Na české koleje vyjede v květnu historicky první vlakotramvaj. Půjde o experiment firmy AŽD, který má ověřit technickou realizovatelnost a kompatibilitu železničního provozu s tramvajovým. Ty sice u nás používají shodný rozchod kolejí 1 435 mm, ovšem tím podobnost končí. Kromě samozřejmých rozdílů, jako je menší průjezdní průřez a ostřejší oblouky u tramvají, totiž u nás používají i rozdílný profil kolejnic. A protože v Česku zatím vlakotramvaj jako samostatný dopravní mód není zakotvena v legislativě, liší se i technické předpisy pro výbavu železničních a tramvajových vozidel.
Jak by bylo možné oba světy spojit, jak je běžné v řadě evropských zemí v čele s Německem, zkoumá nejnovější experiment v podobě tramvaje KT8D5.R2. Ta původně jezdila v Brně po tramvajové síti, avšak byla zrušena a odkoupena právě společností AŽD. Ta na ní provedla nezbytné technické úpravy, aby vyhověla současným železničním předpisům, a bude zkoumat možnosti jejího provozování na železniční trati. Za tím účelem dostala nové, širší nákolky s jiným profilem, vzduchovou houkačku, železniční světlomety a komunikační prostředky GSM-R a 5G. Spřáhlo dostane speciální úchyt pro spojení s klasickým železničním vozidlem.
Testování se bude konat na stejném místě jako ověřování autonomního železničního vozidla, tedy na úseku někdejší tratě 063 z Dolního Bousova do Kopidlna, který už před časem přišel o pravidelnou železniční dopravu a následně jej jako už druhou trať po známé Švestkové dráze koupila společnost AŽD. Ta ji kromě příležitostného provozu používá jako experimentální základnu pro ověřování nových technologií. A od května na ni vyšle první vlakotramvaj.
Lokálka v rovinaté krajině východně od Mladé Boleslavi samozřejmě není elektrifikovaná, a i kdyby byla, tramvaj by stejně nemohla odebírat napětí z železniční troleje. Ta má totiž příliš vysoké napětí a je také fyzicky výše, než u tramvaje. Proto bude třídílnou článkovou obousměrnou soupravu pohánět sada baterií, která spolu s řídicími a měřicími systémy zabere prostřední článek, už dříve rekonstruovaný pro nízkopodlažní nástup. Za tím účelem uvnitř přibyl mj. technologický rozvaděč spolu s klimatizací pro baterie. Samozřejmě došlo i na novou kabeláž a informační systém. Zvenčí dostala někdejší tramvaj přepracovaný design a také jméno Lenka, vyvedené na bočnicích.
„Projekt má několik cílů. Vedle ověření provozu lehkého bateriového vozidla chce AŽD vytvořit takzvanou zelenou testovací platformu pro ověřování nových technologií a komponent vyvíjených naší společností. Zkušenosti z projektu by zároveň mohly otevřít odbornou debatu o budoucích provozních pravidlech, která by umožnila širší využití takzvaných vlakotramvají na regionálních tratích,“, říká k tomu ředitel AŽD Zdeněk Chrdle, nadšený fanoušek železnice a nových technologií.
Prvním krokem k zahájení experimentálního provozu bude získání povolení Drážního úřadu pro provoz lehkého drážního vozidla na trati Kopidlno – Dolní Bousov, následně se bude ověřovat chování vozidla při jízdě na železniční infrastruktuře. Následně chce AŽD získat povolení pro provoz na síti Správy železnic, nejdříve testovací, později s cestujícími. Účelem projektu je ukázat další možnosti ekonomicky udržitelného železničního provozu a otevřít odbornou diskuzi ohledně vlakotramvají v Česku. Několik projektů na toto téma u nás už totiž vzniklo, třeba ambiciózní mezinárodní Regiotram Nisa z nultých let 21. století či aktuální tzv. Krkonošská tramvaj, jejíž realizace rovněž nepostupuje podle plánů.
