Automobilka Volvo Cars, donedávna trpící chronickou podfinancovaností kvůli odlivu finančních prostředků v rámci skupiny Geely Holding ve prospěch značky Polestar, se nyní octla ještě hlouběji ve finančních problémech. Kvůli Trumpově celní válce, v jejímž rámci uvalil americký prezident vysoké dovozní sazby téměř na celý svět včetně neobydlených ostrovů, ovšem s výjimkou Ruska, Běloruska a Severní Koreje, se totiž automobilce značně zkomplikoval byznys ve Spojených státech, které byly vždy pro Volvo klíčové. Automobilka, vlastněná čínským koncernem, totiž v říši středu vyrábí podstatnou část produkce, ovšem po dubnovém vyhlášení 100% amerických cel na dovoz čínských automobilů se část nabídky značek Volvo a Polestar stala v USA prakticky neprodejnou.
Automobilka už zareagovala; u obou značek omezuje americkou nabídku a tento týden oznámila přesunutí výroby svého nejoblíbenějšího modelu XC60 do Spojených států. Část modelové palety se v tamějších filiálkách už vyrábí; například Polestar 3 či nové Volvo EX90. Jenže druhý jmenovaný model, od kterého si automobilka hodně slibuje, se zatím u amerických zákazníků nesetkal s velkým zájmem. Hospodářské výsledky Volvo Cars se kvůli tomu prudce zhoršily, podle Automotive News Europe je Volvo Cars v hluboké ztrátě a staronový ředitel Volvo Cars, 74letý Håkan Samuelsson, zkouší najít spásu u evropských orgánů.
Agentuře Reuters řekl, že by podle měj měly odstranit 10% clo na dovoz amerických automobilů, které je podle něj „zbytečné“. Podle něj by tak Evropa přiměla Trumpa, aby snížil stávající 27,5% cla na dovoz aut z EU a ustoupil od záměru tuto sazbu zvýšit od 1. srpna na 30%. Pochopitelně se nabízí domněnka, že Samuelsson žádá něco, co by v první řadě pomohlo Volvu, a je to jistě pravda. Tady je ale potřeba dodat, že kdyby se podařilo uklidnit celní běsnění amerického prezidenta, těžily by z toho i ostatní unijní automobilky. Chyba ale je, že nikdo neví, zda by se ke snížení cel skutečně nechal Trump dotlačit, nebo by podobný krok vnímal jako slabost EU.
Pravda také je, že Samuelsson s tímto nápadem nepřišel až nyní, v době planoucí celní války. Snaží se působit na orgány EU v tomto směru dlouhodobě, o výhodách odbourání 10% cla a vytvoření zóny volného obchodu hovořil už v době, kdy EU měla dovozní cla čtyřikrát vyšší, než USA (10 vs. 2,5 %).
