Mezinárodní rada pro čistou dopravu (International Council on Clean Transportation, ICCT) je renomovaná nezisková organizace, která mj. spustila aféru Dieselgate. Skýtá vědecké a technické analýzy regulačním orgánům v oblasti životního prostředí a pracuje s primárními daty z celého světa. Tato organizace vydala studii, srovnávající produkci skleníkových plynů za celý životní cyklus klasického spalovacího osobního automobilu a jeho obdoby na bateriový pohon. Výsledky nepotěší šiřitele mýtů o tom, že elektromobily jsou pro planetu škodlivější než spalovací auta.
Studie byla provedena ve čtyřech regionech, které dohromady tvoří zhruba 70 % světového trhu s novými automobily. Konkrétně šlo o Evropu, Spojené státy, Čínu a Indii. Výsledky každého z nich byly prezentovány zvlášť, což dává výsledkům nový rozměr a umožňuje lépe sledovat tendence v jednotlivých částech světa. Součástí je totiž i výhled pro rok 2030. Posuzovány byly i vlivy komplexní palety pohonů počínaje biopalivy a elektropalivy přes vodík až po elektřinu. Zohledněn byl rovněž vliv pohonů na pomezí obou světů, tedy PHEV.
Aktuální studie se liší od těch dosud prováděných ve čtyřech klíčových aspektech, které ji posouvají k větší validitě. Především zohledňuje aktuální energetické mixy a mezi paliva zahrnuje i odpovídající procenta biopaliv a bioplynu. A to všechno v metodicky vytvořeném vzorci, zohledňujícím i změny během životního cyklu auta (emise se vlivem opotřebení a celkově se zhoršujícího technického stavu časem zvyšují). Velmi důležité je též zohledňování reálné spotřeby v běžném provozu, namísto dosud užívaných oficiálních testovacích hodnot. To je zásadní především při posuzování plug-in hybridů s jejich oficiálními spotřebami paliva na 100 km, začínajícími jedničkou. Zohledněna byla nejnovější data o průmyslové výrobě baterií a zohledňuje, na rozdíl od dosavadních studií, regionální dodavatelské řetězce. Tento výrazně zpřesněný výpočet vyústil v podstatně nižší hodnoty emisí při výrobě, než se dosud uvádělo. A v neposlední řadě byl nově zohledněn potenciál metanu, který v krátkodobém horizontu přispívá ke globálnímu oteplování násobně více než jiné skleníkové plyny. Jde o jeho úniky při výrobě, transportu, manipulaci či samotném spalování (to se týká i vodíku, vyrobeného právě z metanu).
Výsledky hovoří jednoznačně. Dokonce už dnes vyráběné a prodávané elektromobily, nabíjené z aktuálního energetického mixu, vykazují ze všech prověřovaných pohonů zdaleka nejnižší emise skleníkových plynů v celém životním cyklu (od dobývání/získávání potřebných surovin až po závěrečnou recyklaci). Proti běžným benzinovým autům činí rozdíl 66 až 69 % v Evropě, 60 až 68 % v USA, 37 až 45 % v Číně a 19 až 34 % v Indii. A to jsme uprostřed velké dekarbonizace energetiky i prudkého vývoje elektromobilů samotných i jejich baterií. Proto bude v roce 2030 rozdíl ještě mnohem větší než dnes.
[NEW] study of the life-cycle #GHG emissions of ICE & electric passenger cars covers 🇨🇳,🇪🇺,🇮🇳,🇺🇸 and considers:
— The ICCT (@TheICCT) July 21, 2021
✅average real-world fuel/electricity use
✅recent data on industrial-scale battery production
✅20-yr GWP of methane
✅& more
Check it out: https://t.co/srS3Wfdmck pic.twitter.com/SFyDD2R1Qj
Řepka je zbytečná
Evropská část studie přinesla také řadu velmi zajímavých dílčích závěrů. Především přidávání biosložky do paliv má takřka nulový ekologický efekt, a to i v případě, že by pocházela z ekologičtějších zdrojů, než jsou ty dnešní (ve studii je jmenovitě zmíněn palmový olej, ovšem řepkový olej je na tom kvůli mnohem menší výtěžnosti a dalším faktorům mnohem hůře). Že hybridy vypouštějí zhruba o 20 % méně škodlivých emisí, je celkem známým faktem. Celkem překvapivý je ale závěr, že vozidla na CNG jich můžou vypouštět ještě více než klasické spalovací pohony na benzin a naftu (kvůli výše zmíněným únikům). Rovněž nepřekvapí, že reálná spotřeba plug-in hybridů je na hony vzdálená normovaným hodnotám. Ovšem ekologický přínos je ještě menší, než se dosud předpokládalo. Vypouštějí totiž proti konvenčním automobilům pouze o 25 až 27 % škodlivých emisí méně. Jsou tedy jen o vlas čistší než mnohem levnější a jednodušší klasické hybridy. A nakonec tu máme vodík. U něj záleží na původu. Takzvaný šedý vodík, který dnes převládá, vyrobený reformací metanu, vydá jen zhruba o 26 % méně emisí proti konvenčním pohonům, tedy prakticky stejně jako PHEV. Ovšem zelený vodík, vzniklý z obnovitelných zdrojů energie, už ušetří cca 76 % škodlivých emisí. To je o něco méně než u bateriových elektromobilů. Je to proto, že provoz aut s vodíkovým palivovým článkem je zhruba třikrát energeticky náročnější. A do výsledného mixu jsou započítány i emise z výstavby větrných turbín a solárních panelů.
