Technologie v autech: Systém udržování v jízdním pruhu

Technologie v autech: Systém udržování v jízdním pruhu
  • V roce 1992 s tímto systémem přišlo jako první Mitsubishi
  • Celý systém funguje na dvou základních principech

LKAS (Lane Keep Assist System), LDP (Lane Departure Prevention), LFS (Lane Feedback System), LGS (Lane Guard System) a tak bych mohl pokračovat do aleluja. Téměř každá značka si vymyslela svůj název pro stejnou technologii, a sice udržování v jízdním pruhu. Jako první s nápadem udržet vůz v jízdním pruhu za pomocí senzoru přišlo Mitsubishi již v roce 1992. Systém pracoval na principu kamery, která snímala bílé pruhy na silnici. Mitsubishi systém instalovalo do svého modelu Debonair, který se prodával pouze v Japonsku.

Až o devět let později Nissan technologii znovu probudil k životu ve svém modelu Cima, opět z toho však benefitovali jen Japonci. V roce 2002 se pak do hry vložila Toyota, jejíž řešení mělo jednu velkou výhodu – zatímco dosavadní systémy pouze signalizovaly nebezpečnou situaci, Toyota naučila auto provést volantem mírné korekce. Pak se již s podobnými technologiemi jakoby roztrhl pytel a automobilky na nás začaly chrlit podle nich to nejlepší řešení. Citroën vás například v modelech C4, C5 a C6 při opuštění jízdního pruhu varoval vibracemi v sedačkách.

Asistent jízdy v pruhuAsistent jízdy v pruhuAsistent jízdy v pruhuAsistent jízdy v pruhu

Konzervativní automobilky jako například Audi odmítaly ze začátku jakékoli zatáčení vozidla bez povelu řidiče. V roce 2007 vám Audi Q7 dávalo najevo svůj nesouhlas jen vibracemi do volantu. Prsty vás pak postupně začaly brnět ve vozech z celého koncernu VW a později i v mercedesech.

Systémy se zdokonalují dodnes a až se systém udržování v jízdním pruhu naplno spojí s navigací, adaptivním tempomatem a dalšími vychytávkami, máme autonomní automobil. Dobrým příkladem je například Hyundai Genesis. Jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil, to umí cestovat bez zásahu řidiče velmi obstojně.

Dnes můžeme systém rozdělit na dva druhy. První lze označit jako Lane Departure Warning a druhý jako Lane Keep Assist, tedy systém pro upozornění při opuštění jízdního pruhu a systém pro udržování vozu v jízdním pruhu. Rozdíl je markantní: zatímco první, jednodušší systém vás pouze upozorní na displeji palubního počítače, vibrací sedačky nebo volantu, druhý systém umí vůz v příslušném pruhu udržet. Systém pro udržení v jízdním pruhu může být více i méně sofistikovaný.

Rozlišit můžeme například to, jestli nás systém udržuje dlouhodobě uprostřed pruhu nebo jestli zatočí pouze v případě, že z pruhu již vyjíždíte – pak se v podstatě jen „odrážíte“ z jedné hranice jízdního pruhu na druhou.

Automobilky zpravidla tyto systémy samy nevyvíjejí, ale nechávají si je do svých modelů instalovat třetími stranami. Mezi největší hráče na tomto poli patří Bosch (jeho systémy najdeme například ve VW), Continental (Ford), TRW (Nissan), Valeo (Jaguar) a Delphi (Volvo).

Z hlediska vyhodnocování situace systém funguje opět na dvou principech. První a častější využívá kameru umístěnou ve směru jízdy ve zpětném zrcátku. Například firma Bosch aktuálně využívá barevnou kameru s rozlišením 1 280 × 960 pixelů, kterou lze také využít například pro systém detekce chodců. Kamera nepřetržitě snímá pruhy na silnici a informace hbitě posílá do řídící jednotky. Počítač data zpracuje spolu s údaji o rychlosti a natočení volantu.

Systém pomocí pruhů na silnici vypočítává odklonění od středu vozovky a za pomoci sofistikovaných algoritmů určuje předpokládanou budoucí polohu vozidla. Když data naznačují, že vůz bez úmyslu řidiče opouští jízdní pruh, systém varuje řidiče nebo provede korekce volantem. Ne všechny kamery jsou však stejně schopné – zatímco kamera z dílny firmy Continental umí „číst“ prostor před sebou až do vzdálenosti 40 metrů, britská firma Delphi dohlédne pouze na vzdálenost 25 metrů.

Druhý systém pracuje za pomocí infračervených senzorů. Jde o sérii infračervených optických snímačů umístěných na předním nárazníku, které na silnici identifikují bílé pruhy. Každý ze senzorů se skládá z LED diody a snímače. Snímač rozpozná různý odraz světla diody od silnice podle toho, jestli se pod diodou nachází bílý pruh. Když vozidlo přejede přes bílý pruh, senzor opět zalarmuje řídící jednotku a ta zkontroluje, zda byl použit blinkr a jestli se tedy jedná o úmysl nebo ne.

Lane Assist systémy často pracují se systémem hlídání mrtvého úhlu. V kombinaci s dalšími prvky se tak krok za krokem dostáváme k autonomnímu automobilu.

Zdroje: en.wikipedia.org, ibesip.cz, ibesip.cz, products.bosch-mobility-solutions.com, spectrum.ieee.org, spectrum.ieee.org, valeo.com

Související články
    Související články
    Diskuze ke článku
    V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
    Přidat názor

    Nechcete být anonymní? Přihlašte se

    Nejživější diskuze