Elektromobil (zkráceně EV z anglického Electric Vehicle) je velice rozsáhlý pojem a ve svém nejširším smyslu zahrnuje jakýkoliv vůz, který ke svému pohonu používá elektřinu. Elektromobily lze rozdělit na elektromobily na baterie, tedy vozy s označením BEV z anglického Battery Electric Vehicle, hybridní elektromobily, tedy HEV z anglického Hybrid Electric Vehicle, a elektromobily s palivovými články, dnes téměř výhradně na vodík, tedy FCEV z anglického Fuel Cell Electric Vehicle.
Elektromobily čerpající energii z baterie (BEV) využívají k pohonu pouze elektromotor, elektrickou energii získávají primárně z dobíjecích stanic a uchovávají ji v bateriích. Typickým zástupcem je Nissan Leaf nebo Volkswagen e-Golf. Stálicí v tomto segmentu je automobilka Tesla s Modelem S a Modelem X. Nejnovějším přírůstkem, který se už prodává, je pak Tesla Model 3.
Elektromobil na vodíkový pohon (FCEV) má, stejně jako BEV, pouze elektromotor, ale liší se způsobem uchovávání, resp. získávání elektřiny. Větší část trakční baterie je u FCEV nahrazena nádrží na vodík a sestavou palivových článků, ve kterých se vodík chemickou reakcí přeměňuje na elektřinu a vodní páru. To zní jako velice slibné řešení, avšak vzhledem ke konstrukční složitosti a výrobním nákladům zůstává vodík zatím hudbou budoucnosti. Mezi průkopníky patří automobilky Toyota s modelem Mirai a Hyundai s modelem Nexo.
Nejsložitější je však situace u hybridních elektromobilů (HEV). Ty lze dále dělit do několika podskupin podle dvou kritérií.
Podle uspořádání hnacího ústrojí
Sériový hybrid
Takový vůz je vždy poháněn pouze elektrickým motorem a spalovací motor slouží jen k dobíjení baterií. Jeho nejsilnější stránkou je městský provoz a především jízda stylem stop-and-go, při níž dosahuje spalovací motor u konvenčních vozů nízké efektivity. Typickým příkladem je například Opel Ampera či BMW i3 REx.
Paralelní hybrid
Ten může být poháněn buď čistě spalovacím motorem, nebo pouze elektrickým motorem, případně jejich kombinací. Oproti sériovému hybridu je efektivnější při vyšších rychlostech, kde dokáže v případě potřeby využít výkonový potenciál poskytovaný kombinací obou motorů. Nejčastěji se s tímto druhem pohonu setkáte u Toyoty, například u modelů Prius, CH-R, Yaris nebo u SUV RAV4.
Podle stupně hybridizace
Dále existují technologie, které jsou označovány také jako hybridní, avšak elektřina neslouží primárně k pohonu vozidla. Tyto technologie mají za úkol především snížení spotřeby paliva a zefektivnit využití spotřebičů ve vozidle a jejich použití. Tyto systémy využívají například rekuperaci brzdné energie.
Micro-hybrid
Od běžných vozů na spalovací motor se liší tím, že má systém Start/Stop a funkci rekuperace brzdné energie. Micro hybrid využívá k dobíjení 12V akumulátor, což vede ke snížení spotřeby paliva spalovacího motoru a tím ke snížení emisí CO2. Typickým příkladem je třeba systém e-HDI koncernu PSA. Tímto systémem byly vybaveny například modely Peugeot 208, či Citroen C3 a C4.
Mild-hybrid
Je sice vybaven elektromotorem, avšak k pohonu kol po celou dobu jízdy stále využívá spalovací motor. Elektromotor při provozu vypomáhá spalovacímu motoru např. při rozjezdu nebo zrychlování. Bývá pak doplněn o pomocný akumulátor s větší kapacitou elektrické energie, díky čemuž disponuje vyšší schopností rekuperace, která dopomáhá k dalšímu snížení spotřeby paliva a tím ke snížení emisí CO2. Tuto technologii osazuje do svých vozů třeba automobilka Audi, nebo se s ním setkáte u modelu Hyundai Tucson.
Full-hybrid
Tímto označením se chlubí plně hybridní vůz. To znamená, že dokáže jezdit čistě na elektrický pohon. Dojezd na elektřinu je limitován kapacitou baterie. Příkladem je Porsche 918.
Plug-in hybrid
Jde v technickém základu o full-hybrid doplněný o další techniku. Rozdíl mezi full-hybridem a plug-in hybridem (PHEV, z anglického Plug-in Hybrid Electric Vehicle) spočívá v tom, že u full-hybridu se trakční baterie dobíjí pouze rekuperací při brzdění nebo spalovacím motorem, zatímco u plug-in hybridu lze zvětšenou trakční baterii nabíjet také ze zásuvky či dobíjecí stanice. Díky tomu pak může dnes běžně dosahovat až 50km dojezdu čistě na elektřinu bez nutnosti nastartovat spalovací motor. To se stává velkou předností především v centrech měst. Nezanedbatelným důsledkem je pak také nejnižší produkce emisí CO2 z výše jmenovaných hybridních technologií. Mezi typické zástupce patří třeba Mitsubishi Outlander PHEV, Kia Niro PHEV, Hyundai Ioniq PHEV, Volkswagen Passat GTE, Volkswagen Golf GTE, BMW i8 či Mercedes E 350e.
