Společnost AŽD je dominantním dodavatelem zabezpečovacích a automatizačních systémů pro českou železnici s bohatým exportním portfoliem. Patří mezi přední evropské hráče na tomto poli, takže musí věnovat značné úsilí i vývoji. A k jeho usnadnění koupila dvě zrušené lokálky, které využívá jako testovací dráhy, ovšem při zachování veřejného provozu. První z nich, takzvaná švestková dráha, vedoucí nádhernou krajinou Českého středohoří z Čížkovic do Obrnic (s napojením do Lovosic a Litoměřic na jedné straně a do Mostu na straně druhé), byla za tím účelem vybavena poslední generací zabezpečovacího zařízení a bez nadsázky jde o nejmodernější lokálku na světě.
A právě na ní se odehrála veřejná demonstrace samořiditelného vlaku. Ten se s prázdnou sedačkou strojvedoucího rozjel, zastavil u nástupiště na metr přesně, pak se opět rozjel a nastaly nejefektnější okamžiky. Senzorika nejdříve rozpoznala figurantku, stojící uprostřed koleje, a vlak před ní samočinně zastavil. Protože je systém nastaven tak, že pokud do minuty překážka zmizí (typicky chodec či zvěř na kolejích), souprava se zase dá do pohybu sama. Pokud problém trvá déle, je informován dispečer, který dálkově vydá další pokyny. Vlak se tedy opět rozjel, opustil stanici z vedlejší koleje s přesným dodržováním snížené rychlosti přes zhlaví, po jeho opuštění nabral rychlost a vydal se k hlavnímu testu.
Na železničním přejezdu stálo naaranžované auto, napodobující uváznutí či řidičskou nekázeň. Jenže senzorika opět bezpečně identifikovala překážku, což demonstroval grafický výstup z počítače, a bez problémů zastavila. Na palubě se v tu chvíli vezlo několik desítek lidí; kromě odborného personálu i novináři. A úleva z úspěšného testu byla všeobecná. Je to samozřejmě jen část úkolů, které musí automatika zvládat, ale ty ostatní by v tuto chvíli už měly být v podobě, umožňující praktickou použitelnost. Ostatně podle generálního ředitele AŽD, velkého železničního fanouška, by měly začít autonomní vlaky u nás jezdit do dvou až tří let. Tedy, až se změní legislativa, která tomu v současné době brání.
Zdá se tedy, že autonomní vlaky začnou v Evropě běžně jezdit po veřejných trasách dříve než samořiditelná silniční vozidla. A Česko bude dost možná průkopníkem. Není divu, vlak nemusí sledovat zdaleka tolik parametrů a navíc nepotřebuje hlídat a volit směr, případně se v kritických situacích rozhodovat. Samozřejmě stále zůstává riziko poškozené koleje či jiné překážky, kterou vlaková senzorika může přehlédnout, avšak pro tento případ bude trať pravidelně monitorovat dron, schopný přesně tyto situace identifikovat. I ten už má AŽD připravený. Zazněla i námitka, že systém bere strojvedoucím práci, avšak těch je dlouhodobý kritický nedostatek, navíc je autonomní řízení zatím nákladná záležitost. Jeho rychlé masové rozšíření tedy očekávat nelze.
Perličkou pro fanoušky železnice je, že jako zkušební mulu pro ověřování nejmodernějších technologií (kromě autonomního řízení ještě jednotného evropského zabezpečovače ETCS a již používaného národního poloautonomního řízení vlaků AVV), vybralo AŽD ze svého vozového parku jedno ze dvou historických vozidel, stále ovšem sloužících v praktickém provozu. Konkrétně čtyřnápravový motorový vůz 851.026 z Vagónky Tatra Studénka, nazývaný krokodýl a vyrobený ve druhé polovině 60. let. Tato řada v běžném provozu dosloužila už před 11 lety, ovšem několik zástupců je zachováno u nostalgických spolků, či jako měřící a experimentální vozidla. To je i případ čísla 026, pro ten účel samozřejmě zásadně zmodernizovaného.
