Lokálně bezemisní dálková doprava, řešená pomocí čistě bateriového pohonu, stále naráží na nutnost použít velké a drahé baterie. Řešením by mohla být nová technologie dynamického indukčního dobíjení, díky níž by se mohly elektromobily dobíjet vysokou rychlostí přímo za jízdy a nepotřebovaly by tak těžké baterie. Proto vyhlásila francouzská státní investiční banka Bpifrance v roce 2023 soutěž na zhotovení systému dynamického indukčního dobíjení, kterou vyhrálo konsorcium, vedené správcem dálniční infrastruktury Vinci Autoroutes a dále izraelskou technologickou společností Electreon, univerzitou Gustave Eiffela a firmami Vinci Construction a Hutchnison se svým projektem Nabíjej za jízdy.
Po úspěšných laboratorních zkouškách odolnosti a výdrže zvolených materiálů byl na úseku dálnice A10, asi 40 km jihozápadně od Paříže, vybudován 1 500 m dlouhý pás, sloužící k dynamickému nabíjení elektromobilů za jízdy. Jde o první projekt svého druhu na světě, zrealizovaný na dálnici, a měl by umožnit přednostně těžkým užitkovým, ale vlastně jakýmkoliv elektromobilům, vybaveným příslušným přijímačem, umožnit dobíjet rychlostí až 300 kW během jízdy bez nutnost zastavení či jakékoliv další manipulace. Pro srovnání - nejrozšířenější typ Superchargeru V3 nabízí špičkovou rychlost 250 kW.
Projekt vstupuje do fáze praktického testování za plného provozu, během nějž budou dotyčným úsekem opakovaně projíždět čtyři testovací vozidla různých typů - jeden elektrobus, jeden lehký a jeden těžký užitkový elektromobil a nakonec i jeden osobní elektromobil. Přímo ve vozovce jsou zabudovány výkonné nabíjecí cívky, samočinně aktivované projíždějícím elektromobilem, a schopné dobíjet průměrným výkonem přes 200 kW. Ty by měly podle zástupců projektu vydržet ve vozovce desítky let, což by ospravedlnilo počáteční vysoké investiční náklady.
První výsledky testů jsou prý velice slibné a podle zástupců tento systém aktuálně nemá na světě konkurenci ve spolehlivosti a rychlosti nabíjení. Pokud by se ujal a dostatečně rozšířil, mohl by napomoci masovému rozšíření užitkových vozidel i autobusů na elektřinu. Ty by totiž nepotřebovaly tak velké, těžké a drahé baterie a jejich akční rádius bez nutnosti zastavit by byl teoreticky neomezený.
Společnost Electreon není v oboru žádným nováčkem, pomáhala zrealizovat kromě jiného i ulici s cívkami dynamického bezdrátového dobíjení v Detroitu v roce 2023, první takový projekt v USA. Tam probíhalo testování s elektrickým Fordem Transit, nyní už je nabíjecí trasa k dispozici pro veřejné indukční nabíjení během jízdy i parkování.
Pro osobni automobil je to slusny. Mame po 10km pomale jizdy energii na dalsich cca 200km.
Co kdyz budeme stat 7.5 minut a pak pojedeme 130km/h ? 10km ujedem za 4.6 minuty, takze cca 4 minuty jsme usetrily. Co kdyz auto umi stacionarne dobijet vykonem 700kW - uz to existuje. Tak neusetrime na case skoro nic. Usetrime penize? Take pochybuji.
Pro kamion je to take nic moc - tam je spotreba 1kWh/km - museli jsme 10km ujet takze dobili jen na dalsich 27km.
No a pak vykon 300kW jde proti velkosti baterky - mensi baterky berou mensi vykon. Date tam mensi baterku - ona pobere mensi vykon, budete ji muset vic namahat, odejde vam driv.
Mi to pripada takovy malo perspektivny, stejne jako troleje pro kamiony.
Pokud to bude fakt levny na vyrobu, ze tam das 20-30km nabijeci pas (vlastne 2 v obou smerech) misto dvou velkych dobijecich hubu s vykonem na desitky MW.
Co pak s opravami silnice?
Moc slozite, drahe, vyhody nejiste.
Kombinace s FV na protihlukových stěnách by taky mohla trochu pomoci ... když už tam ta stěna stojí, že. (a v zimě to bude mít i lepší úhel)