Elektromobily škodí více než spalovací auta, tvrdí nesmyslně američtí vědci

Znečisťují elektromobily skutečně životní prostředí víc než vozidla s výfukem? Na internetu se o tom dají najít neuvěřitelné příspěvky. Některé jsou úsměvné, některé až absurdní. Pamatuji si na článek o majiteli nového elektromobilu značky Tesla. Protože v jeho zemi Tesla nemá oficiální zastoupení, vozidlo si dovezl z ciziny. Jako „poděkování“ mu byla vyměřena tučná ekologická daň. Zdůvodnění? V jeho zemi elektrickou energii, která pohání i jeho elektromobil, vyrábí vesměs zastaralé uhelné elektrárny, které vypouští mnoho exhalací. Tudíž jeho elektromobil prý výrazně poškozuje životní prostředí!

Článek uveřejněný v prosinci 2016 v prestižním The American Economic Review je ale opravdu důležitý, obzvlášť uvážíme-li fakt, že závěry z tohoto článku jsou často citovány po celém světě a v uplynulých týdnech jsem komentáře k tomuto článku zaregistroval i na českém internetu. Vědci Stephen P. Holland, Erin T. Mansur, Nicholas Z. Muller a Andrew J. Yates srovnali vliv elektromobilů a vozidel s benzinovým motorem na životní prostředí různých států USA. V úvahu vzali několik typů elektromobilů. Srovnávali mimo jiné benzinový Focus s elektrickým, srovnávali jednotlivé státy USA podle čistoty elektráren, srovnávali znečištění jednotlivých měst. Vědci na 30 stranách neobyčejně komplikovaných analýz, složitých matematických vzorců, barevných map a obsáhlých tabulek dospěli k zajímavým výsledkům. Ty se dají shrnout do následujících vět. V některých státech USA, s čistými elektrárnami a velmi znečištěnými velkoměsty, je prý provoz elektromobilů žádoucí a zlepšuje životní prostředí těchto měst. Ve většině států je to ale údajně naopak, protože v nich žádná extrémně znečištěná města nejsou, ale elektrárny jsou špinavé, spalující méně kvalitní uhlí. V těchto státech elektromobily vlastně zhoršují životní prostředí, protože je pohání energie z těchto špinavých elektráren. Vědci dokonce tvrdí, že se exhalace z těchto špinavých elektráren dostávají do vrchních vrstev atmosféry a z 91 % ovlivňují i sousední čisté státy. Naproti tomu exhalace ze spalovacích motorů prý ovlivňují sousední státy pouze z 19 %, tedy skoro vůbec. Vědci na elektromobilech nenechali nit suchou, skoro všechny výsledky obsáhlé studie elektromobily kritizovaly. Závěr? Elektromobily podle nich zhoršují životní prostředí!

Přečtěte si také

Už v roce 2030 by mohl elektromobil stát méně než spalovací auto

Musíme si však uvědomit, že kolektiv autorů pracoval s jedním důležitým a nikde necitovaným předpokladem. Ten by se dal popsat následovně: někdo, například kouzelnický učeň Harry Potter z Bradavic, umí mávnutím kouzelného proutku naplnit palivem nádrže všech klasických vozidel se spalovacím motorem, a přitom nijak nepoškodit životní prostředí. Tento absurdní předpoklad je podmínkou, aby výpočty autorům seděly. Harry Potter již vyrostl a nečaruje, takže naplnit nádrže všech vozů světa palivem je složitý proces, který velice znečišťuje prostředí. Ani netušíte jak moc. V článku tyto důležité aspekty, na které se často zapomíná, postupně rozebereme.

Spalovací motory znečišťují ovzduší ještě než nastartují

Těžba ropy

Ropa se těží většinou pomocí tisíců ropných vrtů, mnoho z nich je podmořských, v tomto případě mluvíme o vrtných plošinách. Těchto plošin jsou na světě stovky, na každé pracuje asi stovka lidí a ty největší vytěží za den až 100 tisíc barelů ropy. A jejich stavba zabere mnoho měsíců. Pracovníci zde nejen pracují, ale jsou zde též ubytováni, protože plošiny jsou desítky a někdy i stovky kilometrů vzdálené od pevniny. Pracovníci se na plošiny dopravují vrtulníky.

Čerpání miliard tun ropy – ano, čtete správně, miliard – z hlubin je velmi energeticky náročné. Některé ropné plošiny si elektrickou energii na provoz vyrábějí samy velmi neekologickým způsobem, některé jsou pak připojeny podmořským kabelem s pevninou. A zde pak opět závisí, jak čisté elektrárny na pobřeží nalezneme.

Přeprava ropy tankery

Ropa se přepravuje pomocí speciálních lodí, tankerů. Po světě pluje přes 4 tisíce tankerů, z nichž několik stovek má gigantické rozměry. Ty největší dosahují délky přes 400 metrů a mají výtlak přes 500 tisíc tun. Lodní motory s obrovským výkonem mnoha desítek MW spalují palivo nejhorší kvality s vysokým obsahem síry. Průměrné osobní auto vyprodukuje za rok něco přes 100 gramů oxidů síry, kdežto největší lodě světa vyprodukují ročně každá přes 5 tisíc tun (!) stejné látky, tj. jako 50 milionů aut. Ve spalinách jsou též oxidy dusíku a samozřejmě též emise CO₂. Emise lodních motorů ještě donedávna nebyly regulovány žádnými předpisy.

Dánská vládní agentura uveřejnila, že 16 největších lodí světa vypustí do ovzduší tolik škodlivin oxidů síry a dusíku jako všechna motorová vozidla celého světa. Velkých tankerů je přitom několik stovek! Námořní doprava je v těchto parametrech suverénně největším znečišťovatelem ovzduší na světě. V rámci objektivity je nutno dodat, že zpráva je osm let stará a mezitím se uzákonilo postupné snižování síry v palivu, aby se situace zlepšovala. A zároveň také nejde o ostře sledované emise CO₂.

Přeprava ropy ropovody

Ropa se přepravuje též ropovody. Na světě je několik tisíc kilometrů ropovodů. Ropa se z vrtných polí do přístavů nebo do rafinérií přepravuje pomocí trubek o průměru až 1 metru pomocí kompresorových stanic o velkém výkonu. Na přepravu několika miliard tun ropy často na velké vzdálenosti je potřeba obrovské množství energie. A elektrárny, co vyrábí tuto energii, mnohdy vypouští velké množství zplodin.

Zpracování ropy rafinériemi

Rafinérie jsou petrochemické závody, ve kterých se ropa zpracovává na pohonné hmoty. Ze stovek různých technologických věžiček, trubek a komínů cosi syčí, stoupá dým, často hoří věčné plameny. Nejedná se vůbec o ekologicky čistou výrobu, o tom by mohlo povídat obyvatelstvo obcí a měst, které bydlí po směru větru nedaleko rafinérií. Spotřeba elektřiny je zde opět obrovská, dopad na životní prostředí je tedy velmi negativní.

Nikdy nekončící nákladný a energeticky náročný rozvoj

Vrtná pole s vrty – ať už podmořskými nebo těmi na souši – mají životnost několik let, maximálně několik málo desetiletí, pak je naleziště vyčerpáno a musí se vyrobit a instalovat všechno znovu, případně vše přesunout. Je potřeba vyrábět technologii pro nové a nové vrty, neustále stavět další plošiny. Ročně se v loděnicích postaví asi 50 tankerů s výtlakem přes 100 tisíc tun a ještě mnohem víc těch menších. Ve stavbě je v současnosti přes tisíc kilometrů ropovodů, další tisíce se plánují. A pro nové plošiny, tankery a ropovody je potřeba vytěžit miliony tun železné rudy a přepravit ji do železáren, kde se pomocí vysoké teploty vyrábí železo a ocel. Ve válcovnách se válcují plechy pro lodě, trubky pro ropovody. Tato výroba je celosvětová a extrémně znečisťuje životní prostředí.

Elektromobily jsou jednoznačně ekologičtější

Co kdyby autoři této studie navíc tvrdili, že zastaralé a čoudící parní lokomotivy jsou ekologičtější než moderní elektrické? Jejich argumentem by mohl být fakt, že parní lokomotivu pohání ekologicky čistý parní stroj poháněný čistou párou. Na druhé straně méně ekologickou elektrickou lokomotivu pohání elektřina, která se vyrábí částečně ve špinavých elektrárnách. Absurdní tvrzení, samozřejmě. Vždyť nedílnou součástí parní lokomotivy je obrovský kotel, kde se ta pára pro ekologický parní stroj vyrábí. V kotli se topí uhlím, kotel má navíc malou účinnost a z komína se valí saze a hustý kouř. Spaliny nelze přehlédnout, vidí je každý, včetně autorů studie, a proto určitě s teorií ekologické výhodnosti parní lokomotivy nepřijdou. A tím přicházíme k hlavnímu problému, kdy nedílnou součástí provozu vozidel se spalovacím motorem jsou spaliny z rafinérií, tankerů a elektráren, stejně jako nedílnou součástí parní lokomotivy jsou zplodiny z jejího kotle. Protože se zplodiny při výrobě pohonných hmot vypouští desítky, stovky a v případě tankerů a vrtných plošin dokonce tisíce kilometrů daleko, nejsou na první pohled vidět. Do ovzduší uniká při výrobě pohonných hmot ohromné množství zplodin, nikdo je ale nevidí. A nevidí je ani autoři studie, a tak se tyto zplodiny rozhodli zcela opomenout.

Přečtěte si také

Je provoz auta na elektřinu opravdu ekologičtější než toho se spalovacím motorem?

Autoři si dali záležet, aby do studie započítali úplně všechny exhalace, které vznikají při výrobě energie pro elektromobily, ale vědomě ignorovali úplně všechny exhalace, které vznikají při výrobě energie pro vozidla se spalovacím motorem.

Není třeba složitých výpočtů, stačí selský rozum k poznání, že opomíjením velmi závažných faktů nikdy objektivní studie nevznikne. U elektromobilů je nutno do studií započítat exhalace elektráren, které vyrábí energii – elektrický proud pohánějící elektromobily. U vozidel se spalovacím motorem je potřeba započítat exhalace motorů PLUS exhalace vznikající při výrobě energie – benzinu nebo nafty pohánějící vozidla se spalovacím motorem.

Závěry této studie jsou tedy, alespoň co se přesných čísel týče, zcela jednoznačně nesprávné a výsledkem je neoprávněné znevýhodnění elektromobilů. Bez přesných čísel nelze tvrdit, zda jsou závěry studie zcela nesprávné a zda by po započítání exhalací, vypouštěných při výrobě paliv, byly elektromobily celkově čistší ve všech státech. Rozhodně by ale byl rozdíl výrazně menší a v takzvaných „čistých státech“ by naopak byly elektromobily ještě čistší, než v případě této studie.

Zdroje: dailymail.co, en.wikipedia.org