Kia vyhrála v historicky prvním ročníku naší soutěže Elektromobil roku v kategorii elektrická SUV krásné druhé místo s modelem Kia EV6. Využili jsme této příležitosti, abychom vyzpovídali Arnošta Barnu, generálního ředitele Kia Czech, oficiálního dovozce značky Kia do České republiky. S ním jsme zhodnotili loňský rok, elektromobilitu obecně i jeho osobní zkušenosti s elektrickými automobily.
Rozhovory o elektromobilitě #7 – Ředitel Kia Czech: tři čtvrtiny Čechů nikdy neseděly v elektromobilu
Podcast v audio formě
- přehrát tuto epizodu (mp3)
- odebírat podcast (RSS)
- odebírat podcast na Spotify
- odebírat na Apple Podcasts
Děkuji, že jste přijal pozvání k rozhovoru a gratuluji k druhému místu pro EV6. Dovolte, abych se zeptal, jak jste si poradili v mimořádně náročném loňském roce, který poznamenal souběh hned několika krizí, jmenovitě covidu, čipové krize a také války na Ukrajině, jež skokově zdražila energie. Jak tedy Kia v Česku obstála?
Předem děkuji za ocenění, kterého si velice vážíme. Kia EV6 uvedená na trh v roce 2021 sklízí jedno ocenění za druhým a přináší značné prodejní úspěchy. Celkový trh se loni vyvíjel negativně, klesl téměř o osm procent. Samozřejmě řada výrobců zápasí s vlivy, které jste jmenoval, my jsme patřili mezi ty, kteří měli nejmenší problémy díky vertikální integraci v naší skupině. Auta si totiž vyrábíme úplně od počátku sami, včetně produkce surového železa, jeho následného zušlechtění do ocelových výrobků či válcování. Produkujeme si vlastní náhradní díly. Dokonce i přeprava po celém světě je otázkou našich vlastních lodí, kamionů a vlaků. Díky tomu a rostoucí popularitě našich dovozů se nám v Česku podařilo růst a na pozadí klesajícího trhu si připsat čtyři procenta. Již druhý rok v řadě nám patří páté místo na českém trhu s více než pětiprocentním podílem. Velice úspěšní jsme ovšem byli i v Evropě, kde jsme zaznamenali řadu tržních rekordů. Největší zásluha na těchto úspěších patří především rodině Ceed následované dalším modelem vyráběným v Žilině – Sportage. Tyto dva modely tvoří více než 70 % našich objemů. Samozřejmě se ale čím dál lépe daří elektrifikovaným modelům, čehož nejlepším příkladem jsou právě úspěchy EV6.
Kolik elektromobilů a plug-in hybridů jste v loňském roce v Česku prodali?
Z celkových 10 208 aut, která jsme umístili na českém trhu, je necelých 700 elektrifikovaných (BEV, PHEV i HEV). Z nich je zatím nejvíce, konkrétně 422, klasických hybridů HEV, velmi dobře si ale vedly i čistě bateriové vozy, kterých jsme prodali 208. Na plug-in hybridy tedy připadá 68 aut. Trend se však mění a BEV začínají získávat popularitu rychleji než hybridy. A nejde o žádné marginální posuny; čistě bateriových elektromobilů jsme v roce 2022 meziročně prodali třikrát více. Plug-in sice hybridy narostly čtyřikrát, zatímco klasické hybridy jen dvaapůlkrát. Všechny tři typy tedy rostou značnou rychlostí.
Bavme se o konkrétních bateriových modelech, Kia Niro EV a EV6, a zkusme je porovnat, i když Niro je poměrně nové a jistě dosud nenabralo plný tržní dech. Který z těch modelů si vede lépe?
Možná překvapivě se lépe vedlo dražšímu EV6, kterých jsme prodali 130, přičemž je třeba dodat, že skutečná poptávka byla mnohem vyšší a řadu loňských kupců uspokojíme až letos. Sice i 130 kusů stačilo na páté místo mezi elektromobily, ovšem kdyby byl dostatek aut, číslo mohlo být mnohem lepší. Niro EV si našlo téměř 80 majitelů, prodej ale začal až v polovině roku, model má tedy zřejmě také dvojnásobný potenciál.
Jaké jsou aktuální čekací doby na EV6?
Na tento model se z naší nabídky čeká aktuálně nejdéle, bavíme se o rozsahu 6 až 12 měsíců podle provedení a výbavy. V závěru loňského roku navíc přibyla vysoce výkonná verze GT, o níž je velký zájem a čeká se na ni déle. Dovolím si však komentář, že na to, o jak exponovaný a oceňovaný (mj. Evropské auto roku 2022) model jde, tak čekací doba není tak hrozná.
Už jsme se bavili o tom, že se vám podařilo ve stále trvajícím souběhu několika krizí obstát důstojně, avšak čekají vás nové výzvy v podobě přísné emisní normy Euro 7 či změny celkového nastavení Green Dealu. A vy zatím elektrifikovaných vozů na českém trhu prodáváte necelých 10 %. Jakou strategii v tomto ohledu chystáte a jak míníte podpořit zájem o elektrifikovaná auta? Sázíte v blízkém horizontu spíše na PHEV, klasické hybridy, nebo čistě bateriové modely?
My jsme v rámci globální strategie skupiny už před 20 lety začali vyvíjet různé druhy pohonů a investovali obrovské prostředky do všech druhů elektrifikovaného pohonu i vodíkového palivového článku. Všechna tato řešení jsme také postupně uvedli na trh. V případě bateriového elektromobilu se to povedlo už v roce 2014, takže s elektromobilitou máme už značné zkušenosti a patříme k průkopníkům. Hybridní pohony budou mezičlánkem, od roku 2035 už v Evropě zřejmě nebude možné prodávat konvenční spalovací motory. Ty ostatně čeká v roce 2025 další velký otřes v podobě Euro 7. Kia vyhlásila v roce 2020 takzvaný Plán S, v jehož rámci se chce stát z pouhého výrobce aut komplexním poskytovatelem mobility. V jeho rámci nabídneme zákazníkům i doplňkové služby a produkty, které jim usnadní a zpříjemní přechod k elektromobilitě.
Již zmíněná norma Euro 7 zřejmě bude znamenat konec některých modelů...
Již dříve jsme deklarovali, že v rámci zmíněné strategie budou postupně vyřazovány spalovací modely tak, abychom v roce 2027 měli komplexní nabídku 14 modelů s bateriovým pohonem. Aktuálně už nabízíme tři modely a letos uvedeme čtvrtý, konkrétně velké SUV EV9. Pak by měly následovat zhruba dva nové modely ročně, přičemž výsledkem bude široké portfolio od malých aut po velká SUV včetně sportovního sedanu. Za zhruba 340 miliard korun, které jdou do vývoje a výroby nových elektrických vozů a palivových článků, vznikne opravdu široká nabídka pro zákazníky. Tím to ale nekončí; míříme i do dalších módů dopravy. Kupříkladu spolupracujeme s Rolls-Roycem na vývoji místní i regionální letecké mobility. I sem zamíří naše akumulátory a palivové články.
Jakou roli ve vašich konkrétních plánech do roku 2027 tedy hraje vodík?
Věříme, že budoucnost patří i jiným pohonům než čistě bateriovým a že s nimi mohou koexistovat. Mluvíme samozřejmě především o palivovém článku, jenže jeho rozšíření zatím brání absence dostatečné sítě plniček. Před jeho tržním uplatněním si ale musíme ověřit míru zákaznického zájmu a dostatek zeleného vodíku. Přesto předpokládáme, že po roce 2030 se začne vodík v autech prosazovat, ačkoliv tou dobou budou vládnout bateriové elektromobily a zůstane to tak zřejmě i v roce 2040. Myslíme si ale, že palivový článek se před masovým rozšířením do osobních aut uplatní ve vlacích a kamionech. Vodík každopádně za nás smysl dává a už máme k dispozici dostatečně praktické, kompaktní a výrobně levné řešení. Náš článek je modulární s výkonem 100 kW a v případě potřeby většího výkonu bude možné jej sestavovat, a to platí i pro těžkou dopravu.
Takže považujete bateriový elektromobil za mezičlánek k vodíkovému pohonu?
Za mezičlánek považuji spíše hybrid. Bateriový pohon pokládám za řešení trvalé, ovšem předpokládám změnu technologie baterií směrem k rychlejšímu dobíjení a delšímu dojezdu. V budoucnu ovšem ztratí výhradní postavení na poli lokálně bezemisních pohonů ve prospěch vodíku, avšak udrží si vůči němu dominanci.
Hodí se podle vás palivové články i pro menší vozidla, dejme tomu nižší střední třídy? A dostanou se i do těch nejmenších?
To nevylučuji, ovšem nevyhneme se fázi prvotního nasazení do dražších a větších vozidel, tedy kamionů, pak dejme tomu velkých SUV a teprve potom dojde na menší modely. Ovšem již před sedmi lety jsem v areálu naší korejské továrny testoval malé auto s palivovým článkem. A nutno dodat, že šlo o vysoce zábavné svezení díky famózní dynamice.
Co je palivo budoucnosti pro dálkové kamiony? Vodík nebo e-Paliva? – Future Cast #84
A nebylo to v té době na úkor vnitřního prostoru auta?
Určitě ano, vodíkový zásobník zabíral půl kufru. Šlo pochopitelně o prototyp, který nebyl určený pro sériovou výrobu, nicméně přesto šlo v malém autě o omezení jeho využitelnosti. Přičemž nejde jen o prostor samotný, ale také o bezpečnost.
V prodejích elektromobilů jsme na evropském chvostu, to se týká i dalších ukazatelů s výjimkou poměru počtu elektrických aut a nabíjecích stanic. Po českých silnicích v současné době jezdí jen kolem 14 000 elektromobilů. Čím to podle vás je? Co by pomohlo jejich rychlejšímu přibývání?
Evropu bych v rámci rozvoje elektromobility rozdělil na čtyři regiony. Severské země jsou samozřejmě nejdál, tam už dnes bateriovým elektromobilům patří 20 % trhu. Mezi nimi samozřejmě ční Norsko s více než 70% podílem, ale to je zatím výjimka. V západní Evropě přesahuje tržní podíl 10 %, v jižní Evropě osciluje kolem 5 % a nakonec střední a východní Evropa, kde se prodává v průměru kolem 2 % elektromobilů. Polsko a Slovensko jsou na tom podobně jako my, ačkoliv tam v minulosti proběhla podpora nákupu elektrických aut. Rakousko má výhodu v cca trojnásobné kupní síle, čili je v jiné startovní pozici než my. Kupní síla je totiž zásadní parametr. Situace se ovšem pomalu mění a český trh míří stejným směrem jako ty západní. Jsme ale chudší a oproti západní Evropě tu nemáme státní podporu, která je pro rozvoj elektromobility zásadní. Česká vláda sice vloni podporu zavedla, ovšem pouze pro státní a příspěvkové organizace plus municipality. Firem a běžných spotřebitelů se tedy netýká. To by se mělo změnit; podpora by neměla mířit jen do rozvoje nabíjecí infrastruktury, ale i do nákupu elektromobilů. Za současné situace pochopitelně nelze podpořit všechny, ovšem kdyby se volilo mezi firemními a soukromými zákazníky, dal bych přednost těm prvním. Do firem totiž míří 75 % prodaných aut, přičemž s rostoucí prodejní cenou se podíl zvyšuje. Tyto elektromobily nakoupené s podporou se dejme tomu po roce až třech letech dostanou k privátním motoristům.
Pro právnické osoby jsme tu už podporu měli, byly podle vás jejich parametry v podobě přímé dotace ve výši cca 200 000 korun nastavené správně? Pokračoval byste v této strategii, nebo byste zvolil jinou?
V této podobě by byla případná budoucí podpora vyhovující. Výše zmíněné subjekty, tedy příspěvkové organizace, dnes mohou využít pobídku zhruba 300 000 Kč, což je velice zajímavá částka, takže zhruba v tomto rozsahu by šlo o ideální výši pro běžné spotřebitele či firmy. Pochopitelně existují i jiné formy podpory, například daňové úlevy. Ty už tu částečně jsou; pokud si například zaměstnanec v rámci car policy zvolí elektromobil, jeho zdanění je poloviční.
A vidíte ještě něco, co by pro podporu mohla udělat Kia? Vysvětlovat? Motivovat dealery? Existuje ještě nějaký prostor pro větší úsilí?
My se především naše elektromobily snažíme představovat veřejnosti včetně výhod, které přináší jejich používání. Zájem českých motoristů o jejich koupi je stále nízký, což potvrdila i nedávná nezávislá studie společnosti Ernst & Young. Zjistila ovšem, že 72 % respondentů nikdy elektromobil neřídilo. O rok dříve to bylo dokonce 82 %. Osvěta je tedy zcela nedostatečná a nepřiměla dost lidí si elektromobil aspoň vyzkoušet. Kromě státních pobídek tedy chybí osobní zkušenost. Je to škoda, protože elektromobil je nejen ekologický, ale také se velmi příjemně řídí a je komfortní.
Některé automobilky aktuálně výrazně zlevnily, i o více než 20 % a vedlo to až k šestinásobnému navýšení poptávky. Není tedy zlevnění cesta, pokud je pro něj prostor?
Naše strategie je dlouhodobě stanovovat ceny našich elektromobilů tak, aby odpovídaly jejich parametrům a zároveň nebyly příliš vysoké. Kvůli zůstatkovým hodnotám je mnohem lepší přístup držet dlouhodobě atraktivní, stabilní ceny, které rovněž stabilizují ceny ojetin.
Vy sám už jste přesedl do elektromobilu, nebo stále řídíte spalovací auto?
Já jsem studoval spalovací motory na strojní fakultě ČVUT. Mám je tedy rád a několik let jsem nadšeně jezdil s naším sportovním Stingerem. Před dvěma lety jsem přesedl do elektrického Nira a zjistil, že vůz je zábavný, pohodlný a nabízí podobnou dynamiku jako Stinger se šestiválcem 3.3 biturbo. Jezdil jsem půl roku a byl rovněž velmi spokojený. Poté jsem přesedl na další půlrok do plug-in hybridního Sorenta, které je úplně jiné, ale také výborné.
No a poslední rok jezdím s EV6, což je komfortní auto s vynikajícími vlastnostmi, pohodlné na dlouhé cestování, s dojezdem přes 500 km, úžasnou dynamikou; zrychluje z nuly na sto za pět sekund. Během několika měsíců bych se měl dočkat dokonce verze GT se zrychlením za 3,5 s. Ve voze je také velice rychlá dobíjecí architektura umožňující dobití z 10 na 80 % během 15 minut. Jsem s elektromobilem velice spokojen, a to s ním dojíždím jak denně do práce, tak i na delší cesty.
Můžete být konkrétnější?
Denně jezdím do práce a zpět 70 kilometrů, týdně tedy 350 km. Vůz dojede při ekonomické jízdě přes 500 km. Za jakýchkoliv povětrnostních podmínek, ovšem těch 350 km týdně najedu na jedno nabití. Dobíjím tedy jen v pátek ve firemní garáži, o víkendu ujedu 200 až 300 km a pak dobíjím v pondělí, když přijedu do práce. Pro můj režim je tedy elektromobil zcela komfortní. Když jsem vyrážel na dlouhou cestu, například do Solnohradu, tak jsem vyjížděl s nabitým vozem, u Lince jsem na Ionity dobil za 13 minut. Po několika dnech, kdy jsem tam nenabíjel, jsem vyrazil zpátky do Prahy, u Lince jsem se znovu zastavil, dal si kávu, zašel na toaletu a za čtvrt hodiny vyrážel s nabitým vozem, s nímž jsem dojel až do Prahy. Pro tento způsob používání je elektromobil s dojezdem 500 km naprosto dostatečný. Když ale někdo jezdí, dejme tomu, každý měsíc 1 000 km do Chorvatska a 1 000 km zpět, chápu, že se mu nemusí chtít každou cestu 3× dobíjet a tomu bych doporučil ještě si chvíli ponechat spalovací vůz. Pokud však do onoho Chorvatska jezdí jednou ročně a na jiné dovolené cestuje letecky, není dnes už důvod se elektromobilu bránit.
Máte možnost nabíjet i doma, nebo využíváte čistě firemní nabíječku?
Žiju v rodinném domě, na který jsem nechal před dvěma lety namontovat fotovoltaiku a bateriové úložiště. Wallbox doma zatím nemám, ale kdybych se rozhodl jej mít, Kia nabízí ve spolupráci se společností E.ON wallboxy pro domácí i firemní nabíjení plus pomoc s přípravou, vyřízením dotací a instalaci. Případně prodáváme tzv. mobilní wallbox s výměnnou zástrčkou pro třífázové i jednofázové zásuvky, který nabíjí rychlostí až 22 kW.
Co se týče dojezdů, myslíte si, že je ještě nutné je výrazně zvyšovat za cenu těžších baterií a vyšších cen?
Kia EV6 ujede v normovaném režimu 528 km a já si prakticky ověřil, že to bohatě stačí pro každodenní život i delší cesty. Velké SUV EV9, které přijde koncem letošního roku, má větší baterii. Jenže je rozměrnější, těžší a hranatější, čili nabídne srovnatelný dojezd kolem 500 km. Veškeré průzkumy v elektromobilně vyspělejších zemích západní Evropy říkají, že očekávání zákazníků se pohybují kolem 300 až 400 kilometrů, zatímco Češi očekávají kolem 600 až 650 km. Jsou totiž zvyklí na diesely s velkými nádržemi a dojezdy od 600 km výše. Západní praxe ovšem ukazuje, že to není potřeba. A při současné nabíjecí síti už oněch průměrně 350 km bohatě stačí.
Souvisí to podle vás s nedostatečnou edukací a strachem z nabíjení?
Určitě ano, už jsme mluvili o tom, že 72 % českých motoristů nikdy neřídilo elektromobil, a tak vzniká strach z neznámého a také z dojezdu. Ten musí vyřešit zkušenost a zvyk. I já si zpočátku dával větší pozor a raději nabíjel i v okamžiku, kdy zbýval dojezd kolem 100 km. Dnes už si klidně ponechám rezervu jen 50 nebo 30 kilometrů. Hodně pomáhá i to, že v našich vozech je velice spolehlivá indikace zbývajícího dojezdu.
Jak podle vás bojovat s dezinformacemi, které zaplavily veřejný prostor ohledně elektromobility?
Chce to především čas, než se mýty a dezinformace rozptýlí. A také osobní zkušenost, lidé si ji mezi sebou předají, obavy se utlumí a následně zmizí.
Dorazí očekávaná Kia EV9 ještě letos i do Česka?
Podle předběžných informací by měly první vozy dorazit ještě na podzim, v říjnu, listopadu či prosinci. Osobně doufám, že to bude říjen.
Tak se budeme těšit a letos tedy budete mít v anketě Elektromobil roku dalšího favorita. Děkujeme za rozhovor.
Je pak na mně vysvětlit, že riziko tu je vždycky, ale že je velice malé než jak to vypadá nebo jim někdo rekl. A taky že existuje vždy nějaké řešení (pojistka, záchranný systém). Ta obava ale zůstává a já bych se na některých místech světa v moři nekoupal, i když jsem tam v životě nebyl :)