Tradiční soutěž Škoda Economy Run se letos jela již počtyřicáté. Zpočátku byla pouze pro vozy Škoda na benzín, protože jiný pohon tehdy Škodovky neměly. Později se přidala i skupina D pro vozy s motorem na naftu a v roce 2017 vznikla skupina C pro vozy na CNG. Právě v té startovaly naše posádky minulý rok s Octaviemi G-TEC. Letos poprvé byla vypsána skupina E pro vozy s elektrickým pohonem a my jsme toho využili.
Trasa letošní soutěže vedla z tradičního místa startu v Kosmonosích u Mladé Boleslavi a na rozdíl od předchozích ročníků, kdy byla první etapa zpravidla delší, byly letos obě etapy přibližně stejně dlouhé. Ta první měřila 165 kilometrů a vedla do výrobního závodu Škoda Auto ve Vrchlabí, který je v posledních letech tradičním místem pro přestávku na oběd. Trasa je ale každý rok jiná a letos byla první etapa kratší než obvykle. Vedla přes Českou Lípu, Nový Bor, Chrastavu do Liberce. Odtud pak přes Jablonec nad Nisou, Hodkovice nad Mohelkou, Železný Brod, Semily a Jilemnici do Vrchlabí. Zejména poslední třetina trasy byla poměrně technicky náročná.
Jeli jsme stylem jízdy, který využíváme u vozu Kia e-Niro, se kterým jsme soutěžili v posledních dvou letech většinu eco-rally. Tam se vyplatí maximálně prodloužit čas plachtění na neutrál i za cenu rekuperace vyšším výkonem. Jenže Škoda Enyaq iV, se kterou jedou všechny posádky, mírně rekuperuje, i když se pádly pod volantem navolí „plachtění“ a kvůli tomu je evidentně potřeba jiný styl jízdy, než jakým jsme jeli. Do cíle první etapy jsme dojeli se spotřebou 15,2 kWh/100 km podle palubního počítače a postupně jsme zjišťovali, že některé posádky mají nižší.
Ve druhé etapě Škoda Economy Run 2022 byla komplikace
Druhá etapa měla být mírně kratší, ale pouze o 4 kilometry, tedy měla měřit 161 kilometrů. Nakonec ale byla ještě delší, protože v půlnoci z pátku na sobotu zavřeli železniční přejezd v obci Krchleby. Museli jsme tedy jet objížďkou. Trasa vedla z Vrchlabí přes Lánov, Rudník a Mladé Buky do Trutnova. Odtud pak již přes Novou Paku, Jičín, Kopidlno do Poděbrad. Nymburk jsme objeli po obchvatu a projížděli jen okrajem na konci obchvatu, pak následovala zmíněná objížďka. Jelikož ale sami pořadatelé pořádně nevěděli, kudy přesně se to má objížďět (při kontrolním průjezdu v pátek to ještě bylo průjezdné), trochu jsme si zajeli a najeli o nějaký ten kilometr více. To také mírně navýšilo spotřebu, protože jsme najeli více kilometrů (zatímco spotřeba se počítala podle oficiální délky trasy) a navíc pak museli jet trochu rychleji, abychom stihli časový limit. Ten byl původně 360 minut, ale kvůli objížďce jej pořadatelé o 10 minut navýšili, což odpovídalo minimální průměrné rychlosti 54,44 km/h.
Časový limit jsme stihli a do cíle dorazili s průměrnou rychlostí 55,18 km/h, palubní počítač ukazoval spotřebu 14,9 kWh/100 km. Jelikož jsme měli najeto trochu více, čímž jsme oproti předepsané trase spotřebovali nějakou energii zbytečně, po přepočtu na oficiální délku trasy nám spotřeba stoupla na 15,05 kWh/100 km. Co však musíme vypíchnout, je fakt, že zde použité měření spotřeby je nejpřesnější, jaké jsme na různých soutěžích viděli. Před soutěží technici napojí CAN sběrnici a vyčtou nabité a vybité kWh, to stejné udělají na konci. Navíc se porovnávají stejná auta, protože všichni jeli s Enyaqem iV 80.
Nejnižší dosažená spotřeba byla mírně přes 14 kWh/100 km
Nejúsporněji trasu projela posádka Erich Handl – Natálie Handlová se spotřebou 14,06 kWh/100 km, ale penalizace 5 % za překročení maximální povolené rychlosti je posunula na druhé místo za posádku Ondřej Běhal – Jana Běhalová, kteří dosáhli spotřeby 14,13 kWh/100 km. Na třetím místě se pak umístila posádka David Kottás – Hugo Kottás se spotřebou 14,86 kWh/100 km. My jsme jeli ve složení Marek Tomíšek – Miroslav Tomíšek a umístili jsme se až na sedmé příčce, což ukazuje, že výsledky ve třídě E byly opravdu vyrovnané. Pokud bychom spočítali dojezd podle využitelné kapacity baterie 77 kWh, vítězná posádka by ujela 544 kilometrů na jedno nabití a posádka s reálně nejnižší spotřebou pak 547 kilometrů, což je více než oficiální dojezd dle WLTP. Ale jelikož na většině trasy pršelo a venkovní teplota byla do 10 °C, mohly být výsledky i mnohem lepší.
Technické parametry Škoda Enyaq (2020) 80 iV
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 649 × 1 879 × 1 616 mm, 2 117 kg |
|---|---|
| Pohon | Elektřina, hnaná náprava: zadní |
| Výkon | 150 kW, 204 koní, točivý moment: 310 Nm |
| Baterie | 82 kWh (77 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 135 kW, palubní: 11 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 16,6 kWh / 100 km, dojezd: 529 km |
| Cena od | 1 364 900 Kč |
Ve třídě B1000, tedy benzínových motorů do objemu 1 litr, byla nejnižší spotřeba 3,38 l/100 km, ve třídě B3000 to bylo 4,13 l/100 km. Skupinu C pak vyhrála posádka se spotřebou 2,62 kg/100 km a ve skupině D byla nejúspornější posádka spotřebu 2,42 l/100 km.
Děkujeme pořadatelům za další povedený ročník tradiční soutěže i vytvoření třídy E pro elektromobily. A automobilce Škoda Auto za zapůjčení auta, se kterým jsme tuto soutěž mohli jet. Po soutěži jsme si ověřili teorii, která vznikla během soutěže a již víme, jak je potřeba styl jízdy změnit u vozu, který mírně rekuperuje i při nejnižším stupni rekuperace.
