Autonomní vozidla přestala být už dávno jen nedostižnou hudbou budoucnosti. Tyto automobily, které vyžadují interakci s řidičem čím dál tím méně, můžeme v současné době vídat dokonce i na českých silnicích. K jejich neoddiskutovatelným přednostem patří schopnost brzdit, zrychlovat a udržovat předem navolenou rychlost, případně „vyhlížet“ nečekané vkročení neopatrného chodce do vozovky. Na to, aby plně nahradily osobního řidiče, si však budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.
Progres v inovacích autonomního řízení můžeme pozorovat každých pár měsíců. Obdobně jako se vyvíjely a zdokonalovaly první automobily, potažmo elektromobily, stejně tak se zdokonaluje i autonomní řízení. Lze konstatovat, že technologický vývoj autonomních vozidel je poměrně rychlý. Pomyslné klacky mu pod kola hází snad jen zákonodárci. Ti se pochopitelně snaží shodnout na tom, jak správně nastavit systém odpovědnosti v případě dopravních nehod. Stanovení pravidel navíc znesnadňuje fakt, že existuje hned několik úrovní autonomního řízení, která definují stupeň interakce řidiče s automobilem. Pojďme se tedy podívat na to, co jednotlivé úrovně znamenají.
Nultá úroveň: světla svítí, stěrače stírají
Pod pojmem nultá úroveň autonomního řízení si nemusíte představovat nic jiného než auta, která brázdila silnice pár desítek let dozadu. Do této kategorie by s nadsázkou mohlo spadat téměř cokoliv, co má kola a volant. Z této škatulky je nedostane ani automatická převodovka nebo výstražné systémy, jejichž účelem je pouze upozornit. Jsou to tedy veškerá auta, jejichž řízení je plně závislé na řidiči.
První úroveň: dnešní standard
Auta spadající do této kategorie se kromě senzorů pyšní i schopností zareagovat, například upravením rychlosti jízdy nebo asistovaným brzděním. Dobrým příkladem je technologie Collision Warning a Brake Support od Fordu, díky které začne automobil sám brzdit, jakmile se přiblíží do nebezpečné vzdálenosti k vozidlu jedoucímu před ním.
Druhá úroveň: asi od roku 2014 a novější
Pokud vás jako první napadla Tesla, je vaše domněnka správná. Tesla Autopilot nebo Pilot Assist od Volva jsou ideálním příkladem druhé úrovně autonomního řízení. Oproti první úrovni zvládnou tyto automobily dělat několik samostatných rozhodnutí najednou. Mezi ně patří například i udržování v jízdním pruhu. Autonomní režim je možné spustit jen v určitých podmínkách a řidič stále musí na vše dohlížet. Použití autonomního řízení je v podstatě omezeno na dálnice, a to často jen na ty, které jsou ve zcela ideálním stavu. V rámci dalšího vývoje se předpokládá inteligentnější nakládání s daty pocházejícími jak z vnějšího okolí automobilu, tak z místa řidiče. I ve chvílích, kdy se automobil sám neřídí, může zakročit, aby ochránil posádku automobilu. Společnost NVIDIA dodávající čipy, jež jsou pro technologii autonomního řízení potřebné, tuto fázi nazývá jako Super Level 2.
Třetí úroveň: Audi A8
Automobily spadající do kategorie třetí úrovně autonomního řízení dokáží zrychlovat, brzdit a třeba i předjíždět bez potřeby zásahů ze strany řidiče. Zároveň dokáží zareagovat na dopravní nehodu na silnici a bezpečně se jí vyhnout. V situacích, kdy vozidla druhé úrovně autonomního řízení vyžadují od řidiče, aby měl alespoň prsty na volantu, se třetí úroveň bez tohoto zcela obejde. Řidič tak nemusí mít vůbec ruce na volantu či nohy na pedálu. To však platí pouze pro specifické situace. Řidič musí být stále připraven převzít kontrolu pro případ, že by se něco stalo a systém si sám nedokázal poradit.
Někteří výrobci vnímají právě moment předání kontroly řízení zpět do rukou řidiče jako problémový. Proto se například Volvo rozhodlo třetí úroveň zcela přeskočit. Opírají se o data z výzkumů, podle nichž potřebuje člověk až dvě minuty na to, aby se přeorientoval z předchozí aktivity a byl schopen se znovu 100% věnovat řízení. Z bezpečnostního hlediska je to podle CEO Volva Hakana Samuelssona zcela vyloučeno. Ve Wolfsburgu se ovšem na tuto problematiku dívají trochu jinak. Nové Audi A8 je totiž prvním vozidlem, které třetí úroveň autonomního řízení technologicky zvládne.
Čtvrtá úroveň: 2021 a později
Podle Profesního sdružení odborníků z oblasti leteckého, automobilového a dopravního průmyslu (SAE) čtvrtá úroveň označuje vozidla, která dokáží bezpečně řídit i v případě, že řidič nereaguje na podnět, aby převzal řízení. Když nezareaguje, dokáže autonomní řízení vozidlo bezpečně odstavit. Takováto situace může nastat například v nedobře zmapovaném terénu. Prvních vozidel s podporou čtvrté úrovně autonomního řízení bychom se měli dočkat už v roce 2021. A pokud se vize výrobců naplní, stanou se automobily nejen dopravními prostředky, ale i místem pro práci, odpočinek a zábavu.
Pátá úroveň: datum neznámé
Jedná se o vozidla, která nevyžadují absolutně žádnou interakci s řidičem, snad až s výjimkou zadání cílové destinace a zastávek v průběhu cesty. Poradí si hravě s nezmapovaným terénem i množstvím nestandardních situací.
