Sdílené elektrokoloběžky Lime

Naše hlavní město bohužel alternativním typům dopravy zatím moc nepřeje. Zastaralá infrastruktura, velký podíl dlážděných silnic, tramvajová doprava, minimum pruhů pro cyklisty, naprostá absence elementárního respektu mezi účastníky silničního provozu a velmi členitý terén – to jsou jen některé z důvodů, proč je Praha pro cyklisty, skateboardisty a jím podobným z velké části trnem v oku.

Některé z těchto aspektů vyžadují čas, aby došly patřičných úprav, ale jiné dokážeme ovlivnit již dnes. Elektrické pohony jízdních kol, skateboardů a koloběžek se za poslední 2–3 roky vyvinuly natolik, že vyjet na nich z Náplavky na Vinohrady nebo dokonce na Strahov zvládne i podprůměrně zdatný člověk, a to bez jediné kapky potu. A právě zde by své místo mohl zaujmout americký startup Lime, který do Prahy přivezl typické zeleno-bílé elektrické koloběžky, a to rovnou v počtu několika stovek.

Několik stovek elektrokoloběžek do začátku

Startup Lime vznikl teprve v lednu 2017. Sdílení kol, elektrokol a elektrokoloběžek provozuje již v desítkách měst po celých Spojených státech a několika evropských městech. Řadí se mezi tzv. „Unicorns“, tedy startupy, jejichž tržní hodnota přesahuje 1 miliardu USD (cca 22 miliard korun)! Není proto divu, že na sebe tato společnost s limetkou ve znaku strhává patřičnou pozornost.

V Evropě zatím společnost Lime své služby nabízí v Paříži, Curychu, Berlíně, Frankfurtu, Madridu a Valencii, jako další zastávku si vybrala Prahu. A obula se do toho opravdu pořádně, protože první várka koloběžek, které jsou rozmístěny po Praze, obsahuje několik stovek kusů! Podle informací od Lime bude v Praze od začátku v provozu 300–400 elektrokoloběžek, které smí zatím jezdit pouze v širším centru Prahy. Tato oblast zahrnuje Prahu 1, 2 a 3, ale současně je zakázáno parkování v historickém centru na Starém Městě.

Přečtěte si také

Test Carsharing re.volt – Po Praze stylově

Výhody elektrokoloběžek si tak zatím užijí pouze obyvatelé centra Prahy, které se ostatně stalo takovou zkumavkou většiny podobných služeb. Ve stejné oblasti začínaly služby jako CAR4WAY či Rekola nebo zatím nejnovější projekt re.volt. Pokud se provoz osvědčí, tak se ovšem dočkají i další části Prahy a postupně snad většina území města.

„Hledáme Nabíječe. Zn. Platíme slušně“

Používání samotné služby je opravdu výjimečně jednoduché a pohodlné. Stáhnete si aplikaci Lime do svého zařízení se systémem iOS nebo Android, zaregistrujete se, vyplníte platební údaje (platební kartu si aplikace pamatuje) a jste ready-to-go. Každá koloběžka má vlastní GPS a hlásí svou polohu do mapy, kde vidíte všechny koloběžky v okolí. Vy si jen najdete tu nejbližší a pomocí aplikace a vyfocení QR kódu si snadno odemknete.

Skutečně to není žádná raketová věda a musím aplikaci Lime pochválit za to, jak pohodlně se s ní pracuje. Odemčení koloběžky je velice rychlý a jednoduchý proces a zabere cca 5 sekund. Rychlejší to být snad ani nemůže. Jakmile však koloběžku odemknete, tak se začne počítat cena za pronájem, což je asi ta nejvíce kontroverzní věc tohoto projektu .

Přečtěte si také

CAR4WAY už má 1 000 automobilů od Škody Auto

Za pouhé odemčení koloběžky okamžitě zaplatíte 25 Kč a následně za každou minutu pronájmu (ať jste v pohybu nebo ne) další 2 Kč. Je to fakticky stejná suma, o kterou si Lime říká všude po světě – např. v USA se jedná o kombinaci 1 dolar za odemčení a následně 0,15 dolarů/minutu, v Evropě pak 1 euro za odemčení a 0,10 eur/minutu. Zásadním rozdílem však je, že Česko není Německo a Praha rozhodně není Berlín!

Cena za pronájem je kontroverzní.

Aby mohl být takový projekt úspěšný, tak musí mít dostatek uživatelů. A za těchto podmínek mám reálnou obavu, zda se v Praze najde dostatek uživatelů ochotných zaplatit 45 Kč za 10 minut jízdy. Pro srovnání níže uvádíme aktuální ceny jiných druhů dopravy v Praze:

• 30minutová jízda MHD za 24 Kč (o Lítačce ani nemluvě)
• sdílené kolo od Rekola na 15 minut zdarma a pak 24 Kč za 45 minut
• sdílený elektromobil re.volt za 4 Kč/minutu (10 minut jízdy za 40 Kč)
• sdílený automobil CAR4WAY za 6 Kč/minutu (10 minut jízdy za 60 Kč)

Cenová politika Lime tedy rozhodně není pro rychlou přepravu po městě extra přívětivá a jsem velmi zvědavý, zda se za těchto podmínek opravdu udrží. Nicméně je tady také druhá strana mince. Lime totiž pro nabíjení nevyužívá vlastní infrastrukturu, ale místo toho si najímá tzv. Juicery, kteří se starají o nabíjení koloběžek sami a Lime jim následně platí za každou nabitou koloběžku. A nutno podotknout, že ne málo – za jednu nabitou koloběžku může Juicer dostat 100–200 Kč, a to může být zajímavý přivýdělek. Mimochodem Juicer je do češtiny přeložen jako Nabíječ... :-)

Na celou obrazovku

Tato strategie v zahraničí sklízí poměrně značný úspěch a výsledek je takový, že se po ulicích prohání spousta Juicerů, kteří hledají vybité koloběžky a snaží se k nim dostat dříve než ostatní. Oni si díky tomu získají nezanedbatelný přivýdělek a uživatelé pak jistotu, že většina koloběžek je 24/7 připravena k odemknutí a následné jízdě.

Když trochu poodstoupíme a podíváme se na celý obraz, tak Lime vlastně vytváří takovou udržitelnou mikroekonomiku. Fakticky zprostředkovává platbu mezi Jezdcem a Juicerem a strhává si z ní vlastní provizi. Aby totiž mohl zaplatit Juicerovi 100 Kč, tak si ta koloběžka musí tyto peníze vydělat, tzn. musí si jí půjčit dostatečný počet lidí na dostatečně dlouhou dobu. Zajímavý přístup, co myslíte?

Všichni jsou na chodníku, já tam taky jdu

Pojďme se podívat na samotnou koloběžku a na to, jak se na ní vlastně jezdí po Praze. Samotná elektrokoloběžka je poměrně velká, těžká, vysoká a trochu neohrabaná. Nechybí standardní bezpečnostní prvky jako brzda, zvonek, čiré světlo vpředu a červené vzadu, které zároveň slouží jako brzdové světlo (při brzdění se rozsvítí jasněji). Mimochodem brzda ovládá zadní kolo, takže na koloběžce můžete udělat i smyk!

Na celou obrazovku

Lidé budou kvůli slabé akceleraci jezdit po chodnících.

Pocit z jízdy se rozhodně nedá srovnávat s tradičními koloběžkami, protože Lime je vyšší a ze začátku je jízda trochu nejistá. Na pravé rukojeti se nachází páčka elektrického pohonu, která však nefunguje, dokud se poprvé neodrazíte a koloběžku nedostanete do pohybu. Nemůžete se tedy rozjet na elektřinu přímo z místa, což je pro bezpečnost jedině dobře. Jakmile se ale odrazíte, tak páčka zareaguje a vy rázem ucítíte, jak koloběžka jede na elektrický pohon.

Dojezd elektrokoloběžek Lime je až 35 km s maximální rychlostí asi 25 km/h. Rozhodně se nejedná o žádný adrenalinový zážitek, protože charakteristika motoru je velmi pozvolná a je poznat, že sportovní vlastnosti zde opravdu nebyly prioritou.

Pro začátečníky je to rozhodně dobře, protože se s koloběžkou lépe seznámí, ale v městském provozu to může být naopak problém. Pokud byste se totiž chtěli proplétat mezi auty, tak zjistíte, že nedostatečná akcelerace je velká překážka a bohužel to nejspíš dopadne tak, že zákazníci Lime budou po Praze jezdit po chodnících.

Vymlácené zuby a do kopce po svých

Během testování jsem pak narazil na další dvě nepříjemnosti. V první řadě koloběžka nemá žádné tlumiče a při jízdě po dlážděných silnicích si skoro vymlátíte zuby. Bohužel další důvod, proč ze silnice přejet na chodník, kde je asfalt nebo jemnější dlažba.

Možná největší překážkou je to, že elektrokoloběžky Lime nemají pro Prahu dostatečný výkon. Jsem trochu mohutnější postavy s váhou necelých 90 kg, což rozhodně není nic extrémního. Přesto se mnou koloběžka téměř nedokázala dojet například od Vinohradské ulice na Náměstí míru, protože je to do kopce. Během cesty do kopce jsem se musel několikrát odrazit, protože jinak jsem měl pocit, že vůbec nejedu.

Praha není na Lime připravená a naopak

Jako každý nový projekt, tak i Lime se samozřejmě potýká s tzv. porodními bolestmi. Asi nejvýznamnější je v tuto chvíli problém, který trápí Lime napříč celou Evropou – koloběžky ztrácí signál. V takovém případě se koloběžka zablokuje a nejde v takovém stavu odemknout nebo dokonce zamknout! Může se tak klidně stát, že koloběžka ztratí signál během vaší jízdy, vy ukončíte jízdu a koloběžka zůstane odemčená na ulici, kde s ní může kdokoliv odjet. Lime o tomto problému velmi dobře ví, ale řešení je zatím v nedohlednu.

Projekt sdílených elektrokoloběžek Lime v Praze sleduji už od prvních zmínek. Stal jsem se Juicerem, abych mohl přispět svou troškou do mlýna alternativní dopravy po městě, a celkově mne tento projekt velmi zajímá. Hned na začátku jsem se však setkal s tolika významnými „ale“, že mé nadšení trochu opadlo. Stále se budu snažit pomáhat, ale přesunul jsem se do kategorie „střízlivého očekávání“.

Jsem si jistý, že alternativní způsoby osobní dopravy změní v následujících letech svět. Také například projížďka Prahou na elektrokoloběžce je nevšední zážitek. Bohužel se ale zdá, že Praha zatím není na projekt typu Lime připravena a zároveň Lime zatím není úplně připraven na Prahu.