Právě nyní se etablující značka Alpine se krátce po svém znovuzrození rovnou posouvá do elektrického věku. Počínaje příštím rokem se v nedlouhých intervalech představí trojice elektrických pionýrů, pokrývající široké spektrum zákaznických skupin. Oslaví obnovený zájem o lehké a puristické sporťáky vyráběné ve větších sériích. Stane se tak v rámci pilotního projektu Dream Garage, který zahájí nejmasovější z chystaných modelů, kterým bude, stejně jako v roce 1976, ostrá verze lidového Renaultu 5. Mimochodem původní benzinová R5 Alpine byla uvedena dva měsíce před konkurenčním Golfem GTI, kterému je nesprávně přisuzována role prvního hot hatche. V elektrickém věku už tuto metu Alpine nestihne, ale snadno by se mohla stát tím nejlepším ekologickým sporťáčkem.
Už první pohled na Alpine A290_ß prozradil, že záměr se podařil. Variaci na téma chystaného Renaultu 5 Electric vyladili designéři se vkusem. Úpravy jsou někde na půl cesty k extrémnímu konceptu Renault 5 3E, dávají ovšem najevo, že tvary už se blíží těm sériovým. A dále tu máme řadu nezvyklých řešení, z nichž některá se dostanou i do sériové podoby. Zatím nevíme přesně, která všechna to budou, ale i těch několik, o nichž to výrobce už prozradil, zní velice slibně.
Ačkoliv se vzhled zjevně inspiroval u vrcholných verzí původního Renaultu 5 Turbo Alpine, rozměry míří do dnešní doby. Zatímco délka 405 cm se drží zvyklostí městských aut, šířka 185 cm už je doslova velkorysá. A také našla zajímavé využití, protože v konceptu A290_ß je řidič středem dění nejen přeneseně, ale i doslova. Jeho sedadlo je totiž v podélné ose auta, dva spolujezdci sedí vedle něj o něco více vzadu. Tedy uspořádání, jaké znají třeba traktoristé, ovšem také fanoušci pozapomenuté francouzské značky Matra. Ta byla přímým konkurentem Alpine a v 70. až 80. letech nabízela kupátka Bagheera a Murena se stejným uspořádáním.
Šoférovo privilegované postavení dále zdůrazňuje často opakovaný motiv šípu na střeše i přímo ve tvaru palubní desky. Ta řidiče doslova obklopuje a neobsahuje nic zbytečného. Veškerá kontrola vozu se totiž odehrává s pomocí volantu, dvou páček a několika spínačů na střeše. Dokonce i minimalistický infodisplej se usadil přímo na osmiúhelníkovém volantu, přičemž obdobnou cestu ke snížení nákladů bychom si dokázali představit i v sériové produkci. Na volantu každopádně nechybí tlačítko Overtake fungující jako krátkodobé zvýšení výkonu. Na to se můžeme těšit ve všech budoucích vozech Alpine. Jako třešnička na dortu je tu páka hydraulické ruční brzdy sloužící k efektním driftům. Ta nicméně zcela jistě zůstane ve fázi konceptu.
Co se ale překvapivě dostane do sériové produkce, je převratná koncepce pohonu. Přední kola totiž pohánějí dva samostatné elektromotory, což umožnilo nejen vynechat drahý a těžký diferenciál, ale především chirurgicky přesně dávkovat sílu na jednotlivá kola při aktivním vektoringu. Technické údaje zatím neznáme, ale měly by být vzrušující. Každopádně ovladatelnost by se měla vymykat všemu, nač jsme byli dosud zvyklí, především ale definitivně překonat spalovací auta, která nic podobného neumožňují.
Za pozornost ovšem stojí i další technické lahůdky. O víceprvkové zadní nápravě už víme i v chystaném sériovém Renaultu 5 Electric, nyní jsme se dozvěděli i o tlumičích s hydraulickými dorazy. Toto řešení, již nějakou dobu používané konkurenčním Citroënem, by mělo zajistit opět bezkonkurenční kombinaci kontroly a komfortu. A nakonec pneumatiky Michelin speciálně vyvinuté právě pro Alpine, která bude s domácím pneumatikářským gigantem výhradně spolupracovat i v budoucnu. Na obutí stejné značky se tedy může těšit jak chystaný sportovní crossover v roce 2025, tak dokončovaný elektrický nástupce úžasné A110.
Značka Alpine oslaví napřesrok sedmdesátku, z toho Renaultu patří už od roku 1973, což se jeví jako logické pokračování, protože právě techniku této značky od počátku používala. Její továrna v Dieppe byla o tři roky začleněna do oddělení Renault Sport v době, kdy již nějakou dobu běžela výroba legendárního kupé A110. To bylo dobře známé i z československých rallye, protože s ním Hubáček pravidelně porážel vozy Škoda, kteréžto politické faux-pas vedlo k vývoji nejdříve monstrózní Škody 180/200 RS a posléze legendární 130 RS, která bodovala i ve WRC. Pod značkou Renault Alpine pak vznikaly čím dál bizarnější modely a v roce 1995 byla uspána, aby mohla být v roce 2017 opět resuscitována s fantastickým návratem typu A110. Satisfakcí pak bylo, když byl posléze Renault Sport včleněn do divize Alpine a spolu vytvořily eponymní obchodní jednotku.
Alpine používá nomenklaturní schéma, v němž má každý znak svůj význam. Zatímco označení všech modelů začínají písmenem A, následující trojmístné číslo dává představu o základních charakteristikách. První číslice konkrétně označuje velikost modelu, druhé dvě pak pak jeho zaměření. Zatím z historie známe de facto jen řadu A110–A310–A610, která tento přístup dobře ilustruje, i když ne zcela přesně. Zejména poslední jmenovaný model totiž byl spíše velkým gran turismem, ačkoliv desítka má být vyhrazena pro puristické sporťáky. A obecněji sportovně-lifestylové vozy Alpine dostanou propříště devadesátku, stejně jako čerstvě představená A290_ß. Beta na konci má stejný význam jako u softwaru a v sériové výrobě se s ní nesetkáme. Ještě dodejme, že toto schéma zřejmě neplatilo od úplného počátku, protože vůbec první Alpine z roku 1955 se jmenovala A106 a její následnice A108. Ale kdo by se dnes zabýval detaily.
