Korejské automobilky Hyundai a Kia z jediného koncernu Hyundai Motors společně přihlásily podle Carbuzz patent na důmyslné řešení pohonu výkonných elektromobilů, které by mohlo pomyslně spojit oheň s vodou. Konstruktéři totiž při návrhu sportovních elektrických aut řeší řadu dilemat, přičemž jedno z nich je obzvlášť nepříjemné. Jde totiž o to, že stovky elektrických koní je třeba živit z trakční baterie s dostatečným nabíjecími i vybíjecím výkonem. Takové není problém navrhnout a vyrobit, jenže úpravy, vedoucí ke schopnosti dodávat delší dobu vyšší hladinu kilowattů, jsou na úkor kapacity, dojezdu a také ceny. Masivnější vnitřní propojení něco stojí a váží, výkonnější chlazení je zase těžké a vůz si jej s sebou musí vozit i tehdy, když řidič zrovna jezdí pomalu.

Fisker EMotion sice nebude mít grafenové kondenzátory, ale uvidíme ho už za půl roku
Korejským řešením je použít dvě trakční baterie místo jedné. Hlavní by měla vyšší kapacitu a dimenzaci pro klidné, cestovní tempo, když řidič zatouží po adrenalinu, zapojila by se menší, výkonnější. Ta by sice také potřebovala silnější chlazení, ale ne pro takovou kapacitu. Přesný princip a zapojení v patentové přihlášce chybějí, ovšem v popisu nechybějí zmínky o základní funkcionalitě. Řídicí elektronika by rozhodovala, na kterou baterii má vůz zrovna jet, která se má primárně nabíjet z rekuperace a také by mohla přelévat energii z jednoho akumulátoru do druhého a zpět. Menší a výkonnější baterie by totiž mj. dokázala pojmout větší proud z regenerativního brzdění.
Na podobném principu ostatně funguje i systém přifukování rajského plynu do spalovacích motorů, jímž lze krátkodobě výrazně zvýšit výkon, i když samozřejmě bez rekuperace. A nápad to není nový ani mezi elektrickými vozidly; počátkem aktuální dekády se hovořilo o revoluční hybridní baterii, fungující na stejném principu, která ovšem do role menšího a výkonnějšího zdroje angažovala superkapacitor. A také o francouzském výrobci Nawa, který takovou baterii baterií jako vůbec první zastavěl do elektrického vozidla, konkrétně futuristického prototypu elektrocyklu Nawa Racer s téměř pohádkovými parametry dynamiky i dojezdu.
Velkosériové výroby dostatečně výkonných kondenzátorů, o nichž se už nejméně před deseti lety hovořilo jako o příštím velkém přelomu, jsme se však zatím nedočkali. Je ovšem možné, že Korejci vědí něco, co my zatím nevíme. Anebo plánují použít místo superkapacitoru nějaké jiné řešení. V nejbližší době se každopádně podrobnosti nedozvíme, navíc není vůbec jisté, že patentová přihláška povede nakonec k sériové výrobě. Ale zní to jako velice dobrý nápad, i když trochu paradoxní. Dvě baterie jsou samozřejmě i v současných elektromobilech, byť ta druhá, většinou na 12 V, samozřejmě není trakční. A vývoj směřuje k tomu, aby právě onen těžký a ekologicky rizikový kus olova jediným, lehkým a trvanlivým měničem. A Koreji se možná vydají přesně opačnou cestou.
Bývá zvykem patentovat i slepé uličky. Jednak konkurence potom neví, s čím přijdete a jednak i ne úplně smysluplné patenty zvyšují "váhovou kategorii" v případě patentových sporů a valuaci firmy z pohledu investorů.