Česko se v poslední době více otevírá novým projektům v oblasti sdílené dopravy. Auto si můžete půjčit přes CAR4WAY, HoppyGo nebo re.volt. Růžové bicykly Rekola jistě mnoho z vás již zná a totéž platí o elektrických koloběžkách Lime, které dokázaly zničit pověst tohoto dopravního prostředku během několika týdnů. Ale nyní do hry vstupuje nový hráč, který má zkušenosti z mnoha evropských měst, a to freebike.
Služba freebike se specializuje na tzv. bikesharing, tedy sdílení jízdních kol. Za celým projektem stojí společnost HOMEPORT, která si tento koncept vyzkoušela již ve dvaceti městech po celém světě (Slovensko, Finsko, Kanada, Spojené království, Francie a další) a dokonce v jednom českém městě. Minulý rok se s koly freebike mohli setkávat obyvatelé Kladna, ale tam letos bohužel služba nepokračuje.
V Praze freebike zahájil fungování 1. dubna. Pokud se pohybujete po Praze, tak jste si nejspíš všimli výrazných, křiklavě zeleno-žlutých kol postávajících po okolí. Je opravdu těžké je přehlédnout, takže jsem neváhal ani minutu a okamžitě stahoval aplikaci, abych mohl novou bikesharingovou službu pořádně otestovat.
Konečně to pravé pro kopcovitou Prahu
Říká se, že Praha je stověžatá. Osobně mi však více sedí označení „stokopcovitá“, protože ať se vydáte jakýmkoliv směrem, vždy musíte do kopce – na Vinohrady, na Pankrác, do Dejvic, do Bohnic, … Snad jediná rovinka se nachází podél Vltavy, což naprosto zřetelně demonstrují oblíbená růžová kola služby Rekola. Narazit na růžové kolo například na Vinohradech je téměř zázrak, zatímco břeh řeky je jimi zaplaven.
Nejprve jsem si myslel, že řešením mohou být elektrické koloběžky Lime, ale bohužel se ukázalo, že jejich výkon zdaleka nestačí na pražské závody do vrchu. Nehledě na neukázněnost některých jezdců a následnou nemilost, ve kterou tato služba upadla u velké části obyvatel Prahy. Na elektrický pohon ovšem nesmíme zanevřít, protože právě díky němu můžeme asi největší překážku Prahy, totiž její terén, uspokojivě vyřešit. A stejný názor mají také lidé stojící za projektem freebike.
Včetně elektromotoru váží celé kolo ohromných 35 kilogramů!
Jízdní kola freebike jsou totiž vybavena přídavným elektromotorem, který pomáhá jezdci bez větších potíží překonat i prudké převýšení. Nejedná se ovšem o plnohodnotný elektrický pohon – nemůžete vzít za plyn a rozjet kolo plnou rychlostí do kopce. Motor vám pouze pomáhá při šlapání a pokud nebudete šlapat, tak zkrátka nepojedete. Pomoc je to sice drobná, ale velmi efektivní.
Mohutné barevné bicykly vážící 35 kg!
Obrovská městská kola jedovatě zeleno-žluté barvy takřka nejde přehlédnout. V pražských ulicích by se jich mělo postupně objevit na 500 a pokrývají většinu Prahy – na západě od Divoké Šárky a Motola přes Radlice, Braník a Krč na jihu, Vršovice a Černý Most na východě a na sever až do Troje. Centrum je samozřejmě pokryté kompletně.
Samotná kola jsou navržena tak, aby byla maximálně jednoduchá, odolná a snadná na opravu. Je třeba uznat, že se jedná o skutečně robustní stroje, které budí respekt. Na první pohled je vidět, že něco vydrží. A budou to určitě potřebovat, protože každé kolo podle provozovatele čeká až 6 let aktivní služby. Má to však i svou stinnou stránku – včetně elektromotoru váží celé kolo ohromných 35 kilogramů! Rovnou tedy zapomeňte, že byste kola například nosili po schodech. Přítelkyně byla ráda, že kolo vůbec dokázala nadzdvihnout a otočit na místě při parkování.
Půjčování přes aplikaci i Lítačku
Jak už to u podobných služeb bývá, tak samotné půjčování obstarává aplikace pro chytré telefony se systémem Android a iOS. Aplikace se jmenuje Freebike a její uživatelské prostředí je... ehm... zvláštní. Řekněme že ještě potřebuje trochu poladit, ale obecně je vcelku snadná na používání a vlastně ji ani nebudete tolik potřebovat. Kolo si totiž budete moci půjčit i bez aplikace!
Aplikaci budete potřebovat pro registraci a nastavení platební metody, ale samotné půjčování kola může proběhnout také skrze jakoukoliv čipovou kartu, například Lítačku. Každé kolo má na sobě krom QR kódu také čtečku RFID. Pak stačí pouze přiložit kartu a dvakrát zmáčknout brzdu, načež se kolo rozsvítí a je připraveno vyrazit. Pokud si půjčujete kolo přes aplikaci, tak jen místo přiložení karty načtete QR kód fotoaparátem telefonu.
Stáhnout Freebike
Celkově vzato je půjčování velmi rychlé, spolehlivé a pohodlné. Díky tomu, že se jedná o elektrokola s vlastním napájením, může freebike využívat pokročilé funkce jako sledování pomocí GPS, sběr nejrůznějších dat nebo půjčování pomocí čipových karet. Tyto možnosti se mi hodně líbí a ještě je tu jeden bonus – služba freebike je již integrovaná do aplikace Moje Praha, takže polohu kol můžete sledovat také v této aplikaci a efektivněji tak plánovat např. carsharingové a bikesharingové cestování.
Cena (zatím) velmi příznivá a fičí jako drak!
Úplně jsem zapomněl zmínit aktuální cenovou politiku služby freebike, tak si to pojďme ujasnit. Služba aktuálně patří k nejdostupnějším službám sdílení dopravních prostředků u nás! V případě půjčení kola s vypnutým elektromotorem, kdy musíte šlapat vlastní silou, máte prvních 10 minut jízdy zdarma a následně platíte 1 Kč/min. Pokud si půjčíte kolo s aktivním elektromotorem, tak máte zdarma první minutu a poté je sazba 2 Kč/min. To jsou opravdu velice atraktivní ceny, nicméně během dubna by měl provozovatel ceny aktualizovat a nabídnout také dlouhodobější tarify. Snad to nebudou změny k horšímu.
Ale teď už k samotné jízdě. Ta je jedním slovem fantastická! Tohle není placená propagace a v žádném případě nikdo z naší redakce s freebike nespolupracuje. Zkrátka je to tak. Elektrokola freebike jsou podle mého názoru jedním z nejpohodlnějších, nejrychlejších a nejefektivnějších dopravních prostředků, které dnes na pražských ulicích najdete.
S elektromotorem pod zadkem jako by kopce zmizely a Praha najednou působí jako město nakloněné cyklistice. Jen kdybych nepotkával pražské řidiče...
Jakmile kolo aktivujete, tak stačí nasednout a šlápnout do pedálů. První šlápnutí jde sice trochu ztuha, ale u druhého už cítíte, že to jde nějak snáz a jemné vrnění prozrazuje, že se probudil do té doby spící elektromotor. Pak už je každé šlápnutí velmi snadné a kolo se ochotně rozjede kam potřebujete.
Na mou první delší vyjížďku jsem se rozhodl zajet z Vinohrad na Žižkov a potom do kopce až na vrchol parku Parukářka. Tohle byl opravdu pořádný test toho, jak elektromotor vlastně pomáhá, protože je to opravdu solidní krpál – kdo tento park zná, dá mi jistě za pravdu. Byl jsem ovšem velmi příjemně překvapen, když jsem až na vrchol dojel bez zadýchání a jediné kapky potu.
Při jízdě do prudkého kopce sice bylo šlapání těžší, ale nebylo to nic, co by nezvládl ani fyzicky méně zdatný jezdec. Když jsem sjel z parku opět na ulici Olšanská, vyrazil jsem do mírného kopce směrem náměstí Míru a pak na kočičí hlavy do vinohradských uliček směrem k Havlíčkovým sadům. Cesta se klikatila do kopce a z kopce, ale elektrokolo pracovalo jako hodinky a jízda byla neuvěřitelně snadná a plynulá.
Menší problémy nastaly na staré široké dlažbě. Jak jsem již zmínil, tak kola freebike jsou velice těžká, robustní a odolná. To ovšem také znamená nulové odpružení sedla, natožpak vidlic. Při jízdě po tzv. kočičích hlavách se veškeré otřesy přenáší přímo do rukou a do vašich zad. Moje rada v takovém případě zní – vyhýbejte se většímu terénu a radši si hledejte trasy s příjemnějším povrchem.
Když se rozhodnete jízdu ukončit, tak můžete buďto kliknout na tlačítko vrácení v aplikaci ve vašem telefonu, nebo jednoduše kolo postavit a třikrát za sebou rychlé stisknout brzdu.
Obecně musím jízdní vlastnosti elektrokol freebike pochválit. Pro Prahu se jedná o skutečně ideální řešení urbanistické mikromobility. Kolo má dojezd více než 120 kilometrů a jakmile se vybije, tak servis jen vymění akumulátor. Projel jsem si širší centrum Prahy, vyjížděl kopce od řeky na Kavalírku na Vinohrady, kolem Karlova mostu na Pražský hrad, Petřín nebo Vyšehrad.
S elektromotorem pod zadkem jako by kopce zmizely a Praha najednou působí jako město nakloněné cyklistice. Jen kdybych nepotkával pražské řidiče, za kterých mám často dojem, že zrovna vylezli z jeskyně a jejich ženy snad nemají ani volební právo. Pokud budete jezdit po Praze na kole, tak si musíte zvyknout, že vás občas někdo vytroubí, nebo dokonce začne vytlačovat ze silnice. Jediné řešení tohoto problému je bohužel trpělivost, čas a zase trpělivost. Snad se to zlepší co nejdříve.
Vrácení kola je zatím občas problém, řešením je domluva s městskými částmi.
Když se rozhodnete jízdu ukončit, tak můžete buďto kliknout na tlačítko vrácení v aplikaci ve vašem telefonu, nebo jednoduše kolo postavit a třikrát za sebou rychlé stisknout brzdu. Tento systém komunikace je opravdu návykový a funguje velmi dobře. I tak tu na vás čekají některé překážky, na které musíte myslet.
Podívejte se opět na mapu, která ukazuje jednotlivé zóny služby freebike v Praze. Zóny, které nejsou červeně zvýrazněné, jsou bez omezení a kolo zde můžete nechat naprosto kdekoliv přímo na ulici. V takovém případě ovšem zaplatíte extra parkovací poplatek 25 Kč, což může být někdy otravné. V červených zónách ovšem takto kolo vrátit nemůžete a je třeba využívat tzv. virtuální stanice.
Jak můžete vidět na mapě, tak virtuální stanice jsou rozesety po celé Praze. U každé je uvedené číslo X/Y. X označuje počet kol, které jsou v této stanici k dispozici a která si můžete půjčit. Číslo Y pak značí maximální počet kol, která lze ve stanici zaparkovat. Pokud je tedy stanice plná, musíte s kolem zajet na nejbližší stanici s volným slotem. Podle lokality má každá stanice 4 až 11 slotů pro parkování.
Zajímavý je v tomto případě přístup služby freebike co se týče vymáhání těchto pravidel. Pokud jste například v červené zóně a nejste u stanice (nebo je stanice plná), tak vás kolo vrátit nenechá. Bez slitování. To možná na první pohled vypadá nepříjemně, ale ve skutečnost to má spíše pozitivní dopad – kola se nepovalují všude po ulicích jako koloběžky Lime a provozovatel má také snazší údržbu, protože všechna kola najde hezky pohromadě.
freebike má šanci zpopularizovat městskou cyklistiku
Služba freebike má podle mého názoru skvěle našlápnuto. Její používání je jednoduché i pohodlné a sázka na elektrokola se v pražském kopcovitém terénu jednoznačně vyplatila. Troufám si tvrdit, že je tu reálná šance na významnou popularizaci cyklistiky v Praze, protože díky elektromotoru se z kopcovitého města stane jen velká placka a vy se můžete vydat opravdu kamkoliv.
Velmi příjemně mne překvapila samotná elektrokola, která jsou solidní, dobře stavěná i pohodlná a hodně zajímavá je také cena služby. Pro krátké popojíždění po Praze jsou kola freebike dokonce výhodnější než MHD, a to může být pro mnoho potenciálních uživatelů velké plus. Cena se však ještě může trochu změnit, tak uvidíme, jakým směrem.
Osobně bych byl velmi rád, kdyby se tyto způsoby dopravy ještě více rozšířily. Kombinace MHD, sdílených aut, elektrických nebo klasických jízdních kol a koloběžek, longboardů, bruslí... Vězte, že je to většinou ten nejefektivnější způsob pohybu po městě.
V Česku se bohužel historicky vše podřizovalo automobilům, což nám v Praze denně připomíná neustále ucpaná magistrála, kterou soudruzi postavili přímo skrz centrum Prahy. Například cyklisté aktuálně dle TSK Praha tvoří v Praze pouze 1 % účastníků dopravního provozu, zatímco v počtu aut na obyvatele se Praha drží na špičce (nejen) evropského žebříčku. Podle TSK Praha připadá více než 800 aut na 1 000 obyvatel!
Pokud služba freebike přispěje alespoň trochu k tomu, aby se tento nepříznivý poměr trochu vyrovnal, budu z toho mít velkou radost. To samé však platí o dalších službách jako jsou Rekola, Lime, CAR4WAY, re.volt či HoppyGo. Za poslední dva roky se toho v Praze změnilo mnoho, tak snad bude tento trend pokračovat. Držím všem projektům palce!
