Trh s novými elektromobily v Evropské unii vstoupil do roku 2026 výrazným růstem. V prvních dvou měsících bylo registrováno téměř 313 tisíc těchto vozidel, což představuje meziroční nárůst o 22,2 %. Česká republika zaznamenala mírný růst registrací o 10,5 %, ale s podílem 5,2 % na nových vozidlech stále výrazně zaostává za průměrem EU, který činí 18,8 %, jak vyplývá z aktualizovaných dat webu cistadoprava.cz, založených na statistikách Evropského sdružení výrobců automobilů a dalších relevantních zdrojích.
Evropský trh s osobními automobily celkově vykázal mírný pokles registrací o 1,2 % na 1 664 680 vozidel, přičemž vývoj se lišil podle jednotlivých zemí. Zatímco Itálie a Španělsko rostly o 10,2 %, resp. 4,6 %, největší trhy – Německo a Francie – vykázaly pokles o 1,4 %, resp. 11,1 %. V České republice se registrace nových vozidel snížily o 1,3 %.
Nejrozšířenějším typem pohonu zůstávají hybridní vozidla (HEV) s podílem 38,7 % a meziročním růstem 8,3 %. Benzinová vozidla se podílela 22,5 % na registracích, avšak jejich počet meziročně poklesl o 23,3 %. Třetí nejčastější volbou byly elektromobily s tržním podílem 18,8 %, následovaly plug-in hybridy s podílem 9,8 %, které vykázaly nejvyšší meziroční nárůst 30,6 %. Naftová vozidla pak i nadále pokračovala v poklesu, jejich podíl činil 8,1 %.
„Růst registrací bateriových elektromobilů v EU potvrzuje pokračující transformaci trhu směrem k nízkoemisní mobilitě. Česká republika sice roste, ale stále výrazně zaostává za evropským průměrem; aktuálně je v Česku provozováno přes 62,5 tisíce osobních bateriových elektromobilů kategorie M1. Klíčové přitom bude, zda se podaří udržet současnou dynamiku i na největších trzích – například v Německu registrace BEV meziročně vzrostly o 26,3 %,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
V rámci Visegrádské čtyřky má nejvyšší podíl bateriových elektromobilů Maďarsko (8,6 %), následuje Polsko (6,2 %), Česká republika (5,2 %) a Slovensko (5,0 %). České číslo je vyšší pouze než u Slovenska a Chorvatska (3,8 %). Na opačném konci spektra se nachází Dánsko s 82,3 %, Finsko s 45,1 %, Švédsko s 40,6 % a Belgie s 34 %. Pro srovnání mimo EU dosahuje podíl v Norsku 97,1 %, ve Švýcarsku 20,3 %, ve Spojeném království 22 % a na Islandu 22,9 %.
