Hybridní, plug-in hybridní nebo dokonce mild-hybridní pohon. V tom, aby se jeden vyznal. Na hybridní pohon nejvíce sází Toyota, potažmo Lexus a jde o modely, kde máte malou baterii, ale nemůžete ji nabíjet. Plug-in hybrid si naopak můžete doma připojit do zásuvky a baterii si nabít. Dojezd takových modelů standardně bývá 30 až 50 kilometrů jenom na elektřinu. A pak si můžete koupit i model s mild-hybridním pohonem. Ty má v nabídce například Mercedes, ale nejvíce zkušenosti má s tímto pohonem Audi.
Audi tento druh pohonu využívá v modelech A8, A6, A7, Q8, ale také v S6 či SQ5. A právě poslední dva jmenované jsme si mohli vyzkoušet. Oba využívají třílitrový naftový šestiválec s elektricky poháněným dmychadlem a částečně hybridním ústrojím pracujícím s napětím 48 V (mild-hybridní pohonná jednotka).
Myslím, že Praha by o emisích, které vytváří právě lodní doprava, mohla vyprávět.
Poprvé se tato technologie představila v Audi SQ7, která však spolupracovala nikoli s naftovým šestiválcem, ale rovnou s osmiválcem. Výsledkem byl výkon 435 koní a 900 Nm točivého momentu. Tento model se velmi dobře prodával a možná i to byl důvod, proč Audi vsadila na stejnou technologii i u dalších modelů jen v kombinaci se šestiválcovým motorem. Nemusí se vám to líbit, ale právě naftové motory udělaly za posledních několik let velký pokrok, a to nejen po stránce výkonu. Naftový motor umí být kultivovaný, silný, mít nízkou spotřebu a ani emise už dnes nejsou tak strašné jako tomu bývávalo dříve. Příchod elektrifikace je nevyhnutelný, ale i tak by se různé spolky měly zaměřit i na lodní dopravu. Myslím, že taková Praha by o emisích, které vytváří právě lodní doprava, mohla vyprávět. Tím nechci staré naftové motory bránit, ale je potřeba se na vše dívat objektivně.
Pojďme ale zpátky k tématu. Dnešní motory už nejsou zdaleka tak jednoduché. Jde o velký kus technologie a je jedno, zda jde právě o mild-hybridní pohonnou jednotku od Audi nebo třeba naftový šestiválec od BMW, který má hned čtyři turbodmychadla. Však sami jistě dobře víte, že dnes kdejaký hot hach má výkon, který pár let zpátky patřil jen několika supersportům. Dnes si koupíte rodinné kombi, jako je třeba Audi S6, a máte pod kapotou výkon 349 koní. To vše díky různým technologiím, díky kterým automobilky dokážou i z menšího motoru dostávat více a více výkonu. Přítomnost elektrického turba v praxi znamená, že když nemáte dostatečné otáčky motoru, turbo se dokáže roztočit za méně než 0,3 sekundy. Ve výsledku má mít motor prakticky okamžité reakce na plynový pedál. Je tomu opravdu tak?
Sednete do auta, vyrazíte na cestu a jakmile máte vše v ideální provozní teplotě, přepínáte na režim sport a čekáte, co se bude dít. A ono se toho děje dost. Motor se sbírá opravdu okolo 1 700 ž 1 800 otáček, a to nejlepší se děje na hranici 2 500 otáček, kdy máte k dispozici celých 700 Nm točivého momentu. A rozhodně už nejde o typický naftový motor, který vás právě kolem maximálního točivého momentu „zarval do sedadla“ a pak se nic nedělo. Motor v S6 či SQ5 začne tahat už od dvou tisíc otáček a v případě sportovního režimu převodovka motor točí až na hranici pěti tisíc otáček. Následně zařadí o stupeň vyšší rychlost, a to celé se děje znovu. Malinká baterie pomáhá autu především při rozjezdech či při parkování. Čistě na elektřinu neujedete prakticky nic, ale podle samotné automobilky tento systém vede k úspoře paliva až o 0,7 litru na sto kilometrů. Zda je to pravda se asi nikdy nedozvíme, ale taková Audi S6 nebo Audi A8 umí jezdit za více než slušnou spotřebu.
Když se budu chvilku věnovat jízdním dojmům, tak Audi SQ5 a S6 jsou krásné ukázky toho, jak dvě auta využívající stejnou pohonnou jednotku mohou mít velmi odlišná nastavení. Pocitově mi Audi S6 přišlo dynamičtější, lépe sladěné i designově povedenější. Čtyři koncovky výfuku dodávají na agresivitě, ačkoli jsou falešné. Za mě je to pořád lepší řešení, než mít pod kapotou 349 koní a na zádi žádnou koncovku výfuku tak, jako to má Audi SQ5. Nejlépe se obě auta cítí na rychlostních silnicích nebo na dálnici. Na větší sportování má Audi v nabídce například model RS3 nebo TT RS. Jak SQ5, tak i S6 mají i sportovní umělý zvukový doprovod, který si můžete nastavit a který tak i ve finále ani nevadí. Není tak tak umělý jako v případě Škody Octavie RS, kdy se vám v interiéru při zašlápnutí plynového pedálu ozývá zvuk osmiválce.
Vy jako řidič vlastně ani nepotřebujete znát, jak všechno funguje. Prostě jen sednete do auta, vyrazíte na cestu a užíváte si výkon, který máte k dispozici. To vše se spotřebou okolo 7 až 8 litrů v případě Audi S6. Vyšší sourozenec je na tom logicky trošku hůře. Je potřeba se na vše dívat ze dvou stran. Ano, chápu, že byste rádi pod kapotou benzinový šestiválec, či ještě lépe osmiválec, jenže můj názor je takový, že většina lidí, kteří si právě takové vozy kupuje, vlastně ani tak moc neřeší, co má pod kapotou, zda jde o šestiválec, osmiválec nebo třeba něco jiného. Velká část zákazníků přijde do dealerství, koukne na výkon, zda jde o naftu nebo benzin a pak si auto koupí.
Pokud se na to podíváte pohledem, že opravdu chcete mít pod kapotou naftový motor, který má nějaký ten výkon, tak právě Audi S6, SQ5 nebo S7 může být dobrá volba. Sednete, nastartujete a jedete. Velká většina zákazníků si s velkou pravděpodobností moc často nezapne ani masážní funkci sedadla či nikdy nevyzkouší všechny funkce infotainmentu. Tenhle přístup se nedá použít plošně, ale informace od prodejců mluví celkem jasně a i moje osobní zkušenost s majiteli luxusních aut je víceméně podobná.
Berte, nebo neberte. Smiřte se s tím, že sportovnější modely od Audi mají naftový motor pod kapotou. Naftový motor, který funguje dobře, má sílu, skvělou spotřebu a je to technologicky zajímavě poskládaná pohonná jednotka, která je naladěná na takový výkon, který dříve patřil do teritoria supersportů.
Dekuji nechci.