Ač se tomu dnes těžko věří, tak BMW patřilo ve své době mezi průkopníky elektromobility. Platilo to aspoň během funkčního období předminulého ředitele Norberta Reithofera, který elektrickém pohonu fandil už dlouho předtím, než se z něj stala existenční nutnost pro všechny automobilky. Dobře také vnímal tehdejší drtivý nástup Tesly a dal vzniknout hned dvěma legendám; imagetvornému kupé a kabrioletu BMW i8, především ale dodnes nezestárnuvšímu BMW i3, které se stalo mnohem větší legendou, než jeho tvůrci zamýšleli.
Loučíme se s BMW i3 – Čím změnilo svět elektromobility a v čem je lepší než nové elektromobily?
Nejenže oslnilo svou dodnes ojedinělou (a po mohutných škrtech ve vývoji a výrobě BMW zřejmě už navždy solitérní) karbonovou karoserií, ale drželo prapor modrobílé elektromobility i v době, kdy Harald Krüger, který v roce 2015 nahradil Reithofera na pozici šéfa BMW, velkolepě rozjeté elektromobilní plány bez jakéhokoliv sentimentu stopnul a poněkud nechtěně se zapsal do historie i svým zdravotním kolapsem stejného roku přímo na pódiu frankfurtského autosalonu, kde se, jako ve špatné komedii, složil na zem právě vedle naleštěné i8. BMW se pak elektromobilitě vyhýbalo až do roku 2019, kdy po pouhých čtyřech letech nastala další změna na vrcholném postu a nový šéf Oliver Zipse naopak roztočil elektrická kola naplno, ve snaze dohnat náskok konkurence.
BMW i3 po celou tu dobu vznikalo, našlo si nečekaných 250 000 kupců, tempu doby stačilo díky stále zvětšované baterii a nikdy nepřestávalo okouzlovat svým geniálním designem ani propracovanou konstrukcí. Není tedy divu, že jeho čerstvý konec v podobě finální edice HomeRun vyvolal mezi elektrofanoušky velkou vlnu nostalgie.
V ní ale poněkud zaniká, že právě tento model se opakovaně zapsal do elektromobilních análů. Kdo si dnes vzpomene, že šlo o vůbec první sériově vyráběný vůz s konektorem CCS Combo? Toto prvenství sice mělo původně připadnout dnes už zapomenutému Chevroletu Spark EV, jenže jeho výroba se opozdila. A tak BMW, které začalo sjíždět v linek v září 2013, tuto poctu sebralo nejen GM, ale i Volkswagenu, jehož E-up! naběhl až v říjnu téhož roku.
V souvislosti s tím se odehrál jeden velice zajímavý příběh. V roce 2014, kdy se v Evropě začaly elektromobily vyskytovat v zaznamenáníhodném měřítku, začal odborný tisk poukazovat, že nabíječky přibývají jen velice pomalu a také varovat, že Elon Musk, který tehdy už pokrýval svými 120kW Superchargery s bezplatným nabíjením první dálkové tahy v Evropě, získá náskok, který půjde jen velice obtížně dohnat. Této situace využilo BMW a ve spolupráci s giganty E.ON za energetiku a Siemens za strojírenství navrhlo a brzy zrealizovalo vůbec první evropské dálniční rychlonabíječky jiné značky než Tesla. K projektu se později přidalo i Audi, ovšem iniciátorem byla a zůstala mnichovská automobilka.
Projekt velkoryse spolufinancovaný spolkovou vládou (40 milionů eur) a oběma dotčenými zemskými vládami, tedy bavorskou a sasko-anhaltskou (každá po 15 milionech eur), byl veřejnosti prezentovaný jako možnost využít elektromobily, které tehdy ujely nejvýš 150 km, i na delší cesty a jako začátek velkorysého pokrývání německé dálniční sítě rychlými nabíječkami. Skutečný motiv však byl jiný; není náhoda, že úsek pokrytý osmi stanicemi o výkonech až 50 kW spojoval Mnichov, tedy sídlo automobilky BMW, a Lipsko, kde se vyrábělo BMW i3. Stalo se tedy fakticky možným mezi těmito dvěma městy přejíždět i s první verzí BMW i3, která se svou baterií o kapacitě 19 kWh ujela na dálnici sotva více než 100 km.
Přesto se tento krok stal rozhodujícím impulzem pro budování rychlých nabíječek podél dálkových tahů nejen v Německu, ale i v celé Evropě. A dost možná i díky tomu se v Evropě nestal standardem právě Supercharger, který k tomu měl v roce 2014 velmi razantně našlápnuto.
To ale stále není vše; BMW i3 přineslo ještě jednu zásadní novinku. Jako první se totiž začalo prodávat s prodlužovačem dojezdu, zde nazvaným REX. Některé zdroje sice tvrdí, že tím úplně prvním byl Chevrolet Volt, jenže v jeho případě šlo spíše o sériový plug-in hybrid s možností paralelního režimu. A spalovací motor tam sloužil jako primární zdroj síly. Slaboučký dvouválec v BMW však na palubě skutečně pouze dobíjel baterii a devítilitrová nádrž mu vystačila nejvýš na 150 km jízdy.
Technické parametry BMW i3 (2014) 60 Ah
Kompletní specifikace| Konstrukce | hatchback, 3 999 × 1 775 × 1 578 mm, 1 280 kg |
|---|---|
| Pohon | Elektřina, hnaná náprava: zadní |
| Výkon | 125 kW, 170 koní, točivý moment: 250 Nm |
| Baterie | 19 kWh |
| Nabíjení | konektory: Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 12,9 kWh / 100 km, dojezd: 190 km |
| Cena od | 936 000 Kč |
