Vidím, že máte momentálně v provozu 270 nabíjecích lokalit v Evropě a rozestavěných dalších 60. Váš cíl na rok 2020 bylo postavit 400 stanic v Evropě, ale předpokládám, že to se kvůli koronaviru nestihne?
Už na části mého regionu lze demonstrovat, že 400 postavených a spuštěných stanic asi nebude. V Polsku jsme teprve dostali do rukou vydané povolení na stavbu. Snažíme se mít počet lokalit co nejvyšší, ale máme celkem objektivní příčiny, proč cíle zkrátka nelze dosáhnout. Kvůli koronaviru úřady pracovaly v jiném režimu a v některých státech nepracovaly vůbec. Číslo 400 bylo velmi ambiciózní, což je správné, ale tlak na nás je bohužel příliš silný.
Co se bude dít, až tohoto čísla dosáhnete? Jde o cílový stav, nebo budete stavět stanice dál?
Je samozřejmé, že 400 stanic netvoří hotovou síť, takže výstavba by měla v jisté formě pokračovat dál. Prostor na to je, strategie se připravuje V každém státě, ve kterém stavíme, vidíme bílá místa a díky naším zkušenostem víme, kde jsou stanice potřeba.
Počet stanic, které jste chtěli tento rok postavit, byl vygenerován v rámci prvního malého dotačního titulu od Evropské komise?
Tento finanční příspěvek se vztahuje jen na některé státy. V mém regionu se to týká Polska, ostatní země jsou mimo dotaci
.To znamená, že české a slovenské stanice jsou úplně bez dotací?
Ano. Tento dotační projekt, který Evropská komise financovala z 20 %, je speciálně nastavený, protože je omezený jen na polovinu našich států.
Když už zmiňujeme ty státy, tak pod váš region spadají jaké země?
Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Chorvatsko.
Mluvili jste také o tom, že se chcete příští rok hodně věnovat Polsku. Co to v praxi znamená?
Ano, chceme začít s výstavbou nabíjecích stanic. U některých zemí je to jednodušší a u některých složitější. Polsko spadá pod ty složitější a po dvou letech se konečně dostáváme do fáze, kdy máme podané žádosti o výstavbu, se kterou brzy začneme.
Takže některé státy, jako například Polsko, jsou na tom se stavebním řízením ještě hůř než Česko, kde to také trvá velmi dlouho?
Ano, v Polsku není takový problém se stavebním povolením, ale s byrokracií jako takovou. Spolupráce a komunikace s úřady je složitá a jejich požadavky jsou často větší než v jiných případech.
Čechy také dost zajímá, jak je to s Chorvatskem, protože tam rádi jezdí na dovolenou. Stanice Ionity je zatím postavena jen na jednom místě a na jihu Chorvatska nejsou vůbec. Plánujete pokrýt pobřeží směrem na jih včetně oblíbených turistických destinací tak, aby se dalo po Ionity dojet například do Zadaru nebo Splitu?
Ano, na Chorvatsku pracujeme a věřím, že tam budeme mít další lokality, ale rozhodně tato země nebude vytapetovaná stanicemi jako například Německo. Chorvatsko je pro ultrarychlé nabíjení extrémně drahá země. Cena za připojení jednoho MW v Chorvatsku je zhruba 235 000 eur. V Čechách pro porovnání stojí připojení přibližně 35 000 eur.
Tyto plány se ale netýkají tohoto roku, viďte?
Ne.
A jak to vypadá s Českem? Funguje zde Ionity v Berouně a pak nově v Nupakách u Prahy. Na kolik stanic se teoreticky ještě můžeme těšit? Máte nějaké lokality pro výstavbu vytipované?
Ještě máme něco rozpracované a lokality určitě přibydou. Beroun a Nupaky máme v provozu, Pávov je ve výstavbě. U Pávova teď čekáme na připojení ze strany distribuční společnosti, které začalo minulý týden. Takže za měsíc nebo měsíc a půl bychom měli stanici otevřít. Skvělá místa jsou samozřejmě na trase z Brna na Bratislavu nebo z Prahy na Drážďany, takže tam se nějaká stanice také objeví.
A co směr Brno-Ostrava? Na to se lidé často ptají, protože v Olomouci jsou nabíjecí stanice od Tesly a žádné další ultrarychlé stanice v tomto regionu už nenajdeme. Je tam nějaké místo, které máte v hledáčku?
Zatím ne, ale rádi bychom něco našli.
Jak vaše lokality hledáte? Co je pro vás důležité? Jaké jsou kritéria pro to, kde stavíte Ionity? Všiml jsem si, že váš koncept je trochu jiný než u Tesly, která stanice většinou staví ve vesnicích či lokalitách kousek od dálnice, zatímco Ionity se nachází většinou na čerpacích stanicích hned na dálnici. Je strategií přímá stavba u dálnic, nebo je to spíše náhoda?
Být na dálnici nebo velmi blízko od ní je jedno z našich hlavních kritérií. Čím blíž, tím líp. Chceme, aby nabíjení bylo pro lidi co nejjednodušší a nejpohodlnější a podle toho hledáme naše lokality. Je pro nás důležité, aby v dosahu naší stanice byla benzínka nebo nějaký obchod. Zároveň máme stanice osvětlené, aby byly viditelné i v noci. Lidé se zkrátka musí cítit komfortně a bezpečně.
Tesla si občas staví vlastní zázemí, například v podobě kaváren. Nebyla by to cesta i pro vás?
Těžko říct. Máme různé strategie a lidi, kteří se této otázce věnují. Přemýšlíme nad hodně variantami, ale je toho opravdu mnoho. Mimo jiné jsme chtěli nad našimi stanicemi stavět střechy, ale to by pro nás znamenalo spoustu komplikací. Museli bychom mít stavební povolení a statické posudky, a to by nás zdrželo. Primárním cílem bylo postavit 400 stanic co nejrychleji. Různé doplňky a zlepšováky teprve přijdou.
A jak rozhodujete o počtu stojanů na nabíjecích stanicích? Tesla jich má většinou šest až osm, zatímco Ionity čtyři, na Nupakách dokonce jen dva. Nemyslíte si, že to časem nebude stačit?
Výchozím nastavením jsou 4 stojany pro můj region, tedy pro střední Evropu. Západní Evropa jich má kromě Norska šest, tam je stojanů více. Na Nupakách i na Pávově máme sice postavené jen dva stojany, ale stanice jsou již předpřipravené na osazení dalších dvou.
Jak rychle trvá přidání zbylých stojanů?
Přiznávám, že to ještě vyzkoušené nemám, ale v podstatě to není nic složitého. Je potřeba stojany jen přimontovat a doplnit výkonovou jednotku. Pokud půjde vše dobře, tak by to za jeden den mělo být hotové.
A co když jednou bude tolik aut, že nebudou čtyři stojany stačit? Jak se budou přidávat další nad rámec?
Budeme muset vystavit nová místa. Ale pokud bude přetlak elektromobilů opravdu velký, je možné, že čerpací stanice, na kterých působíme, nám samy nabídnou více prostoru.
Co se týká výkonu, tak ho máte v plánu stále držet na 350 kW? Nechcete dělat kompromisy?
Nechceme, výkon určitě snižovat nebudeme.
Pokud se nemýlím, máte tři nebo čtyři typy stanic. Stojany odebíráte od různých společností, jako je ABB a Tritium, navíc máte rozdílné typy a designy. Jak se rozhodujete, který typ stanic použijete na dané lokalitě?
První stanice byly běžnými typy, které mají společnosti v prodeji pro jiné zákazníky. Designové stojany jsou vyrobené ve spolupráci s námi a mají trochu jiné dispozice, rozměr a také barevné světlo v horní části nebo LED pásek v přední části stanice. Můžete je vidět například na Nupakách.
Budeme se v budoucnu s designovými typy stojanů setkávat více, nebo je pravděpodobnější, že uvidíme kombinace různých druhů stanic?
Stanice budou nakombinované. Celé Německo je postavené na Tritium stanicích, které jsou o jednu generaci pozadu než model, který stojí na Nupakách. Stojany v Berouně jsou stejné jako ty po celém Německu.
Hodně lidí se ptá, proč nejsou na stanicích terminály na platební karty. Nepřemýšlíte o jejich instalaci?
Placení přes naši aplikaci skrze QR kód bylo nastaveno dřív, než jsem do společnosti sám nastoupil. Tento systém je poměrně chytrý a terminály jsou citlivá zařízení, takže jejich zavedení pravděpodobně neplánujeme.
Hodně lidí zarazilo výrazné zvýšení cen. Základní cena činí 21 Kč za kWh. Nezdá se vám to moc?
To je vysoká cena, ale je to jen jeden pohled. Nabídky skrze poskytovatele nabíjecích služeb jsou jiné, mnohem výhodnější. Do stanic se investuje statisíce eur, ať už lidi přijedou nebo ne. A naše stanice nabíjí opravdu rychle. Také neříkáme, ať k nám jezdí každý den. Energii doplňujeme pro ty, kteří ji akutně potřebují nebo jedou na dlouhou trasu. Po nabití u našich stojanů se řidiči dostanou klidně až do Paříže.
Někteří tvrdí, že takto vysokou cenou se společnost pojistila. Nabíjecí stanice se vyčistí a budou zapojené jen domácí automobilky, které také vlastní Ionity, jako jsou koncernové automobilky, Mercedes a podobně, aby si tam konkurence (jako je Tesla nebo Jaguar) nemohla nabíjet elektromobily.
Stěžovat si mohou vlastníci starších aut. To byli pionýři, kteří jezdí v elektromobilech od jejich počátků a vysoké a komerční ceny jim nepřipadají fér. Ale nevěřím, že bychom mohli z příjmů pokrýt naše výdaje, kdybychom cenu snížili.
Jak se ale majitelé aut dostanou k možnosti nabíjet na Ionity za rozumné peníze?
Co jsou pro vás ale rozumné peníze? Ultrarychlé nabíjení je a vždy bude drahé. Kdo ho drahé nyní nemá, určitě zdraží, aby se mu pokryly extrémně vysoké náklady. Ionity pracuje na bázi velkoobchodních nabídek a drtivou většinu nabíjení provádějí majitelé s nabíjecími službami, jako je Audi e-tron charging Services, Volkswagen We-Charge nebo Mercedes Me Charge a další. V rámci těchto služeb mají cenu kolem 8 Kč za kWh, což mi přijde jako rozumná cena. Nové služby se postupně objevují, a pokud má někdo například Teslu, může nabíjet přes některou ze zapojených služeb.
Vidíte ve statistikách nějaký procentuální pokles v počtu nabíjení od doby, kdy se vaše cena zvýšila?
Navýšení cen nešťastně přišlo ve stejnou dobu jako cestovní omezení kvůli koronaviru. Pokles tam tedy byl, ale u všech poskytovatelů, nejen u nás. Omezení se nás dotkla a my jsme je pocítili, ale brzy jsme se zase vyhoupli nahoru.
Teď jste tedy na stejných číslech jako před změnou vašeho ceníku?
Přibližně ano. Necítíme negativní dopad po změně cenové politiky. Kritika samozřejmě přišla, ale potom, co jsme naše důvody vysvětlili, se vše utišilo, i přestože se argumenty proti nám na internetu pořád objevují. Ze systému vidím, že v Berouně nám i po zvýšení cen nabíjí v průměru několik aut denně a určitě to není tak, že by naše stanice byly po zdražení prázdné.
