O tom, že Elon Musk se chystá ještě letos otevřít síť Superchargerů i uživatelům elektromobilů jiných značek, už od nás víte. A také jsme vás informovali také o technikáliích chystané události. Zájemci si prostě stáhnou aplikaci, registrují se, přijedou k Superchargeru, identifikují ho a zadají požadované množství dobité elektřiny. Elon Musk to komentoval slovy: „Naším cílem je podpořit nástup udržitelné energie. Nechceme kolem sebe stavět vysokou zeď a z ní kamenovat konkurenty. Tak, jako to dělají některé společnosti.“ K tomu přidal svůj oblíbený žertík. Jakoby kýchnul a přitom zaznělo celkem zřetelně „Apple“.
S odstupem hodnoceno, zdá se to podle insideevs.com jako velmi chytrý nápad. Která automobilka by odmítla příležitost přimět zákazníky konkurence ke stažení vlastní aplikace? A získat tak mocný nástroj přesně cílené marketingové komunikace? Tesla nejdřív zájemce vyzve k registraci a pak je může s plnou parádou uvést do ekosystému Tesla a předvést jim jeho fungování. A jen tak mimochodem získat jejich kontaktní údaje. Půvab toho všeho je, že tento krok nevyžaduje žádnou technickou ani finanční účast konkurenčních výrobců (ačkoliv ještě donedávna Musk tvrdil, že od nich bude vyžadovat podíl na nákladech). Všechny Superchargery, vybavené konektory CCS (tedy především evropské), lze s trochou nadsázky odblokovat přepsáním několika řádků v softwaru. A v USA, kde Tesla používá proprietární konektor, nabídne svým zákazníkům adaptéry. Konkurentům se to nemusí moc líbit, ale zabránit svým zákazníkům stahování teslovské aplikace nemohou.
Co to přinese majitelům Tesel?
Není asi žádným překvapením, že nejsou nadšení. Už nyní se u některých Superchargerů na exponovaných místech tvoří dlouhé fronty a je jasné, že skokový příval nových zákazníků situaci nezlepší. Zejména, když Tesla míní situaci řešit dynamickými cenami dobíjení podle vytíženosti příslušných stojanů, s nimiž si připlatí (zřejmě výrazně) i samotní teslisté. A ne všichni majitelé Tesel, zejména vrcholných verzí, mají radost, že do jejich uzavřeného klubu vstoupí majitelé starých Renaultů, Nissanů či Citroënů. Jenže tohle je pokrok a k otevření Superchargerů muselo tak jako tak dříve či později dojít. Jediným opravdu fungujícím řešením bude navyšování výkonu a počtu dobíjecích stanic a propojení teslovského mikrokosmu s okolním vesmírem může tomuto procesu významně pomoci.
Proč to Tesla vůbec dělá a proč zrovna teď?
Na to existují dvě možné odpovědi. Ta první se přímo nabízí. Elon Musk si jako velmi zdatný obchodník nemohl nevšimnout miliardových dotací, poskytovaných vládami z různých koutů světa (především toho evropského) na posílení nabíjecí infrastruktury. Zástupci automobilky vyjednávali s vedením Vestlandského kraje v Norsku o pobídkách na výstavbu nabíjecích stanic, ovšem pochopitelně otevřených pro všechny. Úředníci prý kývli poté, co Tesla přislíbila otevření svých Superchargerů. Magazín insideevs.com také s odvoláním na švédský elbilen.se uvádí, že podobný scénář se může odehrát i ve Švédsku, které vyčlenilo po přepočtu 110 milionů korun českých na podporu výstavby veřejných dobíječek. A Tesla mezi zájemci nechybí. V USA zase vzniká dvoustranný infrastrukturní fond se 7,5 miliardami dolarů (161 miliard korun). Také z nich by si Tesla ráda ukousla.
Ta druhá odpověď je idealističtější. Tesla chce podporovat rozšíření elektromobilů. A také zvyšovat efektivitu, protože udržování vlastní proprietární sítě v situaci, kdy vaše stojany míjí tisíce potenciálních klientů, příliš efektivní není. Ekonomové by podobné chování nazvali příkopem. Tento pojem, zpopularizovaný Warrenem Buffettem, značí konkurenční výhodu, umožňující chránit si svůj byznys. Jenže jako každý příkop, i tento může zároveň způsobit jisté odtržení od ekonomické reality a především může být jednoho dne překonán dostatečně silným a namotivovaným soupeřem. A takových zájemců je na trhu celá řada. Konkurenční, otevřené sítě nabíjecích stanic rostou a sílí jako houby po dešti. Takže zjevně nastal čas spustit v Tesle padací most.
Kolik na tom Tesla vydělá?
Je třeba zdůraznit, že Tesla to nedělá z dobroty srdce. Obrazně řečeno, může nechat jiné napít se z vlastní studánky, ale také za to předloží účet. V minulosti prohlašovala, že na Superchargerech nemíní vydělávat a řidičům vlastních výrobků poskytuje elektřinu takřka za náklady. Jenže to nemusí platit pro zákazníky konkurence. Někteří v tom vidí budoucí zlatý důl; například investiční společnost Goldman Sachs odhaduje potenciál až 25 miliard dolarů (535 miliard korun) ročně, utržených za nabíjení jiných vozů než Tesel. Jenže obecné zákonitosti by nasvědčovaly spíše jinému modelu. Jakmile skončí pionýrská fáze rozšiřování elektromobilů, stane se dobíjecí elektřina komoditou s velmi malou marží. Podobně jako u fosilních paliv, na nichž vydělává především stát prostřednictvím spotřebních daní a řetězce si zvyšují zisky prodejem předražených čipsů či limonád. Navíc Superchargerům rychle roste konkurence, která s oblibou své stojany buduje v jejich blízkosti. A není těžké uhodnout, kam řidič půjde dobíjet, kdyby si Tesla účtovala výrazně více. Stejně tak není těžké se dobrat odpovědi, pro co se rozhodne zákazník, jezdící na dlouhé cesty, váhající mezi elektrickým a fosilním automobilem – tedy přinejmenším, dokud bude mít na výběr – pokud bude nabíjení stejně drahé jako tankování. Prodělávat tedy Tesla zřejmě nebude chtít, ale opačný extrém nejspíš také nehrozí.
A nakonec pár technických detailů
Kdo sleduje diskuze, jistě už četl spousty „zaručených“ zpráv o tom, že Tesla nahradí vlastní konektor standardem CCS, a to i dodatečně u starších vozů. Případně, že budou ostatní výrobci požádáni o přidání teslovského konektoru a softwaru, s čímž zřejmě nebudou souhlasit. Jenže skutečnost je prozaičtější. Stejně jako skončila smírem válka standardů CHAdeMO a CCS a výrobci nabíjecích stojanů prostě začali montovat oba konektory, podobně se v USA vypořádali i s teslovským standardem. Například síť EVgo nabízí už tři DC konektory, včetně řešení Tesly. V Evropě se podobnému problému podařilo předejít tím, že zde prodávané Modely 3 a Modely Y už používají konektor CCS Combo 2 a Tesla dovybavila zdejší Superchargery druhým kabelem. A majitelům Modelů S a X nabídla adaptér. Zádrhel nastal v tom, že Tesla nepoužívá softwarový protokol OCPP (Open Charge Point Protocol), zajišťující interoperabilitu mezi stanicemi různých výrobců. I to je však podle Muska, řešitelné. „Jde jen o to, aby jiná auta zvládla výkon našich Superchargerů,“ dodal k tomu. I ostatní výrobci začínají zavádět standard Plug & Charge, umožňující prostě zapojit zásuvku a odejít, autorizace už proběhne automaticky. Tedy něco, co Tesly už dávno umějí.
Právě nyní se hraje vysoká hra o budoucí trh. A Tesla zřejmě udělala správný krok ve správný čas, i když jsou časy nezávazného popovídání u stojanů s jinými teslisty už pryč. Jenže takový je prostě další stupeň elektrizace, úplně stejné to bylo před sto lety, když se začala masově rozšiřovat spalovací auta.
