Když BMW v roce 2012 představilo svůj převratný karbonový elektromobil i3, nabídlo do něj možnost dokoupit benzinový prodlužovač dojezdu v podobě malého motocyklového dvouválce. Na ten bylo možné pokračovat i v případě, kdy se hlavní trakční baterie vybila, což s její tehdejší kapacitou 18,2 kWh (později až 37,9 kWh) nebylo nic neobvyklého. Jenže zákazníci se do tohoto řešení nezamilovali, zejména kvůli jeho nepříliš domyšlené aplikaci. Přídavný spalovací motor totiž zvyšoval hmotnost o 100 kg, byl velmi hlučný a díky malinké nádrži o moc více dojezdu nepřidal. Navíc vylučoval možnost volby tepelného čerpadla a stal se zdrojem servisních vícenákladů a rizik. Proto se model BMW i3 REx ani nedožil konce výroby jinak velmi úspěšného BMW i3.
Neúspěch vyléčil ostatní výrobce natolik, že si dali s prodlužovači dojezdu na několik let pokoj a místo toho věnovali úsilí rychlému vylepšování čistě bateriových elektromobilů BEV. Ledy prolomila až Mazda, která v roce 2023 nabídla do svého prvního bateriového elektromobilu MX-30 volitelně právě prodlužovač dojezdu. Ten je plně funkční a vyvaroval se chyb svého předchůdce, nicméně hitem se také nestal, možná proto, že automobilka současně zmenšila beztak nevelkou trakční baterii o využitelné kapacitě 32 kWh na půlku. Vznikl tak spíše plug-in hybrid, tak jej ostatně sama Mazda nazývá, protože mezi elektromobilem s prodlužovačem dojezdu EREV a funkčně shodným, sériovým plug-in hybridem PHEV neexistuje přesně stanovená hranice.
K pozapomenuté technologii se nicméně vracejí američtí výrobci velkých picku-upů a SUV, protože k jejich pohonu je třeba mnohem více energie, než k elektrickým „euroboxům“, jak Američané posměšně nazývají malé hatchbacky ze starého kontinentu. A to žádá buď skutečně obří, tedy i těžké a drahé baterie, nebo alternativní řešení. A tím by mohli konstruktéři Fordu podle prohlášení generálního ředitele Jima Farleyho rozlousknout jinak „neřešitelný“ rozpor mezi požadovaným akčním rádiem a cenami velkých elektromobilů. S těmi totiž pionýři velkých elektrických pick-upů po opadnutí prvního nadšení brzy narazili a samotný Ford, který s elektrickým pick-upem přišel jako první, by mohl dlouze vyprávět, jak bolí náhlý propad dosud velmi nadějných prodejů.
Pro využití této technologie hovoří také jednodušší konstrukce, než u obvyklých paralelních hybridů, zde totiž není nutné spalovací motor mechanicky propojovat s koly. U velkého a těžkého auta se také mnohem snáze ztratí přidaná hmotnost a velikost spalovacího motoru, jak svědčí gigantické frunky aut typu Ford F-150 Lightning, místa je v nich dost. Zároveň je možné nabídnout plnohodnotnou elektromobilní výzbroj bez omezení, typických pro plug-in hybridy, tedy zpravidla pomalé nabíjení a chybějící pokročilé funkce typu manuálního předehřevu. Na straně plusů je samozřejmě i možnost doplnit energii pro další cestu u kterékoliv benzinky za pár minut.
Ford není jediný, kdo se míní touto cestou vydat. První pick-up typu EREV uvede už letost Ram ve svém modelu 1500 Ramcharger, Scout se se svou Terrou přidá o dva roky později. Naproti tomu Tesla se rozhodla pro svůj Cybertruck jít cestou přídavné baterie. Uvidíme tedy, která technologie je životaschopnější.
