Evropská unie informovala o tom, že plánuje zmírnit svůj dosavadní postoj k zákazu prodeje nových benzínových a naftových automobilů. Evropská komise totiž nově navrhuje, aby po roce 2035 nemusely být všechny nové osobní vozy a dodávky stoprocentně bezemisní, ale aby platil limit 90 %. Zbylých 10 % produkce by mohli výrobci pokrýt hybridními či spalovacími vozy, pokud jejich emise vykompenzují jinými ekologickými opatřeními.
„Evropský automobilový průmysl je jedním ze základních pilířů naší ekonomiky – podílí se 7 % na HDP EU a podporuje téměř 14 milionů pracovních míst. Dnešním automobilovým balíčkem posilujeme konkurenceschopnost tohoto odvětví, když do emisních norem CO₂ pro osobní automobily a dodávky zavádíme větší flexibilitu a technologicky neutrální rámec. Zároveň vytváříme poptávku po čistších firemních vozech a dodávkách a posilujeme výrobu i dodavatelské řetězce v EU,“ uvedl Apostolos Tzitzikostas, komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch.
Nový návrh počítá s tím, že po roce 2035 budou moci na trhu zůstat plug-in hybridy, mild-hybridy, vozy s prodlužovačem dojezdu i klasické spalovací motory. Podmínkou však je, že zbývající emise budou kompenzovány například využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU, e-paliv nebo biopaliv.
Změna přichází po intenzivním lobbingu zejména ze strany Německa, Itálie a automobilového sektoru. Pro evropské výrobce, kteří mají problém držet krok s čínskými značkami, jde o vítanou úlevu. „Tento balíček bude pro evropský automobilový průmysl záchranným lanem. Využíváme všechny nástroje, které máme k dispozici – zjednodušení pravidel, flexibilitu, preferenci evropské výroby, cílenou podporu i inovace. Souhrnně tato opatření představují náš závazek obnovit průmyslové prvenství Evropy a zároveň vést globální klimatickou transformaci,“ uvedl Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii.
Jak dodává The Guardian, ekologické organizace a zelení politici naopak návrh ostře kritizují. Podle nich totiž EU podkopává vlastní klimatickou strategii. Zaznívají i obavy, že Evropa tím paradoxně nahrává čínským výrobcům elektromobilů, kteří mají v elektromobilitě už tak obrovský náskok a bude se jen prohlubovat.
Součástí balíčku je každopádně i snaha podpořit dostupné elektromobily vyráběné v EU. Vozy do délky 4,2 m s cenou zhruba 15–20 tisíc eur mají získat zvýhodnění v podobě bonusových emisních kreditů, slev na mýtném či výhod při nabíjení. Do roku 2035 tak budou výrobci těchto malých elektromobilů moci čerpat tzv. superkredity. Komise zároveň navrhuje zmírnit emisní cíle pro dodávky – místo plánovaného snížení emisí o 50 % do roku 2030 má nově jít o 40 %.
Zatímco předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová mluví o tom, že Evropa zůstává v čele světové čisté transformace, kritici hovoří o největším ústupu od zelené politiky za poslední roky.
O osudu každopádně rozhodnou členské státy a Evropský parlament. Výsledek napoví, zda se Evropa vydá cestou rychlé elektrifikace, nebo zvolí pomalejší a kompromisní přechod, ve kterém spalovací motory ještě neřekly poslední slovo.
