Příprava vysokorychlostních tratí v České republice pokračuje podle plánu a letos na ni půjde téměř 1,5 miliardy korun. Správa železnic konkrétně investuje 1,49 miliardy korun, z toho 0,96 miliardy z národních zdrojů a 0,53 miliardy z evropských fondů.
„Vybudování systému rychlých železnic v nové stopě představuje bez přehánění jeden z nejambicióznějších projektů v historii naší země, a to jak z hlediska finančního, tak i projektového. Jen za přípravné práce doposud stát zaplatil přes 4 miliardy korun. Odpovědný přístup k jeho přípravě tak považuji za naprostou samozřejmost. V následujícím období se bude Správa železnic soustředit především na chystání páteřní sítě rychlých spojení, tedy osu Ústí nad Labem – Praha – Brno – Ostrava s mezinárodním propojením do Německa, Polska, na Slovensko a do Rakouska,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik a dodává: „Zároveň platí, že pokračuje vyjednávání na evropské úrovni ohledně rozpočtového rámce evropských fondů po roce 2028. Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie můžeme počítat. To bychom měli vědět na podzim. Platí přitom, že členské státy už nebudou dostávat peníze pro své vlastní projekty, ale vznikne mezi nimi konkurence v evropském měřítku. Proto musíme nyní napnout síly do přípravy takových projektů, které mají největší ekonomický i mezinárodní přínos a mohou v tvrdé konkurenci obstát.“
Zásadní je především severní větev směrem na Ústí nad Labem a dále přes plánovaný Krušnohorský tunel do Německa. Na jihu se počítá s kombinací nových tratí a modernizace stávajících úseků mezi Prahou a Brnem a dále směrem k rakouským a slovenským hranicím. Třetí důležitou větví je pak takzvaná Moravská brána, která povede od Brodku u Přerova přes Ostravu až do polských Katovic.
Součástí nové strategie je každopádně prioritizace projektů podle jejich ekonomického přínosu a šance na získání evropských dotací. To znamená, že některé plánované tratě se dočasně odsouvají. Konkrétně jde například o trasu RS 42 mezi Kralupy nad Vltavou a Mostem nebo osu RS 5 směrem na Hradec Králové a Podkrkonoší. Místo toho se stát zaměří na zvyšování kapacity stávajících tratí – například ztrojkolejnění úseku Poříčany–Kolín nebo modernizaci spojení z Hradce Králové směrem na Polsko.
„Letos bude pokračovat systematická příprava vybraných vysokorychlostních úseků se zaměřením na klíčové průzkumy v terénu, dokončení územní přípravy a projednávání dokumentací EIA. Očekáváme také posun v majetkoprávní přípravě a další dopracování projektové dokumentace. Budeme také pokračovat v přípravě PPP projektů a komunikaci s veřejností. Celkově je pro nás klíčové páteřní spojení Drážďany – Praha – Brno – Ostrava – Katovice a Brno – Bratislava/Vídeň,“ říká šéf Správy železnic Tomáš Tóth.
U vybraných úseků, zejména u Moravské brány, se počítá se zapojením soukromého kapitálu formou PPP projektů. Ty mají pomoci urychlit realizaci při zachování kontroly státu. Dlouhodobý plán počítá s dokončením základní sítě vysokorychlostních tratí do roku 2040. Výsledkem má být moderní, kapacitní a spolehlivá železniční infrastruktura, která výrazně zkrátí cestovní časy, propojí Česko s evropskou sítí a zároveň uvolní kapacitu na stávajících tratích pro nákladní dopravu.
