Renomovaná poradenská společnost Adamas Intelligence sleduje globální situaci v těžbě, cenách a spotřebě surovin a hornin, výrobě a technologiích motorů a baterií. Vydává placené podrobné zprávy, stejně jako bezplatné zpravodajství pro veřejnost. Aktuálně zveřejnila zprávu o produkci baterií na celém světě, z níž vyplývá, že přes všechny možné krize se stále daří zásobovat rychle rostoucí trh elektrických i elektrifikovaných vozidel a rychle navyšovat výrobu akumulátorů. Meziroční růst 70,2 % je sice jen stínem konjunktury mezi covidovými roky 2020 a 2021, kdy se navyšovalo o třímístné číslo v procentech (112,8 %), ovšem přesto jde o fantastické hodnoty.
Otázkou zůstává, za jakou cenu jich bylo dosaženo a zda rychle klesající tempo růstu už druhým rokem (v prvním pololetí 2022 se rostlo o 79 %, zatímco ve druhém už jen o 64 %) není náhodou trendem a nikoliv jen čekáním na dokončení dalších obřích baterkáren. Křivka nárůstu globálních prodejů nabíjecích automobilů je totiž velice podobná, jejich meziroční růst poklesl dokonce ještě dramatičtěji (konkrétně na 40 %). Vysvětlení tohoto rozporu je ovšem velice snadné; kromě prodejů elektrických aut výrazně narostl také vážený průměr velikosti jejich baterií z 27,8 kWh v roce 2021 na 33,9 kWh o rok později, tedy o 39,5 %.
O tom, jak to budou mít případní nový výrobci těžké, svědčí srovnání jednotlivých výrobců a jejich podílů na výše uvedených číslech. Dělí je totiž obrovské rozdíly v objemu výroby. Zatímco bezkonkurenčně první CATL s roční produkcí 156,1 GWh vyrobil prakticky stejně jako dvojka (LG ES, 89,9 GWh) a trojka (BYD 69,9 GWh) dohromady, všichni tři úhrnem obsadili téměř dvě třetiny (65 %) trhu. Prvním pěti potom patří skoro čtyři pětiny (79 %) a první desítce potom 94 % trhu.
Pro Evropu je pohled na top ten alarmující. Zatímco dominance Číny asi už nikoho nepřekvapí, statečně se drží Korea s druhým (LG), pátým (SK On) a šestým (Samsung SDI) místem. Japonský Panasonic je čtvrtý se značným odstupem na vedoucí trojku, ovšem zároveň i náskokem proti zbytku pole. Do žebříčku se prodral ještě americký projekt Farasis Energy na devátém místě, ovšem Evropa, kolébka průmyslové revoluce, do pořadí vůbec nepromluvila a smutně přihlíží, jak jí Bidenova administrativa přetahuje jednoho silného investora za druhým a zároveň domácí výrobce šikanuje chaotickým přístupem k emisním limitům.
