Je provoz auta na elektřinu opravdu ekologičtější než toho se spalovacím motorem?

Na trhu je v dnešní době nepřeberné množství automobilů, které si můžete koupit. A k dispozici je i celá plejáda pohonů, které můžete zvolit. Vaše auto tak může jezdit na benzin nebo naftu, může mít hybridní pohon nebo jezdit čistě na elektřinu. A právě elektromobily jsou budoucností automobilové dopravy, což je fakt, který je nutno přijmout. Dokazují to i obrovské investice tradičních automobilek do elektromobility, úspěchy těch nových v čele s Teslou a hlavně nejnovější modely prémiových automobilek, které vsází z velké části právě jen na elektrický pohon. Vzpomeňme třeba na nově založenou řadu EQ automobilky Mercedes-Benz, velké plány BMW s řadou „i“ nebo třeba i investice do elektromobility ze strany Volkswagenu v reakci na aféru Dieselgate. Elektromobilita však poslední dobou vyvolává vášně. Mezi elektromobilisty a příznivci elektrického pohonu na jedné straně, a „petrolheads“, tedy zastánce tradičních (a ideálně velkoobjemových) motorů na straně druhé, panuje nevraživost.

Přečtěte si také

Test Tesla Model S 70D

Zastánci elektrického pohonu používají celou řadu argumentů, proč je tento pohon lepší než spalovací motor: výborná akcelerace, absence vibrací, výrazně nižší hluk, snadnější řízení díky rekuperaci, ale hlavně nižší náklady na provoz a ekologie. Obhájci tradičního pohonu pak kontrují argumenty proti. Jedním z nich je výrazně vyšší pořizovací cena elektromobilu, alespoň tedy v ČR, kde nejsou zavedeny dotace a jiná zvýhodnění. A tím druhým je, že elektromobily vlastně nejsou vůbec ekologické, zejména pak jejich výroba a fakt, že jejich výfukem jsou vlastně komíny mnoha uhelných elektráren na našem území.

A právě na poslední, velmi často používaný argument, jsme se rozhodli podívat podrobněji. Zjistili jsme, kolik vlastně emisí vypouští elektromobil přeneseně skrze komíny elektráren a zejména zodpovíme zásadní otázku: skutečně je elektromobil v tomto ohledu ekologičtější, nebo jde pouze o obrazné přesunutí výfuku jinam a vypouštění snad ještě vyšších emisí?

Do jisté míry se tedy na českém trhu nedá prohlásit, že jezdíte s elektromobilem zcela bezemisně.

Elektromobil sice má nulové lokální emise, ale jeho provoz je tak čistý, jak čistá je výroba elektřiny, kterou používáme na nabíjení jeho akumulátorů. Pokud bychom vyráběli elektřinu z čistě obnovitelných zdrojů, bylo by možné elektromobil považovat skutečně za téměř „čisté“ vozidlo. V Česku taková situace ale není, a pokud pomineme malé procento elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, „čistou“ elektřinu z jaderných elektráren, je na výrobu elektřiny potřeba hned několik uhelných elektráren. A ty samozřejmě nějaké emise produkují. A ne malé. Do jisté míry se tedy na českém trhu nedá prohlásit, že jezdíte s elektromobilem zcela bezemisně. Konkrétně v roce 2015 se v České republice vyrobilo zhruba 11,4 % z celkového množství vyrobené elektřiny díky obnovitelným zdrojům. Šlo o vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny, dále pak o biomasu a bioplyn.

V našem průzkumu jsme vycházeli zejména ze situace na území Česka, konkrétně z dat Skupiny ČEZ a kompletního energetického mixu za rok 2015. V tomto roce ČEZ ve všech elektrárnách vyprodukoval 26 028 tisíc tun CO₂. Elektřiny se vyrobilo 56 630 TWh. Jednoduchým výpočtem tak zjistíme, že na 1 kWh elektrické energie připadá 0,459615 kg emisí CO₂.

Přečtěte si také

Test Srovnávací test vozů Kia Soul s různým pohonem – Chrochtání nebo tahání kabelů?

Moderní běžná spalovací auta produkují podle údajů výrobců kolem 100 gramů CO₂ na každý ujetý kilometr, většina z nich však více. Například BMW 1 116i produkuje 126–116 g/km, Škoda Fabia 1.0 MPI pak 106 gramů na každý kilometr. Třílitrový naftový šestiválec v Audi Q7 vyrobí každý kilometr 144 g a Škoda Superb s motorem 1.8 TSI o výkonu 132 kW je na tom o 12 g lépe než kolega z Ingolstadtu. A vzhledem ke stáří vozového parku v Česku je celková průměrná hodnota mnohem vyšší.

Dalším výpočtem tak zjistíme, že například BMW 1 116i na každých 100 ujetých kilometrů vyprodukuje 12,6 kilogramů CO₂. Samozřejmě velmi závisí na jízdním stylu, rychlosti, profilu a mnoha dalších faktorech. Při našem srovnání však vycházíme z průměrné tabulkové hodnoty.

Průměrná spotřeba elektrické energie elektromobilů se pak pohybuje zhruba mezi 13 a 20 kWh na 100 kilometrů. Menší elektromobily jako Test Nissan Leaf – Tichý měšťan nebo BMW i3 se pohybují kolem 15 kWh, větší a těžší, jako například Tesla Model S, pak kolem hodnoty 20 kWh. Zde je zajímavé zároveň podotknout, že rozdíl ve spotřebě mezi menším městským elektromobilem a luxusním sedanem s výkonovými parametry supersportu je poměrně malý. Zhruba jedna čtvrtina. Pokud bychom si porovnali například BMW řady 1 model 116i (1,5 TwinPower Turbo, 80 kW, 116 g/km, 5,2 l/100km) srovnatelné velikostí i výkonem s Nissanem Leaf a Audi RS7 (4.0 TFSI 412 kW, 221 g/km, 9,5 l/100km), opět porovnatelné s Tesla Model S, je rozdíl v průměrné spotřebě výrazně větší. Zpět ale k našemu primárnímu tématu.

Výše jsme vypočítali, že v Česku na každou vyprodukovanou kilowatthodinu v elektrárnách ČEZ v celé síti vzniká průměrně zhruba 0,46 kilogramu CO₂. Pro ujetí 100 kilometrů potřebuje Nissan Leaf nebo BMW i3 průměrně 13 kWh elektrické energie. To převodem znamená necelých 6 kilogramů CO₂ vzniklých při jejím vyrobení. V případě Tesly Modelu S a průměrné 18kWh spotřeby je to pak 8 kilogramů.

• Průměrná spotřeba malého elektromobilu: 13 kWh / 100 km
• Průměrná spotřeba Tesly Model S: 18 kWh / 100 km

Co z toho vyplývá? Že provoz elektromobilu je výrazné šetrnější k životnímu prostředí než provoz spalovacích automobilů co se vypouštění emisí CO₂ týče. Dokonce lze říci, že i provoz luxusního supervýkonného sedanu, jakým je Tesla Model S, je ekologičtější než provoz malého a základního modelu Fabia.

Samozřejmě je nutno dodat, že situace v jiných státech je zcela odlišná. Například Norsko v roce 2015 vyrobilo 144 511 GWh elektřiny. Z toho 138 450 GWh, tedy celých 95,8 procent, bylo vyrobeno vodními elektrárnami. Dalších 1,7 procent (2 515 GWh) větrnými elektrárnami. Tedy téměř veškerá produkce elektřiny (97,5 procenta) je zajišťována obnovitelnými zdroji a převedené emise CO₂ u elektromobilů jsou úplně někde jinde. Místo kilogramů se bavíme o gramech CO₂ na 100 kilometrů. Proto má například Norsko takovou motivaci elektromobilitu podporovat štědrými subvencemi.

Dokonce lze říci, že i provoz luxusního supervýkonného sedanu, jakým je Tesla Model S, je ekologičtější než provoz malého a základního modelu Fabia.

Emise CO₂ jsou však samozřejmě pouze jednou složkou šířeji diskutované problematiky. Porovnávat můžeme další plynné znečišťující látky (SO₂, NO_X) nebo také nebezpečné suspendované prachové částice (PM₁₀, PM_2,5). Spekulovat by se dalo i nad tím, kolik emisí vznikne jak při výrobě elektromobilu, zejména pak jeho akumulátorů, tak spalovacího automobilu.

Rozhodně nemá smysl obhajovat jedno nebo druhé. Emise vznikají při výrobě tak jako tak a daleko více by se celý svět měl zamyslet nad jinými věcmi. Jako například nad tím, proč si lidé v USA mají kupovat umělý vánoční stromeček, který se na jejich trh dostane až z daleké Číny, tedy přes půlku světa. Ale to je na úplně jiný článek. Tématu se určitě budeme věnovat více a v dalších článcích se zaměříme právě na další z otázek nastíněných výše.

Zdroje: ssb.no