Nová studie, na které spolupracovaly Karlsruhe Institute of Technology, DBFZ, FREYBERGER engineering GmbH a BMW AG, přináší pohled na budoucnost dopravy v Evropě. Její závěr je přitom poměrně přímočarý – cesta k bezemisní mobilitě nepovede pouze přes elektromobily. Analýza pracuje s vývojem až do roku 2040 a ukazuje, že klíčem k dekarbonizaci bude kombinace více technologií – vedle bateriových pohonů také vodík a především tzv. uhlíkově neutrální paliva (Carbon Neutral Fuels, CNF).
Jedním z hlavních závěrů studie tak je, že samotná elektrifikace nedokáže pokrýt všechny potřeby dopravního sektoru. Důvodem jsou nejen technologické limity, ale i tempo obměny vozového parku. A právě zde vstupují do hry obnovitelná kapalná paliva, jejichž zásadní výhodou je kompatibilita se stávající infrastrukturou i současnými spalovacími motory. Jinými slovy – umožňují snižovat emise i u aut, která už dnes jezdí po silnicích. Studie zároveň vyvrací častý argument o nedostatku vstupních surovin. Podle autorů má totiž Evropská unie dostatečný potenciál pro výrobu pokročilých biopaliv i bez závislosti na dovozu.
Zdroje přitom nejsou omezené jen na často zmiňovaný použitý kuchyňský olej, který tvoří zhruba jedno procento celkového potenciálu. Mnohem širší roli hraje například odpadní biomasa, meziplodiny, energetické plodiny pěstované na degradované půdě a agroforestrie.
Výsledky modelování každopádně ukazují, že nástup obnovitelných paliv nemusí být otázkou vzdálené budoucnosti. Už do roku 2030 mohou pokrýt 38 až 55 % poptávky po energii v silniční dopravě. Do roku 2035 se tento podíl může zvýšit na 44 až 67 %, tempo bude záviset především na rozvoji výrobních kapacit a míře využití dostupných surovin. V dlouhodobém horizontu studie pracuje i s ambiciózní variantou, podle které by obnovitelná paliva mohla kolem roku 2040 pokrýt více než 100 % poptávky po palivech v silniční dopravě, což znamená nejen úplnou náhradu fosilních paliv, ale potenciálně i export přebytků nebo využití v dalších sektorech. I konzervativnější scénář pak počítá s pokrytím zhruba 68 % spotřeby.
Zásadní roli v celém ekosystému každopádně hraje silniční doprava. Právě ta totiž může vytvořit dostatečně velkou poptávku, která umožní rozjezd výroby ve velkém měřítku a postupné snižování nákladů.
Závěr studie je tedy v tomto směru jednoznačný – obnovitelná paliva nejsou alternativou k elektromobilitě, ale jejím doplňkem. Právě kombinace více technologií se jeví jako nejefektivnější cesta k dosažení klimatické neutrality.
