Dopředu musím prozradit, že toto auto ve mě zanechá ještě dlouho spoustu dojmů. Jaecoo 7 SHS-P je konkurentem pro Hyundai Tucson či Nissan Qashqai, čemuž pomáhají rozměry 4 500 × 1 865 × 1 670 mm (d × š × v). Design vozu je moderní, převažují zde hladké linky a je znát, že v Číně se hodně inspirovali tvorbou nejen evropských automobilek. Krátké převisy, téměř svisle useknutá záď a výrazně tvarované blatníky. Tady zkrátka vidím Range Rover Velar na čínský způsob. Jaecoo 7 se navíc nesnaží zaujmout lacinými efekty a v evropské konkurenci dokonale zapadne. I přes nejvyšší výbavu Exclusive ale zamrzí absence světlometů s technologií Matrix LED. Hlavní svítilny tak nabízejí jen funkci přisvěcování do zatáček a také (což dost cením) LED přední mlhovky. Ty jsou v samostatném patře ve spodní části nárazníku a v noci dokáží velmi hezky osvětlit okraje vozovky.
Technické parametry Jaecoo 7 1.5 TGDI PHEV
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 500 × 1 865 × 1 670 mm, 1 795 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 255 kW, 346 koní, točivý moment: 310 Nm |
| Baterie | 18,3 kWh |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 45 kW, palubní: 6 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 1,2 l / 100 km |
| Cena od | 929 000 Kč |
Z designového hlediska jde o povedené městské SUV a zvenčí nemám takřka žádné výhrady. Mnohem zajímavější je to ale v kabině, kde by jen málokdo tipnul, že tady řádili inženýři z Číny. Hlavní roli zde hraje minimalismus a luxus. Už jsem měl tu čest sedět v několika vozech od různých čínských výrobců, ale Jaecoo mě přesvědčilo o tom, že tady je to teprve ten pravý luxus a kvalita. Měkčené materiály všude, kam se podíváte, hladké plochy, záplava umělé kůže a dokonalé kryty audiosystému Sony. Tady je to pastva pro oči. Bohužel se ale Jaecoo nechalo trošku unést moderními trendy a hlavně pak Teslou. Jak jinak si mám totiž vysvětlit, že i vnější zpětná zrcátka se nastavují extrémně složitě přes palubní systém vozu. A pozor, kdo si tuto funkci nespáruje se speciálním multifunkčním tlačítkem na volantu s logem hvězdičky, ten si zrcátka během jízdy nenastaví.
Systém to totiž neumí, stejně tak je problém odjistit parkovací brzdu. V kabině chybí konkrétní tlačítko ovládající její chod a kdo se nepřipoutá, s vozem nepohne. Respektive pohne, ale za cenu blokované zadní nápravy a pískotu pneumatik. Běžné cuknutí s vozem, aby kolem vás například projeli popeláři, se tak v případě Jaecoo 7 stává úkonem, který je podstatně složitější. Asi ani nemusím dodávat, že skoro všechny palubní funkce se ovládají dotykově, což je k vzteku. Když pominu samostatný panel ovládající světla, víko kufru a víčko od nádrže, v kabině najdete vlastně jen šest fyzických tlačítek. Ta slouží pro aktivaci varovných blikačů, přepínání jízdních režimů a spuštění režimu „Auto“ u klimatizace. Základní verze vozu nabízí 10,25" digitální přístrojový štít a 13,2" centrální vertikální displej. Vyšší výbava mění druhý zmíněný displej za 14,8" a k tomu přidá projekční head-up displej, který promítá data přímo na čelní sklo. Grafika centrální obrazovky byla skvělá, systém měl rychlé reakce, ale zvyknout jsem si musel na logiku menu.
Výbava Exclusive je totiž tak obsáhlá, že napoprvé jen těžko vypnete všechny otravné asistenty či nastavíte sklon předních světlometů. V základu nechybí kompletní sada airbagů (včetně kolenního a středového), rozsáhlý balíček asistenčních systémů, autonomní nouzové brzdění s detekcí vozidel, chodců i cyklistů, adaptivní tempomat, sledování mrtvého úhlu, varování před kolizí zezadu, hlídání jízdního pruhu a také 540° kamerový systém. Ano, čtete správně. Jaecoo zde vsadilo na kombinaci 360° pohledu z výšky, jež je doplněn o 180° záběr kamer pod vozidlem. Ve výsledku tak máte kompletní pohled na (a skrze) vůz. Poprvé v životě jsem pak viděl bezdrátovou nabíječku telefonu, jejíž chlazení bylo řešeno skrze samostatný výdech klimatizace. Na telefon během nabíjení fouká studený vzduch a jakmile se mobil dobije, klimatizace tento otvor uzavře. Systém navíc pozná, kdy je v kabině až příliš mnoho nečistot a automaticky umí zapnout „čističku vzduchu“, jež odfiltruje částice až do velikosti PM2,5.
Po prostorové stránce bylo ve voze místa dostatek. Se svou výškou 180 cm jsem se pohodlně posadil i sám za sebe a z pozice řidiče se hodí extra tlačítka na vnitřní straně sedadla spolujezdce. Skrze ně lze jeho sedačku posouvat vpřed/vzadu a upravovat její sklon. Drobným negativem může být kufr se základním objemem 412 l, což je na segment středně velkých SUV spíše podprůměr. Podíl ale na tom má plug-in hybridní systém. Pod kapotou vozu se totiž v rámci verze SHS-P nachází 1,5l benzinový čtyřválec o výkonu 143 koní a točivém momentu 215 Nm, který spolupracuje s elektromotorem o výkonu 204 koní. Energii pak dodává NMC baterie s kapacitou 18,3 kWh, na kterou jsem opakovaně ujel okolo 80 km v režimu EV. Jenže nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Baterii lze dobíjet i z DC stanic výkonem až 45 kW, jenže kdo na to zapomene nebo nebude mít možnost, zažije s Jaecoo 7 SHS-P zajímavé chvíle. Pokud baterie vozu není nabitá na více než 20 %, v režimu EV se budete pohybovat vlastně jen málokdy. Vůz totiž i tuto hodnotu bere jako mezní a volí hybridní režim. Nepomohl ani opakovaný pokus o „tvrdou“ aktivaci režimu EV skrze samostatné fyzické tlačítko. Vůz jsem proto dobil do 99 % a rázem bylo vše jinak. Následně šlo jet v elektrickém režimu bez omezení rychlostí až 135 km/h. Pohon využívá jednostupňovou převodovku DHT (Dedicated Hybrid Transmission), která spojuje spalovací i elektrický motor pro maximální účinnost. Hybridní systém umí fungovat paralelně i sériově, takže vůz může jezdit čistě na elektřinu, přičemž spalovací motor funguje jako generátor.
V reálných podmínkách a při teplotách kolem 23 °C jsem dosáhl průměrné spotřeby 20 kWh na 100 km. Samozřejmě jsem vyzkoušel i jízdu se skoro vybitou baterií v hybridním režimu, kdy jsem takto absolvoval 140 km dlouhou jízdu, na jejímž konci vůz ukazoval průměrnou spotřebu 5,4 l na 100 km, ale to se vztahovalo na posledních ujetých 50 km. Palubní počítač vozu totiž neumí zobrazovat celkovou spotřebu za daný počet ujetých kilometrů. To je za mě škoda a chtělo by to do budoucna napravit. V rámci jízdy jsem měl na výběr tři jízdní režimy (Eco, Normal a Sport), ale žádných zásadnějších rozdílů mezi nimi jsem si nevšiml. Hodně příjemně mě nicméně překvapil podvozek, který je příkladně měkký a umí vyžehlit i některé typy ostřejších nerovností. Při sportovnější jízdě se ale Jaecoo 7 SHS-P začalo celkem výrazně naklánět a brzy přicházela nedotáčivost.
Možná za to mohlo i celkem nekvalitní letní obutí, ale i tak. Hmotnost 1,8 t sice není absurdně vysoká, avšak naladění podvozku je vhodné spíše pro klidnější přesuny. Obrovskou předností verze SHS-P je pak objem palivové nádrže 57 l. To je hodnota, která jen o 3 l zaostává za mnohem větším a dražším Lynk & Co 08, který má taktéž (byť technicky odlišnou) plug-in hybridní techniku. Jaecoo 7 je za mě auto plné luxusní výbavy, má pohodlný podvozek a umí jezdit za hubičku. Škoda jen drobných technických nedostatků a kompletně dotykového ovládání většiny palubních funkcí, které mnohdy umí zkomplikovat soužití s tímto designově zajímavým čínským SUV. A koho by nelákala verze SHS-P, může zakoupit verzi s pohonem všech čtyř kol. Ta je ale čistě benzinová, o dost slabší a hlavně nenabídne takový zážitek z jízdy.
Foto: fDrive.cz
