Od Černého moře k Jadranu na jeden zátah. Startuje megastavba balkánského tunelu

Od Černého moře k Jadranu na jeden zátah. Startuje megastavba balkánského tunelu
Fotografie: pixabay.com
  • Bulharsko a Severní Makedonie oficiálně zahájily úzkou spolupráci na výstavbě klíčového přeshraničního železničního tunelu
  • Projekt je zásadním prvkem Panevropského dopravního koridoru VIII, který má propojit přístavy Černého a Jaderského moře

Bulharsko a Severní Makedonie oznámily klíčový krok k propojení Černého a Jaderského moře. V Sofii se v uplynulých dnes totiž poprvé sešel Společný výbor pro přípravu a výstavbu přeshraniční železniční infrastruktury. Zástupci obou zemí pod vedením bulharské náměstkyně ministra dopravy Tsvety Timevové a její makedonské kolegyně Kaltriny Zekoli Shakiriové na úvodním zasedání schválili jednací řád a harmonogram přípravy a samotné stavby přeshraničního železničního tunelu.


Pracovní plán nyní obě strany odešlou v společném dopise Evropské komisi a mezinárodním finančním institucím, které se na rozvoji evropské infrastruktury podílejí, zejména Evropské investiční bance (EIB) a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD). Součástí jednání byla také diskuse o konkrétních možnostech financování celého projektu.

Plánovaný železniční tunel je přitom důležitý v celoevropském kontextu, neboť představuje zásadní článek v síti Panevropského dopravního koridoru VIII. Tato dopravní osa totiž propojuje přístavy Černého moře s Jadranským mořem a tvoří významnou spojnici mezi evropskými dopravními sítěmi a obchodními trasami spojujícími Evropu s Asií.

Dokončení tohoto úseku, jež je plánováno na rok 2030, má každopádně z regionu vytvořit klíčový tranzitní uzel mezi východní a západní Evropou. Bulharský ministr Korman Ismailov ještě zdůraznil, že bulharská strana již pracuje zrychleným tempem na modernizaci železniční trati Sofia-Pernik-Radomir-Gjueševo.

Za zmínku také rozhodně stojí, že železnice mezi Bulharskem a Severní Makedonií dlouhá léta byla projektem jen na papíře. Plány na propojení Sofie se Skopjí totiž existují desítky let, ale kvůli politickým neshodám, nedostatku financování a komplikovanému horskému terénu se stavba neustále odsouvala. Teprve tlak Evropské unie a zařazení trasy do strategického Koridoru VIII daly projektu nový impuls.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze