Elektromobilita je z dnešního pohledu nový trend, ale on vlastně až tak nový není, jen se využívají nové technologie, které umožňují to, co dobře dříve nešlo. Například v roce 1982 se po oblasti Krymu dle pravda.sk pohybovala elektrifikovaná Volha. Elektrický pohon se naplno prosadil v městské hromadné dopravě a tam i míříme, pokud se budeme bavit o sovětském prototypu elektrifikované Volhy. Vždyť už od poloviny minulého století byly trolejbusy považovány za nejlepší možnou variantu přepravy osob. Na Krymu například vybudovali trolejbusovou linku dlouhou 84 kilometrů, která propojovala několik měst. Právě u pohybu trolejbusů na této dlouhé lince se zrodil nápad je vyměnit v době prázdnin za elektrifikovaná osobní vozidla s větším pohodlím.
Od dodávky RAF Latvia k Volze 24 kombi
V roce 1982 řešil simferopolský dopravní podnik problém, který vždy vznikl po konci prázdninové sezóny v oblasti Krymu. Tamní trolejbusy totiž po odlivu turistů jezdily poloprázdné a vedení podniku se to nelíbilo, jelikož se opotřebovával jejich vozový park kvůli pár přepravovaným lidem. Na nové trolejbusy totiž nebyly peníze, jelikož se investovalo do zásobování obyvatel potravinami. Úkolem pro mladé inženýry tedy bylo přestavět ukrajinské dodávky RAF Latvia na malé trolejbusy. To se jim kvůli nedostatku dodávek pro tento projekt nedařilo. Vedení dopravního podniku totiž bylo líto jim dát dva roky staré stroje na přestavbu. Přihlásila se však tamní taxislužba, která odepisovala nepotřebné Volhy, jelikož u nich dosloužil motor a oprava by byla nerentabilní. K úpravě tak dostali Volhu 24 kombi, která měla tři řady sedadel.
Vývoj skončil prototypem
Pomocí náhradních dílů z trolejbusového depa se jim za necelé dva měsíce podařilo sestrojit Volhu s elektromotorem o výkonu 24 kW a na střechu byl instalován sběrač elektrické energie. Po prvních jízdách se pak v roce 1983 sešla odborná komise, aby rozhodla, jestli bude projekt pokračovat sériovou výrobou, nebo bude ukončen jako nezdařený. Svolaná komise se po testech usnesla, že Volha nemá dostatečný výkon elektromotoru a kritizovala i amatérskou přestavbu. Výsledný verdikt padl večer a výsledek byl, že projekt není ekonomicky životaschopný. Elektrická Volha ovšem jezdila jako schválený prototyp ještě jako služební vůz a definitivně do důchodu byla poslána až po rozpadu Sovětského svazu a privatizaci městského dopravního podniku.
