Podle agentury Bloomberg s odvoláním na dobře informované zdroje tlačí některé automobilky a eurounijní metropole na uzavření dohody s americkým prezidentem, která by umožnila snížení celních sazeb výměnou za zvýšené investice ve Spojených státech. Minulý týden proběhlo jednání ve Washingtonu, po němž byly členské státy EU informovány, že technicky dohodě „nic nebrání“. Problém je v tom, že unijní země nemají jednotný postoj k dohodě. Některé si přejí rychlou dohodu bez zbytečné eskalace, jiné ale preferují jednání s pozice síly a rázná protiopatření na Trumpovo jednostranné vyhlášení obchodní války. Oficiální postoj unijních orgánů zní, že budou usilovat o počáteční dvoustupňovou rámcovou dohodu, umožňující projednat nejdříve necelní překážky a teprve poté podrobnosti, týkající se samotných tarifů.
Pro EU by podle náznaků byla přijatelná dohoda, stanovující 10% univerzální clo na velkou část svých vývozů, ovšem výměnou za to, že druhá strana sníží tarify v klíčových odvětvích, jako jsou farmaceutika, alkohol, polovodiče a komerční letadla. Unie se také snaží dosáhnout kvót a výjimek z 25% sazby, uvalené na dovoz automobilů, a 50% sazby na ocel a hliník. Nový německý kancléř Merz minulý měsíc podpořil myšlenku takzvaného pravidla kompenzace, které by snížilo celní sazby evropským automobilkám, které vyrábějí auta ve Spojených státech. Jenže tato idea nenašla podporu u příslušné komise kvůli obavám, že takový krok by odvedl výrobu a investice z Evropy. Jednání jsou každopádně podle zdrojů velmi obtížná a komplikovaná nejednotným postojem členských států EU.
V zájmu obou stran je naopak dosažení dohody o necelních překážkách, digitálním obchodu a ekonomické bezpečnosti, která by pomohla snáze prověřovat příchozí i odchozí zahraniční investice a samotný vývoz. Evropa by také ráda dosáhla nižších sazeb na zemědělské produkty, na něž Trumpova administrativa rovněž uvalila 20% cla. Spojené státy prý nabídly snížení na 17 %, což je ale stále více, než před Trumpem.
Už nyní je jasné, že pokud se něco vůbec do středy 9. července stihne, bude to nejvýš právně nezávazná, předběžná smlouva. Pak bude záležet zřejmě hlavně na vstřícnosti americké strany, zda ustoupí ze svého výše zmíněného požadavku na uzavření dohody do tohoto data. Spojené státy sice jasně deklarovaly, že cílem celní bariéry je obnova domácí výroby, financování daňových úlev a znemožnění ostatním zemím „dále zneužívat Spojené státy“, ovšem už nyní je jasné, že přínos Trumpových cel, která uvalil de facto na celý svět, včetně neobydlených ostrovů, ovšem nikoliv na Rusko, Bělorusko a Severní Koreu, je přinejmenším sporný. Pokud se tedy EU sjednotí, mohl by se obchod mezi EU a USA brzy zase stabilizovat. Pro ekonomicky těžce zkoušené evropské automobilky by to každopádně bylo více než vítané.
