Poslední etapa před dnem volna byla asi zatím nejnáročnější ze všech dosud odjetých. Šlo totiž o novinku v podobě 48hodinové etapy, která vychází z formátu maratonských etap, ale jde ještě dál. Zatímco při maratonské etapě je večer cíl a pouze v bivaku není týmové zázemí a posádky jsou odkázány na sebe, 48hodinová etapa má cíl až druhý den. Neznamená to, že by posádky jely non-stop, ale stráví noc v poušti na různých místech. A neznají přitom své pořadí, protože to se dozví až v cíli.
Šestá etapa Rally Dakar 2024 měla nejdelší měřený úsek
6. etapa Rally Dakar 2024 vedla z Shubaytahu a ve stejném místě i končila. Šlo tedy o jakýsi okruh pouští. Ten měřil 758 kilometrů, z toho bylo 549 kilometrů měřených, což je nejvíce v celé soutěži. První den odpoledne, v rozmezí dvou hodin, se ale musely všechny posádky dostavit některého z bivaků rozmístěných na trase. To znamená, že se nemuselo podařit ani to, aby posádky jednoho týmu byly spolu v bivaku a mohly si vzájemně pomoci. A zároveň etapa nebyla ukončená, takže posádky nevěděly, jak si vedou. Vystartovat mohly druhý den ráno v 6:30 a pokračovat do cíle.
Mezi osobními auty se udály velké změny i na nejvyšších příčkách. Dosud vedoucí Yazeed Al Rajhi měl nehodu a do cíle zatím nedorazil. Etapu vyhrál Sebastien Loeb se speciálem Prodrive Hunter, následovaný dvěma hybridními speciály Audi RS Q e-tron E2, se kterými jedou Carlos Sainz a Mattias Ekström. První z nich ztratil na vítěze etapy 2 minuty a 1 sekundu, druhý pak na svého týmového kolegu necelých 9 minut. Třetí ze speciálu Audi RS Q e-tron ale nejnáročnější etapu nezvládl. Stéphane Peterhansel dojel až mezi posledními se ztrátou více než tří hodin na vítěze etapy. Ten je tedy z hry o nejvyšší příčky venku a může jen kolegům pomáhat formou „rychlé asistence“, jak tomu bylo loni i předloni. Za zdržením stojí poškození vozu po tvrdém dopadu po skoku přes dunu. Na sedmém místě dojel nejrychlejší Čech, Martin Prokop, který spolu s navigátorem Viktorem Chytkou jede se speciálem Ford Raptor. Těm se podle jejich slov jelo skvěle alespoň v prvním dnu, jak se můžete podívat ve videu níže. Zajímavé je, že neměli ani mobily, aby nemohli sledovat výsledky. Takže šlo opravdu o kempování s posezením u ohně a bez techniky.
Velké změny se udály i v průběžném pořadí. Kromě Al Rajhiho, který musel kvůli příliš poškozenému vozu odstoupit, a Peterhansela, jenž se zase propadl do hloubi startovního pole, měl problémy i Katařan Nasser Al-Attyiah. Ten dojel se ztrátou téměř tří hodin. Carlos Sainz se tedy posunul na první místo a Mattias Ekström na druhé. Poprvé v historii Dakaru jsou tedy posádky vozů Audi RS Q e-tron na prvních dvou místech průběžného pořadí a Carlos Sainz se vrátil do vedení, které měl po vyhrané první etapě. Podaří se jim to udržet a nejenže poprvé s tímto vozem vyhrát Dakar, ale zároveň si dojet pro double? Třetí v pořadí, Sebastien Loeb, který také na své první vítězství v Dakaru stále čeká, ztrácí na Sainze 29,5 minuty a na Ekströma přibližně 9 minut. Minimálně o druhé místo tedy ještě bude těsný souboj. Ale ani půlhodinový náskok v polovině Dakaru ještě neznamená, že je vyhráno. Martin Prokop s Viktorem Chytkou se díky sedmému místu z etapy a vypadnutí tří posádek z první desítky dostali na 7. místo i v průběžném pořadí. Na Sainze ztrácí více než hodinu a půl, ale na de Villierse na 6. příčce pouhých 10 minut, takže potenciál k posunu vpřed je.
48hodinová etapa Rally Dakar 2024 protřídila kamiony
Velké problémy mělo i mnoho posádek kamionů. Zejména všechny tři posádky vozů Tatra týmu Buggyra Racing, z nichž první dvě jely v první desítce. Nehodu měl i Gert Huzink s hybridním Renaultem a ve výsledcích zatím nefiguruje ani Teruhito Sugawara s hybridním kamionem Hino. Hodně ztratil i dosud vedoucí Nizozemec Janus Van Kasteren. Nejrychlejší byl Martin Macík s vozem Iveco Powerstar, druhý byl mladý Nizozemec Mitchel Van Den Brink se stejným vozem a třetí dojel Aleš Loprais se speciálem Praga V4S. Aleš Loprais startoval kvůli méně povedené předchozí etapě více vzadu, tedy viděl „pohřebiště“ kamionů a ve videu níže etapu zhodnotil jako zatím nejnáročnější, zejména její první polovinu.
V průběžném pořadí se po velkém prořídnutí startovního pole kamionů dostal Martin Macík do vedení a hned druhou příčku za ním drží Aleš Loprais, který na něj ztrácí hodinu a 16 minut. Třetí pak je 21letý nizozemský pilot Mitchel Van Den Brink. Ve výsledcích je v tuto chvíli jen 12 kamionů z původních 47, přičemž před touto etapou jich bylo 46. To jasně ukazuje, jaký masakr 48hodinová etapa přinesla.
Mezi motocyklisty byl nejrychlejší Francouz Adrien Van Beveren s Hondou, druhý dojel Australan Toby Price s KTM a třetí Američan Ricky Brabec, také s Hondou. Slovák Štefan Svitko dojel osmý se ztrátou 21 minut na vítěze a nejrychlejší Čech, Martin Michek, pak 17. s více než hodinovou ztrátou. Průběžné pořadí vede Brabec před Rossem a Van Beverenem. Štefan Svitko je devátý a Martin Michek 11.
Pořadí se začalo utvářet i v Mission 1000
Přestože pro kategorii Mission 1000 pro vozy s elektrickým nebo vodíkovým pohonem (případně vozy s neutrální bilancí CO2) byla tato etapa velmi zkrácená a soutěžilo se na pouhých 51 kilometrech, byla evidentně náročná. 100 % získaly pouze dvě posádky, konkrétně Francouz Jean Michel Paulhe s hybridní buginou spalující bio-ethanol a Španěl Jordi Juvantény s vodíkovým kamionem MAN. První jmenovaný pak dostal ještě 10bodový bonus. V průběžném pořadí tedy ve vedení zůstává Jordi Juvantény, ale Jean Michel Paulhe je v těsném závěsu.
Výsledky kategorie Classic dlouho nebyly k dispozici, takže jsme byli napnutí, jak si vedl Ondřej Klymčiw, který vyhrál předchozí etapu a dostal se po ní do vedení. Věděli jsme jen, že mu odešel motor, ovšem zvládl celý měřený úsek a až poté jel do Rijádu, kam se celé startovní pořadí přesouvá, na laně. Ale už v měřeném úseku asi nějakou ztrátu nabral, protože bojoval se špatně fungujícím motorem. Výsledky ukázaly, že 6. etapu dojel na 7. místě, ale v průběžném pořadí se propadl jen zpět na druhé místo, kde se držel téměř od začátku. Tak držme palce, aby se mu během dne volna podařilo motor vyměnit a ten vydržel do konce. Ten letos jede s cílem získat milion korun pro Centrum paraple.
