toyota Mirai, nestihly se zásobníky dostatečně natlakovat a nám plnění trvalo přesně hodinu. Další čas jsme strávili samotným zajížděním ke stanici a než jsme natankovali, začínala v Ostravě odpolední špička. Přestože jsme také po dálnici jeli na horní hranici rychlostních limitů, trvala nám trasa od Olomouce do Ostravy zpět k Olomouci o 20 minut déle níže posádce Octavie i po odečtení samotného tankování.

Posádka vozu Škoda Octavia měla štěstí na provoz

Na cestě zpět pak byla před Prostějovem nehoda, okolo které posádka Octavie projížděla jako první a ztratila tam nejméně času. Kvůli zdržení Ioniqu pomalejší jízdou a následným nabíjením v Olomouci tam posádka dojela v době, kdy byla kolona největší a ztratila tam o 11 minut více. My jsme dojeli, když už se kolona rozjížděla, a projeli jsme to o 4 minuty rychleji než posádka Ioniqu 6.

Přečtěte si také

Test Jaká je spotřeba Hyundai Ioniq 6 v běžném provozu? – Zaostřeno na spotřebu

Průjezd Prahou pak posádka Octavie také zvládla o 5 minut rychleji než posádky Ioniqu 6 a Mirai. Bylo to ale i tím, že zatímco vozy Ioniq 6 a Mirai jely podobnou trasou, posádka Octavie zvolila trochu delší trasu a ta vyšla rychleji. Kdyby do toho nevstoupily dopravní komplikace, ztenčil by se rozdíl mezi Octavií a Ioniqem na 9 minut. Ale to jsou jen kdyby, protože to zdržení Ioniqu je následek chybějící UFC stanice u dálnice. Každopádně, i tak je to skvělý výsledek, protože se na více než 700kilometrové trase přiblížil spalovacímu vozu na minuty. Vodíkový pohon by ale potřeboval mnohem lepší infrastrukturu a hlavně více plnohodnotných stanic. Zatím ale není z čeho vybírat, v Česku je jedna plnohodnotná v Praze a tato druhá v Ostravě. Jinak zatím nic.

Přečtěte si také

Test Toyota Mirai – Komfortní koráb na vodík

Z hlediska nákladů už to je jednoznačné. Poté, co cena zemního plynu klesla ze závratných výšin pod 30 Kč/kg, vychází náklady lehce přes korunu na kilometr. Celá trasa tedy vyšla v případě Octavie na 858,09 Kč. U Ioniqu 6 do ceny promluvila hlavně vyšší cena ultrarychlého nabíjení, která je u PRE 13 Kč/kWh. I s levnějším pomalým nabíjením v cíli pak celková cena vyšla na 1 325,56 Kč. Vodík pak vyšel na několikanásobek, protože ostravská stanice má kromě pomalého plnění ještě jedno specifikum. Nemá měřák, takže nevíme, kolik jsme opravdu natankovali. Platí se tu paušální cena 200 eur za jedno plnění. V korunách je tato cena nastavená na 4 350 Kč, což je opravdu přemrštěné. Takže ani z tohoto pohledu nemůžeme tuto stanici doporučit, přičemž z hlediska použité technologie ji nedoporučuje ani Toyota. Tím bychom se ale dostali zpět na začátek, že s vodíkovým autem se nedá jet ani do Ostravy a zpět.

Vodík bezkonkurenčně nejdražší

I s doplněním v Praze pak celkové náklady byly neuvěřitelných 5 592,38 Kč, tedy 7,36 Kč/km (759,8 km). I kdyby ale v Ostravě byla normální stanice s cenou jako v Praze, stále by cesta 2 492 Kč, tedy 3,2 Kč/km. I to je výrazně nad náklady srovnatelných aut nejen na naftu, ale i na benzín. Naopak, auto na CNG je výrazně pod a elektromobil s cenou 1,77 Kč/km je i přes využití dražšího ultrarychlého nabíjení také pod náklady na palivo u srovnatelných vozů na tradiční paliva. Je však nutné podotknout, že ačkoliv má CNG výrazně nižší emise než tradiční fosilní paliva, tak jde z této trojice o jediný pohon, který přece jen nějaké lokální emise produkuje.

Na celou obrazovku

Nejlevnější je CNG, ale za určitých okolností může být i elektřina

Záleží však i na tom, kde bude elektromobil nabíjet po dojezdu do cíle. Někdo sice má i doma či ve firmě podobnou celkovou cenu za kWh, jako je za pomalé nabíjení na veřejných stanicích, ale mnoho lidí či firem má smluvně fixovanou nižší cenu. Třeba při 5 Kč/kWh už se dostáváme na celkové náklady 1 121 Kč za tuto cestu. Při využití přebytků z fotovoltaiky se pak cena nabíjení doma nebo ve firmě může blížit nule. Pokud bychom tedy počítali pouze rychlonabíjení v Olomouci, vyšla by cesta na 780 Kč, což by bylo méně než u plynové Octavie, konkrétně koruna a 4 haléře na kilometr. Energii ze slunce ale nelze využít vždy, takže v průměru je nejlevnější Octavia na CNG.

Jak to vyjde třeba za rok?

Vítězem se tedy stala Škoda Octavia na CNG, ale elektromobil Hyundai Ioniq 6 je za tímto spalovacím vozem v těsném závěsu z hlediska času a z ceny jej za určitých okolností může i překonat. Vodíkovou technologii ale ze souboje vyřadila nedostatečná infrastruktura. Jak to bude vypadat s lepší infrastrukturou a dočkáme se jí někdy? Odpověď přinese čas. Pak by bylo zajímavé test zopakovat, například až se dočkáme plnohodnotné vodíkové stanice někde na trase. Už teď ale víme, že ultrarychlé stanice se u dálnice v nedostatečně pokrytém úseku budovat budou. Zvládne to i pak auto na CNG rychleji? Určitě bude zajímavé tento test zopakovat a sledovat, co s tím udělá rozvoj infrastruktury.

Foto: Marek Tomíšek, fdrive.cz