Toyota Mirai

Zatímco první generace Toyoty Mirai měla zvláštní design, který ne každému padl do oka, současná druhá generace je opravdu elegantním sedanem. Navíc je o třídu větší, než byla předchozí generace. Na délku Toyota Mirai měří bezmála 5 metrů, rozměry tedy patří do vyšší střední třídy. Předchozí generace se řadila spíše do střední třídy.

TEST: Toyota Mirai - komfortní koráb na vodík

Design: sportovní elegance

I když je Mirai sedan, na první pohled vypadá jako liftback a má dynamické linie. Zepředu zaujme hladká maska karoserie a mohutná mřížka pro nasávání vzduchu v předním nárazníku, která dynamické linie umocňuje. Zároveň ale Mirai nechybí elegance, zvláště v šedém perleťovém laku, který má testovaný kus. Přispívají tomu i velká kola s aerodynamickým tvarem.

Výbava: testovaný kus v „plné palbě“

Testovaný vůz je ve vyšší výbavě Executive doplněné paketem VIP, takže prakticky v maximální výbavě. Součástí paketu VIP je kromě 20" kol například panoramatická střecha, head-up displej nebo čalounění sedaček z perforované kůže. V této výbavě se tedy spolu s příplatkovým lakem dostáváme přes 2 miliony korun, ale základní cena je nižší.

Na celou obrazovku

Velikostně je Toyota Mirai nejblíže Mercedesu EQE, což je také sedan. Toyota je o 3 centimetry delší než Mercedes, ale zároveň je o 8 centimetrů užší a o 4 centimetry nižší. I přes podobnou velikost tedy má jiné proporce. Nejvíce se liší rozvor, který má Mercedes i přes celkově kratší karoserii o 20 centimetrů delší. Mercedes EQE je tedy nejbližším elektrickým konkurentem, takže s ním budu tak trochu porovnávat. A začnu právě prostorem uvnitř.

Interiér: kvalitní, ale s omezeným prostorem

Cestující vpředu mají docela solidní prostor i komfort, jen pro někoho může být pozice za volantem trochu stísněná kvůli mohutnému středovému panelu. Ten je ale na rozdíl od jiných aut s podobným neduhem pošitý měkkou kůží, takže řidičovo koleno natlačí tak jako u mnoha jiných aut.

Pojďme se ale podívat dozadu. Na rozdíl od předchůdce je vzadu pět míst, ale prostřední cestující se musí smířit s opravdu mohutným středovým tunelem. Jeho důvod je prostý, je v něm jedna z tlakových láhví, která slouží pro uložení vysoce stlačeného vodíku. I cestující na krajních sedačkách se ale musí uskromnit, protože na délku nemají nadbytek místa. Rozhodně méně než ve zmíněním Mercedesu EQE, který využívá výhod elektrické koncepce. Na druhou stranu ale nedostatkem prostoru v podélném směru netrpí, byť je to srovnatelné spíše s vozy, které jsou o třídu níže.

Na celou obrazovku

V Toyotě Mirai ale tlakové nádoby nezabírají jen místo pro cestující. Podobně utrpěl i kufr, který je poměrně mělký. Druhá tlaková láhev je spíše pod zadními sedačkami, ale pod kufrem je pro změnu elektromotor, který v nové Mirai pohání zadní kola. Za zadními sedačkami je pak baterie, která v případě potřeby doplňuje nevelký výkon palivového článku a při brzdění umožňuje rekuperaci energie. Objem 272 litrů je v porovnání se 410 litrů u EQS také málo. Pokud tedy jde o využití prostoru, zde jednoznačně vede elektromobil.

Infotainment: není to poslední výkřik módy, ale je přehledný

Infotainment zaujme úvodní animací s logem Mirai, které se přesouvá ze středového displeje na displej před řidičem. Jinak působí design infotainmentu trochu zastarale, nicméně je přehledný a je v něm vše, co běžný řidič potřebuje. Má i bezdrátové zrcadlení displeje telefonu Miracast a dobře funguje také navigace. Trochu jsme bojovali jen s vyhledáváním vodíkových plnicích stanic, ale možná je to tím, že v Česku zatím žádné nejsou. Dobře funguje i příplatkový head-up displej, na kterém jsou navigační pokyny, rychlost nebo informace o tom, v jakém režimu z pohledu úspornosti se pohybuji.

Výkon: ve srovnání s elektromobily nízký, ovšem většině řidičů stačí

A jak jsou na tom ostatní parametry? Výkon nebudeme přímo srovnávat, každé z těchto aut má trochu jiné zaměření, ale obecně je větší výkon zpravidla u bateriových elektromobilů, jelikož auta na vodík jsou omezena výkonem palivového článku. 134 kW ale není špatná hodnota a drtivé většině řidičů to bude bohatě stačit, byť je potřeba počítat s tím, že při vyšších rychlostech na dálnici už auto trochu ztrácí dech.

Jízdní vlastnosti: hlavní je komfort

Ani v zatáčkách nečekejte žádné sportovní výkony, auto je spíše komfortním korábem. Přesto ale nabídne solidní jistotu i v zatáčkách a díky pohonu zadních kol, který se k vozu této velikosti hodí lépe, je jízda příjemná. Na druhou stranu musím dodat, že i když je podvozek relativně komfortní, tak s vozy prémiových značek se úplně srovnávat nedá a občas pustí do interiéru i větší ráz.

Na celou obrazovku

Dojezd: v zimě na udávaných 650 km zapomeňte

Dostáváme se k tomu, co většinu Čechů zajímá nejvíce: dojezd! Ten papírový má Toyota Mirai 650 km. Jak je to ale v reálu a zimních podmínkách? Mirai jsem dostal téměř plně natankovanou a ukazovala dojezd pouhých 335 kilometrů. Původně jsem předpokládal, že někdo před námi jezdil hodně ostře, ale ani při klidné jízdě na horní hranici rychlostních limitů se odhad výrazně neměnil. Ve městě se spotřeba pohybovala okolo 0,9 kg/100 km a po 71 kilometrech po Praze byl dojezd 252 kilometrů. Pak přichází dálnice a spotřeba stoupá na 1,15 kg/100 km a po ujetí cca 180 kilometrů od startu je zbývající dojezd 154 kilometrů. Následně jízdou po městě opět spotřeba mírně stoupá a po ujetí 195 kilometrů v kombinaci město – dálnice zbývá 143 kilometrů dojezdu.

Součet dává 338 kilometrů, což znamená, že Toyota Mirai ukazuje na palubním počítači opravdu reálný dojezd. Je to však teď v zimě mnohem nižší číslo, než udává norma WLTP. I kdyby byla nádrž úplně plná, pravděpodobně by to nebylo přes 400 km, což jsou opět hodnoty, kterých jsou schopné dosáhnout i lepší elektromobily. Podle spotřeby 1,14 kg na 100 kilometrů a kapacity nádrží 5,6 kg ale vychází dojezd na téměř 500 kilometrů. Kam se tedy poděl ten rozdíl? Napadá mě jediné vysvětlení – část energie padla na topení, ale její spotřebu auto nepočítá do spotřeby na palubním počítači.

Výhodou vodíku tedy zůstává, že na delších trasách můžete rychle natankovat a pokračovat dál. Tedy za předpokladu, že jsou na cestě plnicí stanice. Ale letos bychom se jich konečně už měli dočkat i v Česku.

Závěr: hračka pro technologické nadšence

Zbývá se podívat na cenu. Ta začíná na částce 1,7 milionu korun, když je vůz v základní výbavě Comfort. A nutno dodat, že ani ta není vůbec špatná, byť se musíte spokojit například s textilním čalouněním sedaček, jednoduššími předními Bi-LED světlomety nebo „pouze“ dvouzónovou automatickou klimatizací. Zmíněný elektrický konkurent zatím českou cenu nemá, ale lze předpokládat, že bude na podobné částce a spíše mírně nad ní. Nižší pořizovací cena by mohla být výhodou vodíkové Toyoty, ovšem provozní náklady pravděpodobně budou vycházet obráceně. Českou cenu vodíku sice také zatím neznáme, ale v Německu stojí kilogram v přepočtu okolo 250 korun.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

Toyota Mirai (2020)

Rozměry	4 975 × 1 885 × 1 470 mm, 1 920 kg
Výkon	134 kW
Baterie	?
Dojezd	650 km (WLTP)

Toyota Mirai je tedy technologicky zajímavé auto, ale podle mě jde spíše o ukázku technologie pro nadšence, než něco, co má potenciál na masové rozšíření. Ostatně i Toyota už má velké plány na výrobu bateriových elektromobilů a na ty se těšíme více. Nové elektrické SUV bZ4X už je v předprodeji a brzo snad dorazí i fyzicky. A cena 1,2 milionu korun nevypadá vůbec špatně.

Foto: Martin Pultzner, fDrive.cz