Toyota navrhla novou kategorii VEEF (Vehicles running Exclusively on Eligible Fuels, česky „vozidla jezdící výhradně na vhodná paliva“) pro auta se spalovacím motorem, která jezdí na obnovitelná paliva, a žádá, aby byla v Evropě uznána za bezemisní. Mělo by se s nimi zacházet stejně jako s elektromobily.
Kategorie VEEF by přiznala autům na obnovitelná paliva stejné pobídky jako bateriovým elektromobilům (BEV), protože podle Toyoty také nevypouštějí z výfuku CO2. Regulační podpora by podle ní umožnila výrazně snížit emise 300 milionů vozů se spalovacím motorem, které už dnes jezdí po evropských silnicích, místo jejich postupné výměny za elektromobily v průběhu několika desetiletí.
Toyota obnovitelná paliva dlouhodobě podporuje, používá je v motorsportu a spolupracuje s dalšími automobilkami na jejich ověřování v reálném provozu. Posledního půl roku zkoušela spolu s BMW, Boschem a energetickou společností Repsol ve Španělsku asi 20 sériových aut, která jezdila na 100% obnovitelné palivo. Palivo se vyrábí ze zbytkové biomasy a podle Toyoty nemá žádný vliv na výkon vozu ani nevyžaduje úpravy mechaniky. Test podle výrobce prokázal, že taková paliva fungují v reálných podmínkách a dají se distribuovat stávající čerpací infrastrukturou, zatímco elektromobily a vodíková auta s palivovými články (FCEV) potřebují vlastní sítě drahých nabíječek a stanic.
Bosch ve zkoušce zajišťoval dohledatelnost použitého paliva, která je klíčová pro určení jeho ekologické hodnoty, a také to, aby zapojená auta tankovala jen obnovitelné palivo. Každé auto zařazené do kategorie VEEF by muselo být podle návrhu zablokováno proti jízdě na klasický benzin, pravděpodobně technologií, která při tankování rozezná typ pistole.
Toyota přiznává, že výroba obnovitelných paliv je dnes na jakékoli významné využití příliš nízká, nová regulace by ale podle ní položila základy pro růst tohoto odvětví. Palivem, které Toyota nabízí jako alternativu k bateriím a vodíku, je biopalivo druhé generace vyráběné z odpadních zbytků organických produktů. Je výrazně levnější než plně syntetické e-palivo, které vyrábí například Porsche. Podle odhadu Toyoty je v Evropě při současných objemech dost biomasy na to, aby udržela provoz evropského vozového parku do roku 2040.
„Pokud to s co největším a nejrychlejším snižováním emisí CO2 myslíme vážně, obnovitelná paliva v tom mohou hrát velkou roli,“ řekl technický ředitel Toyoty Europe Šiniči Jasui. Šéf výzkumu a vývoje Thiebault Paquet dodal, že oproti elektromobilům a FCEV nevyžadují velké investice na straně vozidla, protože jde o takzvaná drop-in paliva. „Dají se používat a nemusíme nic měnit. Není to jako u stoprocentního etanolu, kde je potřeba jiný vstřikovač, chránit sedla ventilů a podobně,“ uvedl.
Kromě ekologických přínosů by podle Toyoty rozšíření obnovitelných paliv snížilo závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, a tím i dopad geopolitických událostí na řidiče. Toyota také vyvíjí hybridní systém nové generace kompatibilní s obnovitelnými palivy, který slibuje o 15 % nižší spotřebu než současná technologie. Debutovat má v nové Corolle během příštích tří let.
Tisková zpráva z Bruselu vznikla v době, kdy evropští zákonodárci připravují Industrial Accelerator Act a Automotive Package a Británie přezkoumává svůj mandát na bezemisní vozidla (ZEV). Toyota v ní požaduje, aby byla kategorie VEEF uznána za bezemisní podle jedné unijní definice v souladu se směrnicí o obnovitelné energii RED III. U emisních cílů navrhuje pětileté období pro jejich plnění v letech 2028 až 2032, které by vyrovnalo přechod přes roky 2030 a 2031, a pro rok 2035 snížení emisí CO2 o 90 %, přičemž zbývající rozdíl by pomohly uzavřít dodatečné flexibility pro obnovitelná paliva a zelenou ocel. Podle Toyoty budou mít bateriové elektromobily v roce 2030 zhruba 45% podíl na prodejích nových aut, zatímco současná pravidla vyžadují víc než 55 %. Pro lehká užitková vozidla (LCV) chce samostatný režim s cílem snížení emisí o 35 % v roce 2030 a o 80 % v roce 2035, s průměrováním za pět let. Cíle by se podle ní měly pravidelně přezkoumávat, pokud se poptávka nebo infrastruktura nevyvíjí podle očekávání.
Druhým tématem je přístup nazvaný „Made with Europe“. Toyota podporuje cíl Industrial Accelerator Act posílit evropskou průmyslovou základnu, odmítá ale pravidlo, které by uznávalo jen montáž v EU. Chce, aby se za domácí uznávali i vybraní důvěryhodní partneři s plnou vzájemností, mezi nimi Spojené království, Turecko a Japonsko, s nimiž by trh dosáhl zhruba 31 milionů vozidel. Požadavek na evropský obsah by se podle ní měl zavádět postupně až na 70 % hodnoty vozu ze závodu, nejdříve po třech letech, a podstatné požadavky na automobily by neměly platit před rokem 2030. Pro celkový prodej vozidel navrhuje práh 70 % místo uvažovaných 85 %, jednotná pravidla pro veřejné zakázky, pobídky i firemní flotily a dočasné vyloučení vozidel s palivovými články. Výrobce přitom zdůrazňuje, že v Evropě působí přes 60 let a osm jeho evropských výrobních závodů leží mimo jiné i v České republice.
„Toyota není v Evropě hostem. Jsme evropský výrobce a chceme, aby evropský automobilový průmysl uspěl,“ uvedl prezident a generální ředitel Toyota Motor Europe Jošihiro Nakata. Ve Spojeném království Toyota žádá, aby mandát ZEV počítal v roce 2030 nanejvýš s 50% podílem bezemisních aut a 40 % u LCV s flexibilitami, aby byl co nejdříve stanoven rámec pro rok 2035 a aby se úprava mandátu dokončila v roce 2027. Navrhuje také britský ekvivalent kategorie VEEF. Podle hlavního podnikového ředitele Toyota Motor Europe Matta Harrisona je to součást širšího požadavku: „Izolace nás oslabuje. Evropa má schopnosti, lidi i důvěryhodné partnery, aby mohla vést, ale legislativa musí odrážet tempo, v jakém jsou zákazníci schopni a ochotni se měnit. ‚Made with Europe‘ je náš hlavní požadavek, protože spolu jsme silnější.“
