Že byl takřka kosmický supersport Bugatti Veyron, který si někdejší šéf koncernu Volkswagen, selfmademan Ferdinand Piëch, prosadil doslova proti všem (podobně jako další finanční maléry typu Gläserne Manufaktur a tam vyráběného Volkswagenu Phaeton či superúsporného Volkswagenu XL1), dírou na peníze, se všeobecně ví. Volkswagen sice výši celkové ztráty nepřiznal a závěry analytické společnosti Wall Street Bernstein Research, podle níž koncern na každém ze 450 vozů, které za deset let prodal, tratil 6,24 milionu dolarů (148 milionů korun), molsheimská automobilka rozhořčeně popřela, avšak k vývoji nástupce, tedy dalšího hyperautomobilu Bugatti Chiron, došlo de facto jen proto, aby se amortizovala draze vyvinutá technika, tedy zejména unikátní čtyřturbový šestnáctiválec a rovněž exkluzivní, dvouspojková předovka Ricardo.
V průběhu výroby však došlo na reorganizaci, v jejímž rámci se díky poměrně složité transakci s převzetím částečného podílu automobilky Porsche ve firmě Rimac obě exkluzivní manufaktury na sny spojily a výsledkem je vznik konglomerátu Bugatti Rimac, jemuž šéfuje ve svých 34 letech mimořádně talentovaný a ambiciózní chorvatský konstruktér Mate Rimac. A ten v rozhovoru pro autocar.co.uk zpovídající redaktory překvapil sdělením, že on sám byl v malém šoku, když zjistil, kolik značka Bugatti na všech 500 Chironech vydělala. A aby těch překvapení nebylo málo, rovnou dodal, že firma Bugatti byla přesto při vývoji nových vozů z finančního hlediska méně úspěšná. A hned také vysvětlil, proč to tak bylo a že on umí zajistit, aby se to neopakovalo.
Podle Rimace se totiž utrácely nepřiměřené částky za externí vývoj a hned to také ilustroval tím, že vývoj Chironu byl dražší než kompletní vznik Nevery, i když převzal s nevelkými úpravami hotový pohon z Veyronu. Pak tedy logicky došlo k tomu, že když se rozhodovalo o budoucnosti legendární molsheimské značky (která má, jak jinak, i českou stopu, v tomto případě dokonce velice výraznou), spočítaly se náklady na vývoj nových elektrických Bugatti podle koncernových standardů a šéfy koncernu čekala Sophiina volba mezi likvidací značky, nebo nalitím další spousty miliard do vývoje, tentokrát elektrického. Pak prý „někoho“ napadlo využít možnost, která se přímo nabízela, a spojit know how Rimace s renomé Bugatti. Podle Mateho to bylo mimořádně šťastné rozhodnutí pro obě strany.
Bugatti bude podle něj rozkvétat, rozroste se (čímž bude učiněno zadost i tradičně ostražitým francouzským odborům) a uvede nová Bugatti, která prý Chiron zastíní. A to samozřejmě díky postupné elektrifikaci, která začne v roce 2024 přidáním elektromotorů k benzinovému pohonu (zda to bude i nadále skvostný šestnáctiválec, ale Rimac neprozradil), u čehož to ale samozřejmě neskončí.
