Tesla změnila svět automobilů a jedním ze zlomových okamžiků bylo zavedení tzv. gigacastingu. To je postup, s nímž lze na obřích lisech vytvořit celé velké kusy karoserie najednou, místo jejich složitého a drahého svařování z desítek menších dílů. Navíc je výsledný díl, u Tesly je to konkrétně zadní polovina skeletu Modelu Y, pevnější a díky absenci spousty spojů mu lze lépe naprogramovat deformační zóny. V převratné nové technologii se také zhlédla řada konkurentů, která ji urychleně zavádí, nebo se k tomu chystá. V jejich čele stojí Geely, které příslušné lisy ve své továrně Zeekr už používá, ve Volvu v Torslandě podle Automotive News Europe s tím začne co nevidět. Přidá se také Lexus v roce 2026 a Nissan o rok později. Nejblíže se chystá nový gigapress na Slovensku v budované továrně Volvo.
Mezi odpůrce patří Stellantis. Gigacasting má totiž i velké nevýhody a podle výrobního ředitele Arnauda Deboeufa podle jejich interní studie převažují nad přínosy. Prvním problémem jsou extrémně vysoké ceny příslušných lisů, hned druhým obtížné a velmi drahé opravy takto vyrobených aut po haváriích. Na to totiž reagují pojišťovny výrazným zdražováním sazeb a následně i leasingové společnosti stejným způsobem. A to se moc nelíbí správcům flotil, hlídajícím každý cent či haléř nákladů. Německý svaz pojišťoven GDV navíc přišel s poznatkem, že velké a komplikované hliníkové odlitky mají tendenci k tvorbě trhlin už při malé deformaci. Skeptický je i šéf korporace Magna International. Podle zastánců ale náraz musí být opravdu velký, aby k deformaci došlo. A malé trhliny je prý možné svařit či přeplátovat. A při těch velkých už stejně jde o totální škodu, jako u konvenčního ocelového auta.
Který z názorových táborů má pravdu, ukáže zřejmě až čas. Stellantis každopádně neodmítá nové technologie plošně, naopak se chystá k rozsáhlým investicím ke zlepšení lakování.
